Světová spotřeba alkoholu klesá. Firmy proto soustřeďují stále větší část své produkce na vývoj náhražek, které chutnají stejně, ale „neopíjí“. Snaží se tak přizpůsobit zejména mladé generaci, která nemá o alkohol tak velký zájem a dává přednost jiným látkám a zábavě.

Pokles v užívání alkoholu v Česku pozoruje i Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti, které provádí pravidelné průzkumy. Podle jeho poslední souhrnné zprávy se spotřeba u mladistvých znatelně snižuje od roku 2011.

Například adiktoložka Anna Podzimková vnímá, že alkohol už není pro mladé lidi tolik „trendy“. „Setkávám se u nich s názory, že je to vlastně podřadná látka. Letí teď jiné, třeba nové syntetické drogy nebo volně dostupné látky jako HHC nebo kratom,“ říká odbornice z obecně prospěšné organizace Magdaléna, která pomáhá léčit závislé.

Další ale abstinují z řady jiných důvodů: „Mají například nějakou negativní zkušenost s alkoholem, a to ať už vlastní nebo v rodině. Vidí, jak například změnil chování jejich rodičů.“ Mladí jsou podle adiktoložky také díky internetu daleko lépe informováni o škodlivosti alkoholu.

Trávení času online nicméně podle odbornice přispělo i k tomu, že mladiství často jen vymění jednu závislost za druhou. Nejen vlivem sociálních sítí totiž oproti klesající spotřebě alkoholu naopak roste počet digitálních závislostí.

Trendu nižší spotřeby alkoholu se každopádně postupně přizpůsobují i čeští nápojáři. Velký posun v tomto směru pozoruje terapeut Petr Freimann, který je zároveň ředitelem neziskové organizace Suchej únor. Ta každoročně motivuje k měsíční abstinenci. „Nápojáři reagují na poptávku. Lidi chtějí méně pít alkohol, ale zároveň nechtějí mít na výběr jen vodu nebo colu.“

To se podle Freimanna shoduje i s myšlenkou Suchýho února. Akce totiž necílí na „vyhánění lidí z hospod“, ale naopak se v rámci ní snaží organizátoři tlačit na podniky i nápojáře, aby rozšířili nabídku nealkoholických nápojů.

Potenciál přitom vidí zejména u nealkoholických piv. „Když jdete do hospody v Británii, máte nabídku z desítek nealko piv, ale u nás je na čepu maximálně jedno. Je tu obrovský prostor zákazníkům nabízet alternativy.“

Podobně se vyjádřil například i Michal Ďuriník, spoluzakladatel firmy Loklok vyrábějící další z oblíbených alternativ, tedy fermentovaný nápoj z čaje zvaný kombucha. „V minulosti jsem pozoroval i na sobě, že si občas dám pivo prostě proto, že nic jiného není v nabídce. Chci, aby rozhodnutí nepít alkohol bylo jednoduché,“ říká Ďuriník, jehož firma nyní přichází i s chmelovou verzí nápoje.

Vznikají ale i značky, které se zaměřují pouze na nealkoholické verze destilátů. Například česká firma Vassa Spirit vyrábí náhražky vodky, rumu i ginu. Zájem o své produkty pozorují právě zejména v mladší generaci. „Jejich výběr zábavy je jiný, již to není o divokých večírcích jako v 90. letech,“ sdělila na dotaz HN marketingová manažerka Ivana Jirsová.

A cestu k novým požadavkům konzumentů si hledají i zavedené likérky. „Je to zcela nová kategorie, poprvé v moderní historii mladá generace vyhledává nealko variantu alkoholických nápojů,“ sdělil HN Martin Žufánek, jeden z majitelů stejnojmenné rodinné likérky. 

Další destilérky nicméně zatím změny kvůli mladé generaci nechystají. Například společnost Rudolf Jelínek výrobu nealkoholických verzí svých produktů neplánuje. „Řešili jsme, jak zaujmout mladou generaci, která alkohol tolik nekonzumuje, ale vyrábět nealkoholické varianty pálenek nám nedává smysl. Náklady by na to byly možná dokonce vyšší než na výrobu alkoholické pálenky,“ říká ředitel likérky Pavel Dvořáček. Z jejich nabídky je nicméně podle něj mezi mladými oblíbená zejména řada ovocných elixírů, která má obsah alkoholu do 15 procent.

Stále oblíbenější jsou v české gastronomii míchané nealkoholické drinky. Ve světě vznikají už i takové nealkoholické likéry, které opíjejí, ale bez kocoviny. Například britská společnost Gaba Labs vyvinula syntetický alkohol, který působí na stejné receptory v mozku, tudíž má stejný účinek. Neměl by ale mít dlouhodobé zdravotní následky, jako jsou vysoký tlak, problémy se srdcem nebo vyšší riziko propuknutí rakoviny.

V Česku už jsou každopádně zavedená právě nealko piva, což potvrzují i nápojářské firmy. Například Plzeňskému Prazdroji, výrobci nealkoholického piva Birell, podle posledních souhrnných dat prodeje tohoto nápoje v roce 2022 meziročně stouply o 21 procent. Všechny tuzemské pivovary minulý rok vyrobily 1,3 milionu hektolitrů nealka. Ve srovnání s rokem 2013 se tak množství více než zdvojnásobilo.

Ačkoli Freimann popularitu nealkoholického piva vítá, vidí i výrazný negativní dopad jeho popularity. Kritizuje zejména způsob, jakým firmy pivo nabízí. „Je to celé zábavné, svěží a dětské. A přitom to není limonáda, pořád to má v sobě 0,34 procenta alkoholu. Sice je to legislativně v mezích, ale pořád je to alkoholický pivní nápoj. A rodiče dětí to často ani nevědí.“

Adiktoložka Podzimková dodává, že problém s pitím u dětí a mladistvých úplně nevymizel. Oproti ostatním návykovým látkám totiž pořád patří mezi ty levnější možnosti.

S přispěním Jana Prokeše

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist