Má velmi podobné účinky jako klasická marihuana. Na rozdíl od ní je ale možné její syntetickou náhražku, kanabinoid HHC, koupit i ve výdejním automatu, na internetu nebo ve večerce. Mimo jiné v podobě sladkých bonbonů, v níž se dostává také k dětem ve školním věku. Policie nyní například řeší případ několika žáků základní školy v Karlových Varech, kteří se takto HHC předávkovali. Podobných případů řešily nemocnice v minulém roce okolo stovky. Látka je totiž v Česku zatím legální a neplatí pro ni žádná omezení. Návrh, který by pravidla nastavil, teď poslanci ve sněmovně upravují.

HHC má jako konopné THC psychotropní účinky. Má sílu měnit vědomí – „zhulit“. Jelikož je THC mezinárodně uznávané jako návyková látka, vzniklo syntetické HHC jako způsob, jak tento zákaz obejít. A zatímco konopí s obsahem THC lze v Česku pořídit jen pro léčebné účely v lékárnách nebo na černém trhu, HHC je k dostání daleko volněji.

„Dá se říci, že s konopím má HHC společného málo. Je to polosyntetický, laboratorně vyrobený derivát,“ říká majitel obchodu s konopnými produkty František Švejda. Podle něj je hlavním negativem HHC, že jde o příliš novou látku a její dlouhodobé účinky nejsou přesně známé.

Jako její hlavní problém vidí právě fakt, že se prodávají i různé cukrovinky s obsahem HHC, které by jako potraviny měly nejdříve získat povolení Evropského úřadu pro bezpečnost potravin. Obchody nicméně zákaz obcházejí tak, že u produktu uvedou, že není určený ke konzumaci, ale například k technickým a zahradnickým účelům. Jelikož nejsou tyto bonbony nabízené jako potravina, nekontroluje se jejich kvalita a bezpečnost.

Zákaz volného prodeje HHC má přinést novela zákona o návykových látkách, kterou minulé léto předložila skupina poslanců z vládní pětikoalice a opozičního hnutí ANO. Ta by zavedla novou kategorii psychomodulačních látek, které by mohly být regulované v nižším stupni než například klasické konopí.

Do této skupiny by se mohlo řadit právě HHC, ale také konopné CBD nebo „povzbuzovák“ kratom. Na základě novely by se tyto látky mohly prodávat jen lidem starším 18 let, přísně by se hodnotila jejich bezpečnost a kvalita, nebylo by možné je prodávat jako potraviny nebo na ně dělat reklamu.

Novela by také zakázala prodej těchto látek ve výdejních automatech. Podle některých prodejců konopných produktů je právě tato forma prodeje hlavní cestou, jak se látky dostávají k nezletilým, jelikož při výdeji není možné kontrolovat věk.

„Jsou mnohdy v blízkosti škol či dětských hřišť, což považujeme za velmi nezodpovědné,“ říká například Michal Pšenička z obchodu Nicopods. Jeho internetový obchod kontroluje zletilost nakupujících přes dopravce při doručení objednávky.

Poslanci a vládní úředníci ale doposud připravují změny v některých detailech novely. Podle Toma Philippa (KDU-ČSL), místopředsedy zdravotního výboru sněmovny a jednoho z předkladatelů návrhu, například diskutují o tom, zda nezakázat i prodej těchto látek právě v e-shopech.

„Jsem zásadně proti prodeji přes e-shopy, protože nevěřím, že je tam možné zajistit dostatečnou ochranu nezletilých. Vidíme to u nikotinových sáčků. Ty jsme nechali v e-shopech a po první kontrole vidíme, že ten zákon evidentně nefunguje, protože si to děti kupují dál,“ řekl HN lidovecký poslanec.

S tím souhlasí i národní protidrogový koordinátor a poradce premiéra Jindřich Vobořil, který se na přípravě novely podílí. „Chceme, aby se to už nedostávalo do rukou dětem,“ říká. V lednu vyzval prodejce, aby cukrovinky s obsahem HHC dočasně stáhli z nabídky, dokud nezačnou platit pravidla, která prodej látky upraví. Někteří z nich to udělali.

Na nové verzi zákona nyní pracuje ministerstvo zdravotnictví. Podle Philippa by se celý proces schválení včetně podpisu prezidenta měl stihnout do půl roku. Vobořil ale namítá, že není s čím čekat a je třeba zákon schválit co nejdříve.

„Myslím si, že se to dá stihnout za měsíc. Ta debata trvá už příliš dlouho a řešíme věci, které bychom nemuseli. Schvalme to a pak řešme detaily,“ míní Vobořil. Podle něj by bylo vhodné se v budoucnu bavit o tom, zda na tyto látky neuvalit spotřební daň a nezískat tak více peněz pro státní rozpočet. Podle hrubých odhadů prodejců dosahuje český trh s HHC velikosti až dvě miliardy korun, stát ale vlastní analýzu zatím nemá kompletní.

Podle Vobořila nyní i další evropské státy řeší, jak ke konopným látkám nebo kratomu přistoupit. Žádný ale zatím nepřišel s vlastním zákonem, který by jejich prodej reguloval a kterým by se dalo inspirovat. Například Slovensko, Bulharsko nebo Francie se rozhodly HHC zakázat. Ve velké části Evropy jsou ale tyto látky zatím v podobném neupraveném režimu jako v Česku.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.