Jaká je cenovka populismu? O 10 procent chudší země za 15 let vlády populisty. Plus ztráta důvěry investorů i běžných lidí

Populismus se tváří jako lék na rozklížený svět. V časech nejistoty nabízí naději, hlas „obyčejnému člověku“ a jednoduchá řešení složitých problémů. Právě v tom tkví jeho síla – a zároveň nebezpečí. Voliči od Argentiny po Maďarsko, od Indie po USA stále častěji sahají po této politické zkratce. Ale za líbivou rétorikou se skrývá pomalý jed, který ekonomiku tiše oslabuje.

Podle rozsáhlé studie, která zkoumala 51 populistických lídrů za posledních sto let, je HDP na hlavu po 15 letech jejich vlády v průměru o 10 procent nižší, než by byl bez jejich zásahu. Jinými slovy: populisté, kteří často slibují růst, spravedlnost a návrat suverenity, za sebou zanechávají strukturálně chudší země.

Dopady však sahají dál než k číslům. Populismus systematicky oslabuje instituce – soudy, centrální banky, svobodná média. Vše, co představuje nezávislou kontrolu moci, se stává terčem. A nejde jen o ideologii. Ať už jde o levicového distributivního populistu typu Huga Cháveze, nebo pravicového kulturního populistu typu Viktora Orbána, vzor je tentýž.

Společným jmenovatelem je ekonomická fragmentace: útlum obchodní a finanční integrace, rostoucí zadlužení, inflace – a především ztráta důvěry. Investoři i domácnosti reagují instinktivně: utlumují činnost, odkládají rozhodnutí, stahují se.

Komentář Petra Honzejka

Vyřazení Le Penové z voleb není „smrtí demokracie“, jak tvrdí populisté. Je naopak její obranou

3. 4. 2025 ▪ 5 min. čtení

Populismus má navíc tendenci se vracet. Země, které mu jednou otevřely dveře, se k němu často znovu uchýlí. V tom připomíná finanční krize – nejde o jednorázový exces, ale o symptom hlubší systémové poruchy. Důsledky nejsou jen ekonomické, ale i civilizační. Ztrácíme schopnost racionální debaty, realitu zjednodušujeme na černobílé narativy a podkopáváme důvěru v data, fakta, odbornost.

Proč přesto populismus stále láká? Možná proto, že v čase chaosu nabízí identitu. V čase komplexity slibuje jednoduchost. A v čase ztráty důvěry přináší hrdiny. Ale právě v dobách iluzí je největší potřeba střízlivého pohledu. Ekonomická cena populismu není spekulací – je doloženým faktem. A čím déle iluze trvá, tím vyšší je účet.