Nespokojenost zaměstnanců na státních úřadech roste. Poslední tři roky se jim téměř nezvyšovaly platy a na osobní ohodnocení těch schopnějších pak nejsou peníze – protože padnou na odchodné propouštěných pracovníků. Od letoška pak vláda v rámci úsporného balíčku snížila všem státním zaměstnancům o polovinu benefity. Přijdou tak o tisíce korun ročně. Odboráři kritizují, že ze zbývajícího příspěvku je třeba část využít na spoření na stáří, jinak na ni nedosáhnou.
V Česku je přes 400 tisíc státních zaměstnanců. Stát si od osekání benefitů slibuje, že ušetří 2,6 miliardy korun ročně. Jak vyplývá z ankety HN mezi ministerstvy, za uplynulý rok dostávali jejich zaměstnanci na benefitech mezi osmi a 15 tisíci korunami.
Benefity se dnes ve státní správě platí z takzvaného fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP). Dosud do něj šla suma odpovídající dvěma procentům objemu peněz na platy. Od letoška je to jen jedno procento.
Seškrtání o polovinu pak v praxi znamená, že pracovníci už nebudou dostávat příspěvky na sport, na kulturu nebo na rekreaci, případně je dostanou jen výrazně snížené. Část výpadku budou některé státní organizace letos schopné dokrýt rozpouštěním rezerv z minulých let, vyplývá z odpovědí ministerstev.
Například na ministerstvu průmyslu přijdou zaměstnanci zhruba o 4200 korun. Po škrtech dosáhnou jen na příspěvek na penzijní produkty a na stravování – na oběd v závodní kuchyni budou lidem stejně jako dosud z fondu posílat 15,50 koruny.
Státní zaměstnanci si v průměru vydělávají 46 136 korun hrubého měsíčně. A změny proto podle ohlasů z ministerstev nesou velmi nelibě. „Snížení benefitů na náladě zaměstnancům moc nepřidá,“ říká pod podmínkou anonymity vysokoškolsky vzdělaný úředník, který na jednom z ministerstev pracuje osm let. Letos už jim zaměstnavatel nepřispěje třeba na sportovní kartu, musí si ji platit sami.
Osekáváním benefitů to přitom nekončí. Polovinu ze zkrácené sumy smí úřady a veřejné organizace použít jen na vymezený účel – spoření na stáří podporované státem. Mohou tuto část peněz dát zaměstnancům jako příspěvek na penzijní spoření, investiční životní pojištění nebo nově na dlouhodobý investiční produkt či pojištění péče. Jde zhruba o 1,3 miliardy korun, které stát dovolí utratit jedině tímto způsobem.
Odborářům se tato podmínka nelíbí. „Nechceme ze státních peněz podporovat soukromé penzijní fondy. Stát tak nutí zaměstnance uzavírat smlouvy s penzijními společnostmi, aby na tyto peníze dosáhli,“ říká Pavel Bednář, šéf Odborového svazu státních orgánů a organizací.
Jak zaměstnancům účtovat firemní školky, chaty, sportoviště? Zaměstnavatelé stojí před rébusem
Podle něj to zvýhodní ty zaměstnance, kteří už nějaké státem podporované spoření na stáří mají anebo si ho kvůli tomu založí. „Dostanou tak dva až tři tisíce ročně, zatímco ostatní nic,“ dodává Bednář.
„Nelíbí se mi, že když nemám penzijní spoření a ukládám si na stáří přes jiné nástroje, mohu čerpat jen asi čtvrtinu benefitů co dosud, tedy zhruba 2500 korun za celý rok,“ potvrzuje dříve zmíněný úředník.
Výše příspěvku na penzijní spoření se na ministerstvech dosud pohybovala mezi 250 až 800 korunami měsíčně. Někde ji teď kvůli úsporám budou snižovat. Ministerstva zpravidla uvádějí, že zaměstnancům zakládání spoření na stáří doporučovat nebudou, jen je informují a rozhodnutí nechají na nich.
Penzijní fondy tak mohou očekávat příliv nových klientů. „Můžeme potvrdit, že penzijní společnosti zaznamenávají zvýšený zájem o problematiku příspěvků zaměstnavatele už od prosince loňského roku,“ říká pak Aleš Poklop, prezident Asociace penzijních společností. Kolik z toho jsou ale státní organizace, však penzijní společnosti nevědí.
K osekání benefitů zároveň nedochází jen ve státním sektoru, ale i v soukromých firmách. Příspěvky na sport, na vstupenky, na zdravotnické zboží a služby nebo na rekreaci u některých zaměstnavatelů představovaly až desítky tisíc korun ročně navíc. Od ledna se nicméně z benefitů přesahujících 21 983 korun ročně začne platit daň a pojistné – jako ze mzdy.
Zmíněné spoření na stáří tak zůstává jediným benefitem, který vláda v rámci úspor zaměstnancům neseškrtala. Část zaměstnavatelů tak zřejmě výpadek svým lidem vynahradí právě příspěvkem na penzijní spoření. V soukromé sféře mohou firmy takto své lidi odměnit až do výše 50 tisíc korun, aniž by z částky platily daně a pojistné.
