Vyhrál Viktor Orbán, když zablokoval peníze pro Ukrajinu poměrem 1 ku 26? Nebo prohrál, protože umožnil souhlas se začátkem ukrajinských rozhovorů o vstupu do unie a peníze, ty se vždycky nějak seženou?

Symbolicky je důležité, že Orbán svým už slavným odchodem na kafe během posledního summitu umožnil souhlas s dalším klíčovým krokem ve vztahu EU–Ukrajina. Loni unie ukázala Ukrajině, kde je dálnice směr Západ, když jí přiznala status kandidáta členství, a teď ji na tu dálnici postavila.

K tomu ale, aby mohli Ukrajinci otočit klíčkem v zapalování a zařadit jedničku, je potřeba další souhlas všech. Unie musí schválit scénář předvstupních rozhovorů, takzvaný vyjednávací rámec, a jednomyslnost bude nutná i v dalších krocích.

Celkově se bavíme zhruba o sedmdesáti rozhodnutích v příštích letech, která se neobejdou bez maďarského souhlasu. Na tento údaj upozornil na síti X sám od sebe bezprostředně po oznámení, že EU souhlasila se startem ukrajinských rozhovorů, Orbánův poradce (a jmenovec) Balázs Orbán. Chtěl tím zbytku unie a Ukrajině sdělit jediné – Maďarsko bude mít nejméně 70 příležitostí zablokovat to, co nyní umožnilo.

A peníze? Viktor Orbán, obdivovatel Putina, nechtěl přiznat 50 miliard Ukrajině nejen proto, že nechce, aby měla zdroje k dalšímu vzdorování Rusku. Orbán především potřebuje přitlačit zbytek Evropské unie ke zdi, aby povolila v případě peněz pro Maďarsko.

Opět jasně to řekl už zmiňovaný Balázs Orbán, když přišel ještě během summitu mezi novináře. „My netrváme na revizi evropského rozpočtu,“ prohlásil na adresu úprav unijního financování, které se děje hlavně kvůli pomoci Ukrajině. „Pokud na ní trvají ostatní, změna musí pokrýt také náš problém s evropským rozpočtem,“ dodal Orbánův poradce.

Ten problém má docela jasnou podobu: 21 miliard eur, v přepočtu přes 500 miliard korun. Tolik peněz zadržuje unie Maďarsku ze strukturálních fondů a z fondu obnovy po pandemii. 

Eurofondy tvořily v průměru tři až čtyři procenta maďarského hrubého domácího produktu v minulých letech. Pokud Maďaři vyčerpají do roku 2030 vše, na co mají nárok, budou mít nejvíc na hlavu z celé sedmadvacítky. 

Státy EU Maďarsku zmrazily celou obálku na velké infrastrukturní projekty a peníze z plánu obnovy kvůli destrukci právního státu v zemi Orbánovou vládou. K rozmrazení musí Maďarsko schválit sadu zákonů a udělat konkrétní systémové kroky směrem k omezení korupce v zemi a posílení nezávislosti maďarských soudů.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

Zní to srozumitelně, jenže právě to nechce Orbán udělat. Jeho režim stojí na podpoře spřátelených vrstev obyvatel, které z eurofondů tyjí. Maďarský premiér nebude spěchat, aby už stál nový protikorupční úřad, jehož šéfa nejmenuje vláda. Orbán bude usilovat o zisk maxima „svých“ peněz, aniž by musel provést právě ty změny, které Brusel žádá.

Jak toho chce maďarský premiér dosáhnout? Tak, jak to předvedl na posledním summitu – vetovat vše, co může být efektivní pro dosažení jeho cíle.

V případě pomoci pro Ukrajinu ale 26 zemí nepotřebuje jednoho Orbána, aby k ní došlo. Peníze pro kyjevskou vládu se dají vyčlenit mimo rámec evropského rozpočtu. Je to riskantnější cesta než průběžné navýšení existující unijní peněženky. O nových penězích mimo rámec EU by totiž musely hlasovat v mnoha zemích parlamenty a dosaďte si sami, jestli by ve všech státech pomoc Ukrajině prošla. Ale teoreticky to jde.

Jinde, například u vyjednávání o vstupu Ukrajiny (nebo jiné země) do EU, se zbytek sedmadvacítky bez souhlasu Maďarska neobejde. Tady nelze než se spolehnout na staré dobré přesvědčování, hledání kompromisů, vyjednávání. Ostatní země si mohou hrát i na zlého policajta. Mohou Maďarsku dočasně odebrat hlasovací práva v unii, čímž by vetovali maďarské veto. Museli by s tím ale všichni ostatní souhlasit, protože také tady platí jednomyslnost.

Dosud se podobné úvahy rozbily o odpor Polska. Teď je jednoduché si představit, jak by hlasovali například takoví Robert Fico, Andrej Babiš po případné změně naší vlády a kdovíkdo další, kdyby byl na stole trest pro Orbána.

Věc je v zásadě krutě jednoduchá. Část maďarských peněz musí být rozmrazena do konce roku 2024, ostatní do roku 2026. V opačném případě neskončí na maďarském vládním účtu a propadnou. Připravme se na to, že nás čekají tři roky, kdy bude Orbánovo veto v EU spíše pravidlem než výjimkou. Orbán bojuje o hodně peněz a svým způsobem i o svoje setrvání u moci. Je na zbytku EU, aby se s tím popasoval.

Článek vznikl s podporou Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky v rámci společného projektu redakcí aktualne.czhn.czdrbna.cz a voxpot.cz.

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte nejlepší newsletter v Česku věnovaný EU Ředitelé Evropy. Připravují ho pro vás každý týden Ondřej Houska a Kateřina Šafaříková.