Co dostal Viktor Orbán za to, že tak rychle ustoupil a přestal blokovat 50 miliard eur pro Ukrajinu na summitu EU minulý týden? Tahle otázka zaměstnává komentátory i lidi zajímající se o evropskou politiku a všichni většinou dojdou k tomu, že zřejmě příslib peněz. Maďarsko je zadlužené, peníze potřebuje a EU mu jich hodně zadržuje – konkrétně 20 miliard eur, v přepočtu půl bilionu korun.

Do koše možných důvodů teď přibyl další a přihodil ho tam sám Orbán. Maďarský premiér prohlásil, že po evropských volbách, které se konají letos v červnu, vstoupí do frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) na půdě europarlamentu. Do ní patří také ODS a celoevropskou lídryní je současná italská premiérka Giorgia Meloniová.

„Odpověď je ano. Jsme připravení a vstoupíme k evropským konzervativcům,“ prohlásil Orbán před italskými novináři na konferenci v Bruselu už po summitu EU na dotaz, jestli jeho strana Fidesz chce po volbách do ECR. Dodal, že takto o tom s Meloniovou mluvili. Sama šéfka italské vlády byla opatrnější. Rozhovor s Orbánem na toto téma na summitu nepopřela, podle italských zpravodajů ale odpověděla jen tak, že se „všechno uvidí po volbách“.

Meloniová sehrála v přesvědčování Orbána podle řady lidí klíčovou roli. Právě ona s ním měla za poslední měsíc nejvíc komunikovat. Také na všech fotkách ze separátní schůzky několika lídrů těsně před začátkem summitu, kde se dohoda s Orbánem dotáhla, sedí za jednacím stolem. 

„Pokud někdo mohl dát Orbánovi příslib členství v ECR, mohla to být jedině Meloniová,“ řekl k tomu mimo záznam zdroj HN z evropské politiky. „Jak ji znám, tak to bylo – pokud bylo – ve smyslu: ‚Viktore, ty chceš k nám, ale když se budeš takhle chovat, nikdy se to nestane‘,“ dodal.

Orbánův Fidesz o členství ve frakci stojí. Jeho dvanáct europoslanců patří po odchodu strany od eurolidovců před třemi lety mezi nezařazené politiky, což je extrémně nevýhodná situace. Nebýt ve frakci znamená jednoduše řečeno méně vlivu a méně peněz.

Europoslanci za Fidesz se nedostávají k důležité legislativě coby zpravodajové, a tudíž ji nemohou ovlivnit. Nemají podporu sekretariátu frakce, peníze na svoji činnost a místa v něm pro svoje lidi ze strany. Poslanci Fideszu de facto jen zvedají ruce do počtu při hlasování.

Průzkumy ukazují, že blížící se volby změní rozložení sil v parlamentu a ECR by měla být jedním z vítězů. Frakce má v současné době 67 členů a zejména kvůli popularitě strany Bratři Itálie Giorgie Meloniové si má až o 20 mandátů polepšit.

Konzervativci by mohli aspirovat na pozici třetí nejsilnější frakce po lidovcích a socialistech. O tuto příčku by měli soutěžit ještě s liberály a nacionalistickou frakcí Identita a demokracie (ID), kam patří i SPD Tomia Okamury. Pokud by o umístění frakce rozhodlo odhadovaných 12 až 15 europoslanců za Fidesz, ECR bude mít pádný důvod je přijmout.

Museli by s tím však souhlasit stávající členové. Dominantní pozici v ECR mají Poláci z Práva a spravedlnosti (PiS). Mezi vládami Polska a Maďarska dlouho panoval konflikt kvůli Orbánovu postoji k Ukrajině, vztahy se ale začínají měnit – nyní opoziční PiS potřebuje partnera ke svému boji proti „Bruselu“.

Bývalý polský premiér Mateusz Morawiecki před několika dny prohlásil, že je „otevřený“ členství Fideszu v „konzervativní rodině ECR“. Postoj Poláků a strany Meloniové bude v přijímání Orbánovy partaje určující. Při hlasování o přijetí nové strany do frakce rozhoduje prostá většina a tu by europoslanci za PiS s Bratry Itálie podle současných predikcí měli po volbách mít. 

Zástupci české vládní ODS, která frakci v roce 2009 spolu s britskými toryi založila, jsou proti.  „Vstup Orbána, respektive Fideszu do ECR, si momentálně nedovedu představit,“ řekla HN Veronika Vrecionová, šéfka europoslanců ODS a dvojka na kandidátce Spolu do eurovoleb.

„Orbánovy názory na rozšiřování NATO nebo na vztahy s Ruskem a Ukrajinou jsou v úplném rozporu s postoji, které ECR prosazuje. Obdobné výhrady nemám jenom já, ale většina členských stran,“ dodala europoslankyně. Členem ECR jsou i Švédští demokraté a Orbánova vláda dosud blokuje vstup Švédska do NATO.

„Je dobře, že se s Orbánem komunikuje,“ doplnil ji lídr Spolu, europoslanec Alexandr Vondra (ODS). „Ale naše pochyby o zahraničněpolitických krocích maďarské vlády ta dohoda s Ukrajinou, jakkoli opravdu důležitá, zdaleka nevyvrátila.“

Orbán se v Evropě spojil s Marine Le Penovou nebo Alternativou pro Německo (AfD) – s nimi se fotí, je zve k sobě do Budapešti. Le Penová i AfD jsou členy frakce Identita a demokracie, ostatní politické skupiny s ní ale nechtějí spolupracovat. Vstupem do ID by si proto Orbán příliš nepomohl, pokud jde o posílení vlivu Fideszu v europarlamentu.

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte jediný newsletter v Česku věnovaný unii Ředitelé Evropy. Připravují ho pro vás každý týden Ondřej Houska z Prahy a zpravodajka HN v Bruselu Kateřina Šafaříková.