Koalice chystá dárek pro začínající podnikatele, pro ty nezkušené se ale může stát finanční pastí

Teprve začíná podnikat, ještě nemá pořádné příjmy, ale stát už po něm chce platit zálohy na pojistné. Poslanci vládní koalice proto přicházejí s návrhem, jak začínající živnostníky podpořit. Od příštího roku jim hodlají umožnit, aby nemuseli v prvních dvou letech platit povinné měsíční odvody na sociální pojištění.

Neznamená to však odpuštění plateb, v následném roce by museli vše najednou doplatit. Navíc u záloh na zdravotní pojištění by se nic neměnilo „kvůli současné napjatosti výdajů ve zdravotnictví,“ uvádí poslanci všech pěti koaličních stran v návrhu. Ten minulý týden poslali k připomínkám jednotlivým resortům.

„Současná právní úprava přináší pro začínající podnikající osoby povinnosti, které bohužel nezohledňují skutečnost, že zpočátku mohou být jejich příjmy malé. A adekvátní mohou být až s odstupem několika měsíců,“ popisují autoři změny zákona o pojistném na sociální zabezpečení. Zejména odvody na sociální pojištění jsou údajně překážkou pro začínající živnostníky.

Poslanci proto přicházejí s návrhem, aby do konce prvního roku podnikání a v roce následujícím neodváděli povinné zálohy na sociální pojistky. Nyní je to tak, že od začátku musí čerstvý živnostník odvádět minimální zálohu ve výši 3852 korun měsíčně. V dalším roce se částka může zvýšit podle dosažených zisků.

Nově by podle poslanců nic neplatil. „Začne podnikat v září, třeba po skončení školy. Tak má čtyři měsíce do konce roku bez záloh, pak to doplatí při vyúčtování,“ popisuje jeden z autorů návrhu, poslanec Vojtěch Munzar (ODS).

Také v následném roce by podnikatel zálohy platit nemusel. „Ale musí počítat s tím, že je nakonec musí odvést, není to odpuštění, ale možnost neplatit zálohy,“ upozorňuje Munzar. Podmínkou je, že živnostník nepodnikal v předešlých pěti letech a není přihlášený k takzvané paušální dani. V ní jsou odvody předem dané paušální částkou. To znamená, že v následném roce může na podnikatele vyskočit povinnost doplatit sociální pojistku ve výši několika desítek tisíc korun.

Loni skončilo nejvíc živnostníků za posledních 30 let. Co stojí za dramatickým propadem?

11. 1. 2024 ▪ 4 min. čtení

Kdo například začne podnikat v březnu a rozhodne se neplatit zálohy, vyjde mu po vyplnění přehledu částka k doplacení ve výši 38 520 korun. A ty nemusí mít živnostník, který začal podnikat před rokem, k dispozici.

Podle Munzara je však nový systém pro živnostníky výhodný. Upozorňuje, že jde o dobrovolný systém, a kdo bude chtít, může si zálohy platit. „Víme, že nutnost mít od začátku podnikání našetřené peníze lidi odrazuje. Tohle může pomoci,“ míní poslanec.

Podle něj změna jen naplňuje princip „zaplatím, až vydělám“. A připomíná, že součástí zákona je také upuštění od sankce, pokud by podnikatel nebyl schopen po prvním roce pojistné doplatit. Dluh by mu však zůstal.

Člen prezidia Komory daňových poradců Jiří Nesrovnal říká, že návrh má „ekonomickou logiku“. „Pokud začínám podnikat a nemám peníze, dává to smysl. Uvidíme však, zdali vůbec návrh projde,“ hodnotí Nesrovnal. Záměr je podle něj ryze politický, koaliční politici se takto rozhodují, koho chtějí před volbami daňově či jinak zvýhodnit.

Pokud je začínají živnostník dostatečně odpovědný, neměla by se změna podle Nesrovnala stát pastí. „Chápu, že ne každý je finanční génius, ale když podnikám, tak bych měl alespoň základní cash flow mít pod kontrolou. To je jedna za základních věcí podnikání,“ míní daňový poradce.

Drobní podnikatelé návrh vítají. Předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků Josef Jaroš je pro, aby měli začínající podnikatelé volbu a zároveň možnost posílit své cash flow do začátku podnikání. „Na druhou stranu nejde o nic, co by mělo způsobovat jak masivní nárůst podnikatelů, tak případné dopady do rozšíření švarcsystému,“ říká Jaroš.

Návrh už projednaly špičky koaličních stran. Podle Munzara se setkal se všeobecným souhlasem, nechtěl však předjímat, zda jej vláda nakonec schválí. Stát by sice o žádné peníze nepřišel, část by jich ale dostal se zpožděním. Podle tvůrců návrhu by šlo o 1,2 miliardy korun v prvním roce, ve druhém pak o 2,5 miliardy, které by státní pokladna dostala s několikaměsíční prodlevou.

Ministerstvo financí zatím odmítá návrh komentovat. „Nejprve se s poslaneckým návrhem zákona seznámíme a v rámci standardního připomínkového řízení k němu připravíme stanovisko,“ uvádí mluvčí úřadu Petr Habáň.