Lenin–Chruščov–Gorbačov. Je to už dávno, co jsem tahle tři jména vídal jako úderné heslo na nástěnce jednoho pražského učiliště, kam jsem v době začínající perestrojky chodil na praxi. „Tahle idealistická linie ruské politiky má budoucnost,“ vysvětloval mi nadšeně tamní pedagog-nástěnkář. Pochopitelně byl naivní, když věřil, že by šlo stavět něco solidního, natož demokratického na krvavém gruntu Leninovy nenávistné revoluce.

Ale dnes se onen tehdy už starý učitel musí obracet v hrobě. Místo v jeho „svaté trojici“ si postsovětské imperiální Rusko našlo svůj obzor v linii úplně jiné. V nejhorším smyslu dokonce světově ojedinělé. Lavrentij Berija – Jurij Andropov – Vladimir Putin.

Tři vlci v rouše politiků, tři ostřílení „čekisté“, „kágébáci“ či „efesbáci“, dlouholetí ředitelé státních tajných bezpečnostních složek. Jejich kariéry reprezentují postupnou proměnu Ruska v jadernou velmoc ovládanou nikoli civilisty nebo vojáky, nýbrž vycvičenými agenty, fízly a špiony. Neprůhledným gangem profesionálních lhářů, dezinformátorů, ba zabijáků. Kágébáckou juntou. Vnímáme dostatečně ten fatální rozdíl?

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • V čem tkví kořeny Putinova kágébáckého režimu v Rusku?
Předplatné za 40 Kč na 4 týdny
  • První měsíc za 40 Kč, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.