Dohoda bude více než zákoník práce, plánuje ministr Jurečka. Mohlo by to vést i k posílení odborů

Je to opět inspirace z dánského pracovního trhu. Poté, co se ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) zhlédl v tamním snadnějším nabírání i propouštění zaměstnanců, by nyní do Česka rád převedl i další střípek úspěšné zaměstnanecké politiky ze severu. Tam totiž vůbec nemají zákoník práce a všechny podmínky pracovního vztahu si dojednávají zaměstnavatelé s odbory v rámci takzvaného sociálního dialogu. Jurečka sice nemá ambice český zákoník zrušit, nad některými jeho částmi by ale taková dohoda mohla mít podle něj navrch.

„Velmi bych si přál, aby to fungovalo i u nás, a budu se snažit to dopsat do úvodních paragrafů zákoníku práce, minimálně některé části budu chtít v tomto principu nastavit,“ uvedl Jurečka v rozhovoru s HN. Počítá s tím, že pokud by se odbory dohodly v rámci kolektivní smlouvy se zaměstnavatelem, tak by takové ustanovení platilo nehledě na to, co říká zákoník.

U kterých konkrétních opatření by toto bylo možné, zatím nemá ministr dojednáno, podle něj by to ale mohlo být třeba u některých otázek odměňování nebo rozpisů přesčasových služeb. „Proč já mám řešit například u čtyřiadvacetihodinové práce třeba ve zdravotnictví, co z toho je pracovní směna a co přesčas? Proč mám řešit, jestli si má rozpis pracovní doby dělat vedoucí, nebo zaměstnanec? Ať si to domluví odbory, protože ty jsou nejblíže zaměstnancům. Ony to vyřeší určitě lépe než my,“ dodává Jurečka.

Jenže samotné odbory nejsou z větších pravomocí příliš nadšené. Přenést tento model do Česka totiž podle nich není možné. „Pan ministr to říká pod dojmem své návštěvy Dánska, je to sice krásná vize, ale Česko nemá splněné základní předpoklady. U nás je velmi nízká odborová organizovanost, velké množství zaměstnavatelů vůbec odbory nemá,“ říká místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek.

Ministr ale namítá, že dohodu by mohla uzavřít profesní organizace, a platila by tak dohoda vyššího kolektivního stupně. „Mohlo by to vést i k posílení role odborů, protože dnes se vede jen debata o tom, o kolik zvýší zaměstnavatel mzdu. A to je celý sociální dialog, přitom se lze bavit o celé řadě věcí,“ konstatuje Jurečka.

Samek má ale za to, že pokud by vláda chtěla posílení odborů, nezrušila by v rámci konsolidačního balíčku daňovou odpočitatelnost odborových příspěvků. „Místo aby podpořila vznik odborů, útočí proti tomu,“ dodává ještě.

Vystudovat vysokou školu za rok? Ministr navrhuje revoluční krok ve vzdělávání

14. 2. 2024 ▪ 5 min. čtení

Jestli nakonec Jurečkův plán uspěje, není tak úplně jisté. Informace o něm nemají ani poslanci, ani sami zaměstnavatelé, kteří se jinak na vzniku novely zákoníku práce podílejí. Jejím hlavním cílem je větší flexibilita pracovního trhu, po které kromě byznysu volají i ekonomičtí poradci vlády ze skupiny NERV.

„Nevím, že by se o tom nyní jednalo, ale dokážu si to představit třeba právě u té zaručené mzdy, což je česká rarita, a myslím si, že by mohla být zrušena a její výše dohodnuta v rámci kolektivního vyjednávání buď na podnikové úrovni, nebo na vyšší,“ říká například prezident Unie zaměstnavatelských svazů Jiří Horecký.

Dohody mezi zaměstnavatelem a odbory jsou podle něj možné i nyní, ale nikdy nesmí být pro zaměstnance méně výhodné, než určuje zákoník práce. „My chceme prosazovat, aby se toto změnilo a opravdu záleželo na dohodě s odbory,“ dodává ještě Horecký.

A podobně neurčitě se k novince vyjadřují i sněmovní kolegové. „Je to pro mě nová myšlenka, zní to poměrně revolučně, smysluplně, ale nemám k tomu detaily,“ říká poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková (STAN), která je v pracovní skupině chystaných změn.

Jurečka chce celou novelu zákoníku práce během několika týdnů donést na projednání koaliční pětce, hned poté by se měla začít psát legislativa. Shoda je již na prodloužení zkušební lhůty až o dva měsíce nebo zkrácení výpovědní lhůty. Změny se také chystají u zaměstnávání rodičů na rodičovské dovolené, ti dnes nemohou pracovat u původního zaměstnavatele na stejné pozici a opatření různě obcházejí. I to má za cíl předloha upravit.

Konsenzus se zatím nenašel u výpovědi bez udání důvodu, kterou podporují zaměstnavatelé, ale odmítají odbory. V tuto chvíli se jedná o výši kompenzace – zatímco firmy navrhují pět až šest odstupných, Piráti si představují, že by odstupných mělo být až devět. A odbory o takových změnách nechtějí ani slyšet, podle nich to totiž může v Dánsku fungovat jen díky velmi štědrému sociálnímu systému, který v Česku chybí.

 „V tuto chvíli není ani shoda na tom, jestli toto konkrétní opatření skutečně zavádět, stále o tom jednáme,“ dodala Vaňková.