Země je na začátku epidemie chřipky, která může trvat až dva měsíce. Počty nemocných poslední týdny stoupají. A to ve všech věkových kategoriích. Stále více nakažených končí s horším průběhem v nemocnici, na vině je podle odborníků také nízká proočkovanost na chřipku.

Jak ukazují data Státního zdravotního ústavu (SZÚ), nemocnost všemi respiračními chorobami, tedy chřipkou, covidem a dalšími virovými onemocněními, dosáhla minulý týden úrovně epidemie. Bylo totiž 1750 nakažených na 100 tisíc osob.

„O epidemii hovoříme, pokud nemocnost akutními respiračními infekcemi přesáhne hranici 1600 až 1700 nemocných na 100 tisíc obyvatel,“ doplnil hlavní epidemiolog SZÚ Jan Kynčl. 

Nejrychleji přitom podle něj ze zmíněných nemocí rostou počty nakažených chřipkou, zejména typem viru A. Ten se vyznačuje vysokými teplotami a zimnicemi, suchým kašlem, bolestmi kloubů a celkovou únavou. Podle dat SZÚ jsou v zemi nakažení napříč všemi věkovými skupinami.

Nejhorší situace je v Karlovarském, Libereckém, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji a na Vysočině. Zejména tam roste i počet lidí, kteří s chřipkou končí v nemocnici. „Počet pacientů, kteří vyžadují hospitalizaci, je u nás poměrně výraznější než minulou zimu. A mělo to rychlý nástup. Týká se to hlavně starších lidí, ale máme i mladého člověka s těžkou chřipkou,“ říká například Petr Kümpel, lékař infekčního oddělení ve Slezské nemocnici v Opavě. Zvažují proto zákaz návštěv.

Na Vysočině je pak podle mluvčí krajských hygieniků Jany Böhmové nejvyšší nemocnost mezi dětmi do pěti let, pak mezi školními dětmi do 14 let a mladými do 24 let. Nejvyšší výskyt nemoci u dětí do pěti let pozorují také v Praze a Středočeském kraji. Naopak nejméně nakažených je v těchto krajích ve věkové kategorii 65+.

Jak doplňuje imunolog Ilja Stříž, chřipka se momentálně šíří v celé Evropě. Nejhůře je na tom podle něj Německo a Španělsko, kde je nejvíce pozitivních ve věku 5–14 let.

Oslovení odborníci se zároveň shodují, že je epidemie v Česku na svém začátku a vrcholu dosáhne v následujících týdnech. Podle Petra Pazdiory, přednosty Ústavu epidemiologie Lékařské fakulty v Plzni, by mohla trvat dalších až osm týdnů.

Během tohoto období budou podle něj dále růst těžší průběhy chřipky. I kvůli tomu, že se na ni nechalo očkovat málo lidí. „Vzhledem k tomu, že se proočkovanost proti chřipce nijak nezvedla, lze očekávat nárůst hospitalizací, těžkých průběhů, ale i úmrtí zejména mezi staršími lidmi a osobami s chronickými onemocněními. Těžší průběhy jsou pozorovány i u těhotných žen.“

Proočkovanost na chřipku se v Česku pohybuje v evropském srovnání na velmi nízké úrovni – v průměru si nechá každoročně vakcínu dát osm procent obyvatel. Zájem není vysoký ani v rizikových skupinách, které jsou ohrožené závažnějším průběhem nemoci, jako jsou zejména lidé ve věku nad 65 let, lidé trpící srdečními chorobami nebo cukrovkou.

Další průběh epidemie není podle odborníků v tuto chvíli možné přesněji odhadnout. Zatím je z hlediska počtu nakažených mírnější než minulou sezonu. Spíše průměrný průběh v rámci celé republiky očekává i epidemiolog Kynčl. „Vloni jsme naopak zažívali silnější a prudší epidemii, s intenzivnějším nástupem a průběhem.“ Minulou zimu totiž vlna chřipky přišla dříve, než je obvyklé, a to už v prosinci.

Odborníci tehdy rychlejší nástup i silnější průběh epidemie přisuzovali předchozím covidovým rokům, kdy lidé chodili v rouškách a jak jejich tělo nepřišlo s dalšími viry do styku, nemohlo si na ně vytvořit imunitu.

Lidé nakažení covidem naopak v posledních týdnech z nemocnic postupně mizí. Například v opavské nemocnici je podle Kümpela teď s touto nemocí hospitalizovaný jen jeden člověk. Celkové počty pozitivně testovaných na covid klesají podle dat ministerstva zdravotnictví od přelomu roku. V nemocnicích bylo minulý týden 78 pozitivně testovaných na covid, osm na jednotkách intenzivní péče.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.