Orbánovo vydírání i „bypass“ Maďarska. Co může přinést klíčová schůzka EU k pomoci Ukrajině?

Budeme podporovat Ukrajinu tak dlouho, dokud to bude třeba, opakují evropští politici. Přetavit slova v činy je však problém. Evropská unie sice chce Kyjevu pomoci, maďarský premiér Viktor Orbán ale hrozí, že to nedovolí. Udělat to může, protože pro schválení pomoci je nutný souhlas všech členských států. O výsledku pátečního unijního summitu rozhodnou Orbánovi oponenti. Přinášíme odpovědi na hlavní otázky před evropskou schůzkou.

S čím má Viktor Orbán problém?

Lídři sedmadvacítky mají schválit finanční pomoc Ukrajině ve výši 50 miliard eur a také start rozhovorů o vstupu země do EU. Ani jedno není blesk z čistého nebe. Další financování Ukrajiny navrhla Evropská komise letos v létě a jen část mají být nové peníze, které budou muset členské země uvolnit ze svých národních rozpočtů. Ostatní prostředky se mají najít ve stávající unijní pokladně.

Začátek ukrajinských rozhovorů se připravuje rok a EU ho podmínila splněním několika kroků ze strany Kyjeva. Orbán má ale s obojím problém – chce, aby byla Ukrajina úplně stažena z programu summitu. Tvrdí, že na debatu o rozšíření je „špatně připravená“ a kvůli obratu na bojišti ve prospěch Ruska „nedává smysl posílat Ukrajině další peníze na vedení války“.

Orbán za svoji věc usilovně lobbuje. Tento týden poslal svoje lidi do Washingtonu, aby osobně podpořili kritické stanovisko republikánských senátorů, kteří minulý týden shodili ze stolu další pomoc Ukrajině. Americký prezident Joe Biden v úterý ad hoc pozval ukrajinského šéfa státu Volodymyra Zelenského, aby ho ubezpečil, že americká pomoc zemi dál trvá.

O co jde Orbánovi ve skutečnosti? Maďarsko by přece platilo jen malou část pomoci Ukrajině a start rozhovorů ještě neznamená vstup státu do EU.

Řada lidí v evropské politice je přesvědčená, že Orbánovi jde o peníze – o hodně peněz. Evropská komise zadržuje Maďarsku evropské dotace kvůli korupci a podkopávání právního státu v zemi, celkově částka dosahuje bezmála 22 miliard eur (v přepočtu okolo 540 miliard korun). Peníze tak zemi chybí na velké infrastrukturní projekty. Na další miliardy čeká Maďarsko ze svého Plánu obnovy po pandemii.

Brusel podmiňuje uvolnění peněz přijetím protikorupčních reforem. Část peněz, zhruba polovinu balíčku na infrastrukturní projekty, tedy zhruba 10 miliard eur, by komise měla podle zdrojů blízkých jednání odblokovat už tuto středu. Některé zákony a změny ve svých institucích už totiž Maďarsko schválilo.   

Je možné, že se Orbán snaží vydírat EU, aby mu dala „jeho“ peníze dříve a ve větším množství, aniž by musel nechat projít všechny reformy, které omezí vliv jeho strany na tok peněz v zemi. Unijní dotace jsou pro maďarskou ekonomiku mimořádně důležité. Maďarsko dostává na hlavu nejvíc ze států EU, loni tyto dotace tvořily okolo pěti procent jeho hrubého domácího produktu. Jiní kritici premiéra tvrdí, že tentokrát se Orbán koupit nedá a „jen“ jedná ve shodě s Vladimirem Putinem proti zájmům Ukrajiny. 

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

Může unie nebo Ukrajina zvrátit Orbánovo veto?

Orbán dlouho kritizoval údajnou diskriminaci maďarské menšiny na Ukrajině a zákon chránící minority v zemi Evropská komise označila za jednu z podmínek pro start předvstupních rozhovorů. Tento zákon, spolu s dalšími, už ukrajinský parlament schválil. „Přivezl jsem jasný vzkaz, Ukrajina svůj domácí úkol udělala,“ řekl v pondělí v Bruselu šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba. Orbán ze svého „ne“ přesto neustoupil. Je nepravděpodobné, že by sama Ukrajina mohla Orbánův postoj zvrátit. Může to ale udělat unie.

Jak?

Buď se jí podaří Orbána přesvědčit, nebo maďarského premiéra obejde. V Bruselu se už začalo spekulovat, že by se v lednu mohl konat mimořádný summit, na kterém 26 zemí – případně 25, pokud by se Slovensko odmítlo účastnit – uzavře speciální dohodu s Ukrajinou o finanční pomoci státu. Miliardy pro Ukrajinu a reputace Evropanů by tím byly zachráněny.

V případě startu vstupních rozhovorů však podobný „bypass“ udělat nejde. Tady je maďarský souhlas nevyhnutelný.

Vložila se do věci nějak česká vláda?

Na Orbánovi „klečel“ francouzský prezident Emmanuel Macron, šéf Evropské rady Charles Michel, volali mu estonská premiérka Kaja Kallasová nebo německý kancléř Olaf Scholz. 

Česká vláda Ukrajinu dlouhodobě podporuje. Zda také premiér Petr Fiala (ODS) volal do Budapešti, není jasné. Fiala to veřejně nesdělil a jeho mluvčí Václav Smolka na dotaz HN odpověděl, že „pokud má být jakékoliv citlivé jednání úspěšné, není žádoucí sdělovat více informací, než je nutné“.

Češi celkově tvrdí, že Orbánův problém s Ukrajinou není problém Visegrádu, a tudíž ho ostatní regionální lídři nemohou „zlomit“. V případě Česka se navíc maďarský premiér otevřeně staví na stranu opozice, Andreje Babiše, tudíž česká vláda nemá žádný speciální kanál do Budapešti.

Jak to celé ovlivní situaci na bojišti?

Ukrajinské armádě chybí munice, kterou EU nebude schopná dodat včas. Stále také čeká na slíbenou zásilku stíhaček F-16, drony a další techniku. Případný krach dohody v Bruselu ale síly na bojišti bezprostředně nezmění. Dodá však na depresi ukrajinským jednotkám, které přitom – jak tvrdí mnozí politici včetně českých – bojují za bezpečnost celé Evropy. Pokud by pak přestala proudit americká vojenská pomoc, Ukrajina nedokáže Rusku dlouhodobě vzdorovat.