Stane se, že jeden muž či žena dokáže svým rozhodnutím zásadně změnit dějiny. Nabízíme výběr osobností, které se v roce 2024 vyplatí sledovat. Ne všichni jsou vrcholoví politici a ne všichni nutně chtějí změnit dění ve své zemi, natož ve světě. Ale obrovská pozornost bude upřená na všechny.
Benny Ganc (64) aneb Návrat k normálu
S trochou nadsázky lze říci, že pokud se v Izraeli dostane k moci Benny Ganc, přežije sekulární a demokratický stát panování nynější krajně pravicové vlády bez větších šrámů. Do armády vstoupil v roce 1977 a dotáhl to na generála. Šéfoval generálnímu štábu, což je v židovském státě pozvánka do vrcholové politiky. V ní si od roku 2018 vyzkoušel nejrůznější posty (ministr, alternující premiér i šéf parlamentu). Po útocích Hamásu ze 7. října přijal funkci v prozatímním válečném kabinetu. Je ale možné očekávat, že po konci konfliktu vyzve nynějšího, stále méně oblíbeného premiéra Benjamina Netanjahua na politický souboj.
Li Šu-fu (60) aneb Megalomanie bez konce
Říká se mu čínský Henry Ford. Zakladatel čínské automobilky Zhejiang Geely Holding pochází stejně jako on z chudého venkova, také začínal od píky a vyrazil svými nápady a obchodními úspěchy světu dech. V roce 2010 od amerického Fordu koupil švédskou perlu Volvo. S téměř desetiprocentním podílem je největším akcionářem Mercedesu, vlastní britský Lotus a významný podíl v Astonu. Muž, který si v anglosaském světě říká Eric Li, příští rok jistě nezůstane nic dlužen pověsti megalomana. Majetkové portfolio ozdobí o další značky. Mohl by rozhodnout, kde postaví první evropskou továrnu. Do roku 2025 hodlá mít na oběžné dráze 72 spojovacích satelitů a na zemi celosvětovou síť 5000 stanic na výměnu baterií.
Nikki Haleyová (51) aneb Zastavit Trumpa
Bojovně naladěná republikánská politička s indickými kořeny, bývalá guvernérka Jižní Karolíny, hází rukavici miliardáři Donaldu Trumpovi, který usiluje o návrat do Bílého domu. Nikki Haleyová si předsevzala, že to bude právě ona, kterou Republikánská strana v roce 2024 na svém celostátním volebním sjezdu vyšle do listopadového souboje o prezidentský post s kandidátem Demokratické strany. Nejprve však musí Trumpa porazit ve stranických primárních volbách, což bude těžký oříšek. Za Trumpem zatím zaostává, ale její šance by měly nadále stoupat. Tím spíše, že ji podporují majitelé velkých firem i vlivní bankéři z newyorské Wall Street, kteří sypou do její předvolební pokladny nemalé sumy.
Herbert Kickl (55) aneb Úsvit radikalismu
„Herbert, Herbert!“ skandují jeho příznivci během projevů tohoto předsedy Svobodné strany Rakouska (FPÖ). Nešetří drsnými výrazy na adresu migrantů i Evropské unie. Herbert Kickl prosazuje úzké vztahy a přátelství s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, sankce vůči Rusku považuje za porušení rakouské neutrality. Uzavřít hranice prý zemi zaručí klid a bezpečnost. A lidé na to slyší, FPÖ v průzkumech před podzimními volbami vede. A Kickl, jenž si notuje s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, se vidí jako budoucí „lidový kancléř“, oblíbený napříč společností.
Vánoce bez Popelky či Pelíšků. Co by vám podle nás nemělo utéct na Netflixu a spol.
Novak Djoković (36) aneb Poslední zlato
Z hlediska počtu grandslamových titulů nebo týdnů strávených v čele světového žebříčku je srbský tenista Novak Djoković nejlepším hráčem všech dob. Ale jeden titul mu přesto chybí – olympijské zlato. Olympiáda nemá v tenise zdaleka takový význam jako v jiných sportech. Ale je jisté, že Djoković ji bere smrtelně vážně – stačí si vzpomenout, jak byl frustrovaný a jak se na kurtu rozčiloval, když neuspěl na posledních hrách v Tokiu. Djoković má také velmi vřelý vztah ke své zemi, a kdyby z Paříže do Bělehradu dovezl zlato, byl by v Srbsku uctívaný ještě víc než teď. Pokud je to tedy vůbec možné.
