Vystudovat vysokou školu za rok? Ministr navrhuje revoluční krok ve vzdělávání

Až polovina středoškolských oborů by podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) měla poskytovat všeobecné vzdělání. Dnes není profesně zaměřena jen třetina oborů. Podle plánů ministra by odborné zaměření mohli někteří žáci získat až na univerzitě. Aby bylo vysokoškolské vzdělání přístupnější a mohlo rychleji reagovat na trh práce, tak Bek navrhuje, aby lidé mohli vystudovat i za jeden až dva roky. Dnes je nejnižší program na vysoké škole bakalářský a trvá tři roky. Bek se chce tímto krokem přiblížit tomu, co už funguje v zahraničí.

„Připravujeme novelu vysokoškolského zákona, která by měla vytvořit i z hlediska akreditací a personálních požadavků lepší podmínky pro profesně zaměřené obory. Buď bakalářských ve stejné délce jako nyní, tedy tříletých, nebo jiných kratších jednoletých a dvouletých, které u nás zatím vlastně nejsou,“ uvedl Bek pro HN. Šlo by o takzvané programy krátkého cyklu. Oproti klasickému bakalářskému studiu by byly zaměřené spíše na praxi a více by se do jejich podoby mohly zapojit firmy.

„To je zkušenost řady západních zemí a může to pro část profesních kvalifikací vytvořit lepší podmínky než snaha udržet současný tradiční model,“ vysvětluje Bek s tím, že by se to samozřejmě netýkalo všech oborů. U jakých by se studium mohlo zkrátit, ale zatím neřekl. 

„V době, kdy jsem studoval, na vysoké školy odcházelo deset procent osmnáctiletých. Dneska je to v Česku 50 procent a v řadě zemí třeba i 80 procent. To samozřejmě znamená, že organizace výuky zejména v prvních letech musí být trochu jiná,“ vysvětluje Bek navrhovanou změnu ve vzdělávání.

Vysoké školy si zkrácené studijní programy zatím nedovedou příliš představit. „Obávám se, že ani důraz na praktické studium a profesní zaměření nebude umožňovat dostatečnou praxi pro dosažení potřebných výstupních kompetencí,“ říká například Vít Zouhar, prorektor pro studium Univerzity Palackého v Olomouci.

Podle něj by byly jednoleté programy vůči tříletým v nevýhodě. Dovede si ale představit model, v němž by se praxe uznávala jako bakalářské studium, který funguje v Británii. 

Rozhovor

Zázrak, že se přihlašovací systém na střední vůbec spustil. Příští rok by se žáci mohli hlásit ještě na více škol, říká ministr

12. 2. 2024 ▪ 14 min. čtení

Jak přesně by studium vypadalo, ministerstvo ještě neví, tedy ani to, jaký titul by vlastně absolvent takového oboru získal. Diskuse je na začátku i podle Národního akreditačního úřadu. „Určitě si takový model dovedeme představit, ale šlo by o celkem revoluční krok a určitě by nebyl hotový za rok,“ říká místopředseda úřadu Tomáš Fliegl.

Zatímco o jednoletých programech vysoké školy zatím příliš neuvažují, profesně zaměřené tříleté programy by řada z nich chtěla podpořit. Cesty, jak to udělat, hledá i Národní akreditační úřad.

Prezident Unie zaměstnavatelských svazů Jiří Horecký podporu profesně zaměřených programů vítá, ale před jejich zkracováním je podle něj třeba si ujasnit, co budou jejich absolventi umět. „Schází mi debata o tom, jaké budou mít kompetence a jestli budou použitelní v praxi.“ 

Jak by profesně zaměřené programy mohly vypadat, popisuje emeritní rektor a současný prorektor Slezské univerzity v Opavě Pavel Tuleja: „Například ekonomické vysoké školy by měly z větší části nabízet právě profesně zaměřené programy. Třeba v oboru účetnictví žádné akademické znalosti nepotřebujete.“

„Vedle toho by například existoval akademický obor Národní hospodářství, který bude naopak vychovávat specialisty v oblasti vědy a výzkumu,“ dodává Tuleja, který se profesně zaměřenými programy dlouhodobě zabývá.

Zástupci průmyslu větší propojení bakalářských programů s praxí podporují. Podle tajemnice sekce vzdělávání Hospodářské komory Heleny Úlovcové by se tak otevřel prostor pro financování ze strany soukromého sektoru, který by mohl „kompenzovat“ limity veřejných rozpočtů.

„Předpokladem je jasně nastavené systémové prostředí, které zaměstnavatelům umožní podobu vzdělávání aktivně ovlivňovat a spoluvytvářet,“ říká. Podle Tuleji by taková spolupráce mohla vysokým školám pomoci i získat více odborníků z praxe. V současné chvíli je pro ně náročné je zaplatit.

Dalším důvodem, proč se profesně zaměřené programy nedaří tolik rozšiřovat, je strach univerzit, že to sníží jejich prestiž. Proto se stále drží spíše na oblastních vysokých školách. „Pomohlo by, kdyby ministerstvo nebo Národní akreditační úřad definovaly, jaké programy by měly vznikat jako profesní,“ míní Tuleja. Tedy například jasně říct, že zmíněné účetnictví bude fungovat jen jako profesní program.

V současné době vzniká v Karlových Varech první polytechnická vysoká škola, která by mohla ukázat, jak by mohl nový model vzdělávání fungovat. Plně otevřít by se měla do dvou let. Jejím zakladatelem a zdrojem financí nebude stát, ale kraj, a to společně s místními firmami i nejbližšími existujícími univerzitami.

„Měla by vzniknout konsorcia tažená krajem, Hospodářskou komorou, některými silnými firmami a blízkou univerzitou, my jsme připraveni pilotní obory podpořit dotacemi,“ uvádí Bek. 

Podobné školy působí například v Německu pod názvem fachhochschule, ve Francii jsou to polytechniky a v USA community college. „Vzdělávají lidi pro regionální trh práce, chodí na ně většinou studenti z bližšího okolí a mají programy šité na míru blízkým podnikům,“ popisuje ministr.

Pozn. red. Upravili jsme titulek a upřesnili, že by se nejednalo o klasické bakalářské obory, ale o programy krátkého cyklu. Na základě upozornění jsme z textu vymazali informaci o britských NVQ, protože přesně neodpovídají ekvivalentu českého bakaláře.