Nejvyšší správní soud změnil svůj dosavadní výklad toho, za jakých podmínek lze použít záznamy dálničních kamer při odhalování, zda lidé nekrátí daně a nefalšují například knihy jízd. Přiměl jej k tomu Ústavní soud v případě Vratislava H. z Ústecka. Neznamená to však, že by finanční úřady přišly o možnost, jak takové případy řešit.

Soud v novém rozhodnutí upozorňuje, že finanční správa má dostatek dalších možností takové jednání postihovat. Zásah do soukromí člověka – což použití dat z kamerových záznamů je – je akceptovatelný jen v těch případech, kdy je to nezbytné a neexistuje jiný, šetrnější postup, jak data pro správu daní získat. „V souvislosti s tímto rozhodnutím nepředpokládáme výrazné ztížení naší práce při odhalování daňových úniků,“ říká mluvčí finanční správy Tomáš Weiss.

Samotným případem Vratislava H. se finanční úřady i soudy zabývají už několik let. Zemědělec z malé vsi na Ústecku si v létě 2015 koupil vozidlo Mercedes-Benz za 1,4 milionu korun. U finančního úřadu si vzápětí uplatnil maximální odpočet DPH ve výši čtvrt milionu – auto prý koupil výhradně pro účely svého podnikání. Finanční úředníky to zarazilo a vyžádali si od něj knihu jízd. A byli zaraženi podruhé – kniha jízd začala deset dní předtím, než auto podle faktury koupil.

Finanční správa proto nejdříve oslovila autosalon a chtěla potvrzení, kdy si muž vůz odvezl. A poté požádala policii, aby prošla kamerové záznamy zejména na nájezdech na dálnici D8 či ostatních dálnic v okolí Prahy, zda se tam Vratislavovo auto pohybovalo. Díky tomu berní úředníci zjistili, že vůz jezdil po jiných místech, než Vratislav H. uvedl v knize jízd. Odpočet z daně ve výši 244 tisíc korun mu proto odmítli uznat.

Proti tomu podal Vratislav H. žalobu. Připustil sice nepřesnosti v knize jízd, ale finanční správa podle něj překročila své pravomoci. Nebyla podle něj oprávněna žádat policii o informace, kde se jeho auto pohybovalo. A policie neměla oprávnění je finanční správě předat.

Krajský soud v Ústí nad Labem a posléze i Nejvyšší správní soud ale jeho žalobu zamítly. Poukázaly na to, že finanční úřad může po orgánech veřejné moci požadovat informace, které jsou nezbytné pro správu daní. A ty jsou povinny mu je poskytnout.

„Není přitom pochyb o tom, že Policii ČR je třeba považovat za orgán veřejné moci,“ uvedl krajský soud. „Správce daně byl oprávněn dané záznamy požadovat, neboť šlo o údaje nezbytné pro správu daní a policie je subjektem povinným takové údaje správci daně na výzvu poskytnout,“ poukázal následně Nejvyšší správní soud.

Ústavní soud letos na jaře ale rozhodnutí zrušil a případ vrátil k novému projednání před kasačním soudem. Podle něj se předchozí soudy nedostatečně zabývaly tím, zda policie má skutečně právo data, která získala v souvislosti „s plněním svých úkolů podle zákona o policii“, poskytovat jiným orgánům veřejné správy. Tedy jinými slovy: zda záznamy sloužící k hlídání bezpečnosti provozu je možné využít i pro hledání daňových úniků.

Soud zároveň uvedl, že je třeba zvážit, zda poskytnutí těchto záznamů není v rozporu s některými z ústavně zaručených práv, zejména s tím na soukromí a na ochranu před neoprávněným shromažďováním údajů.

Uvedenými otázkami se ale nakonec Nejvyšší správní soud ve svém druhém rozhodnutí zabýval jen částečně. A neřešil například oprávnění předávat data z kamer mezi policií a daňovou správou, protože to podle něj v tomto případě nebylo nutné. Důležité pro něj bylo, že finanční správa při svém šetření nevyužila všechny možnosti, které má.

Knihu jízd lze podle něj zpochybnit i bez použití záznamů z policejních kamer. Proto všechna dosavadní rozhodnutí zrušil a případ vrátil finanční správě k novému projednání.

Jak měla finanční správa přesně postupovat, soud neuvedl. Podle právničky Veroniky Odrobinové z poradenské společnosti Grant Thornton však může úřad, když má podezření, oslovit daného člověka či firmu, aby vyvrátil její pochyby. „Stačí, když finanční úřad najde nesrovnalosti, a je pak na daňovém subjektu, aby je vyvrátil,“ vysvětluje právnička.

Podle ní pak Vratislav H. doměření daní stejně neunikne. „Daňová správa to jen bude mít složitější a bude muset důkladněji argumentovat,“ uvedla s tím, že na výsledku dalšího šetření bude záviset, zda mu doměří opět celou částku, či ji zkrátí.

Nynější rozsudek je podle Odrobinové ale i vzkaz policii, komu bude v budoucnu údaje ze svých kamer poskytovat. I pro ni to tak bude příště náročnější. „Jak se ukázalo, bude muset lépe vyhodnocovat, zda je může, či nemůže vydat.“

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.