Kaja Kallasová (46) aneb Žena do NATO
Estonská premiérka Kaja Kallasová je zmiňována jako jedna z horkých kandidátek na křeslo generální tajemnice NATO. Není samozřejmě jediná, o kom se v této souvislosti mluví (zájem má třeba i nizozemský premiér Mark Rutte, spekuluje se o šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové). Kallasová ovšem symbolizuje emancipaci a aktivitu východních členů aliance – a jako první premiérka své země také žen v nejvyšších patrech politiky. Nástupce Jense Stoltenberga, jehož mandát už byl dvakrát o rok prodloužen, by měl být vybrán na summitu v červenci, kde by měla aliance slavit 75. výročí svého založení.
Keir Starmer (61) aneb Díky za chaos
Pokud by ve Velké Británii byly volby zítra (reálně budou někdy během roku 2024) a skončily podle průzkumů veřejného mínění, stal by se Keir Starmer premiérem. Labouristickou stranu vede od roku 2020 a nad vládními konzervativci vede v průzkumech zhruba o 20 procentních bodů. Kritici tvrdí, že to je spíše díky chaosu u konzervativců než zásluhou Starmerových schopností, ale to v důsledku není podstatné. Starmer labouristy vrátil blíže k politickému středu poté, co je jeho předchůdce Jeremy Corbyn tlačil na krajní levici. Spekuluje se, že byl inspirací pro postavu Marka Darcyho z filmu Deník Bridget Jonesové. Ale je to jen mýtus.
Alice Weidelová (44) aneb Zhnědne Německo?
Německou krajně pravicovou Alternativu pro Německo by nyní volilo 22 procent lidí. To z ní dělá druhou nejpopulárnější stranu po konzervativcích a z její lídryně Alice Weidelové ostře sledovanou političku. Její strana ji totiž nejspíš nominuje na kandidátku na kancléřku pro parlamentní volby, které se mají konat v září 2025. Skutečnou sílu strany, která chce například zastavit pomoc Ukrajině nebo popírá klimatickou změnu, prověří během roku 2024 jak volby do Evropského parlamentu, tak především troje volby ve spolkových zemích včetně s Českem sousedícího Saska.
Nové Grety Thunbergové aneb Medvědí služba
Švédská aktivistka Greta Thunbergová už v uplynulém roce nebyla nejviditelnější postavou klimatického hnutí. Víc o sobě dali vědět lidé, jejichž jména sice širší veřejnosti nejsou známá, ale vystupují o poznání radikálněji než Thunbergová. Organizace jako třeba Extinction Rebellion, tedy Rebelie proti vyhynutí, v mnoha městech světa zorganizovaly akce jako polévání obrazů nebo blokování silnic. Snaží se upozornit, že svět nesnižuje emise dostatečně rychle na to, aby zabránil katastrofálním změnám klimatu. Podle průzkumů ale většinu veřejnosti tito aktivisté prostě štvou a své věci dělají spíše medvědí službu.
Oleksandr Kamyšin (39) aneb Chrlení munice
Ukrajinský manažer Oleksandr Kamyšin proslul tím, že během války udržel v provozu rozsáhlou síť ukrajinských státních železnic. Od března je ministrem strategického průmyslu a má vybudovat ukrajinské domácí zbrojovky. Schopnost vyrábět zbraně a munici doma se totiž pro Ukrajinu ukazuje jako klíčová. Kamyšin sází hlavně na partnerství se západními zbrojovkami, které láká na budování společných podniků a vyzkoušení jejich výrobků přímo ve válce. Kamyšin se chlubí, že domácí podniky v porovnání s rokem 2022 už nyní chrlí násobná množství munice či obrněné techniky. Skutečná čísla jsou ale tajemstvím.
