Nespokojenost s vládou má nový důsledek: vzkříšení KSČM. Strana má po letech šanci dostat se do sněmovny

Skoro dva roky to vypadalo, že už o nich moc nebude slyšet. V posledních měsících lze ale pozorovat nový trend – posilování KSČM. A podle sociologa Jana Herzmanna to už není náhoda. „Kdyby se teď konaly volby do Poslanecké sněmovny, měli by komunisté slušnou šanci překročit pětiprocentní hranici,“ říká Herzmann, který se předvolebním průzkumům dlouhodobě věnuje.

Velmi důležité pro další vnímání strany podle něj bude, jak pro komunisty dopadnou červnové volby do Evropského parlamentu. A uvědomují si to i samotní komunisté, kteří se pokusili sestavit pro ně nejširší koalici od listopadu 1989 – lákali do ní bývalého předsedu sociálních demokratů Jiřího Paroubka i šéfa hnutí PRO Jindřicha Rajchla.

Ani v jednom případě sice neuspěli – i kvůli zatím asi ještě méně úspěšné snaze konkurenčních sociálních demokratů hledat si spojence –, i tak ale své uskupení nazvané Stačilo! mohou prodávat jako „jedinou relevantní levicovou koalici“. Největším komunistickým „úlovkem“ je přitom nakonec někdejší pirátský kandidát na ministra zdravotnictví, právník Ondřej Dostál, který se v současnosti prezentuje jako velký kritik vlády Petra Fialy. Jeho názory jsou vděčným objektem zájmu dezinformační scény a té nejnaštvanější části společnosti.

Právě odsud podle odborníků pramení i aktuální posilování KSČM. „Jejich voliči se rekrutují z lidí, kteří by jindy možná ani nešli k volbám, ale teď cítí potřebu dát najevo svůj nesouhlas,“ říká Herzmann.

Podle ředitele agentury Median Přemysla Čecha jde také o některé dosavadní voliče opozičního hnutí ANO. „Bavíme se o levicových voličích, kteří zakotvili u hnutí ANO, ale přestávají s ním být spokojení. ANO je pro ně příliš široce rozkročené, chtějí něco konkrétního, jasnou levicovou politiku. A komunisté jsou jasně vyprofilovaná strana,“ říká Čech.

Komunistům může podle něj pomáhat i to, jak se stále víc rozevírají nůžky ve společnosti, ale také třeba pokračující ruská ofenziva na Ukrajině. „Teď to vypadá, že Rusko tam trochu otáčí situaci ve svůj prospěch a lidé, kteří mají tendenci inklinovat na tuto stranu, mohou u KSČM nacházet více potvrzení pro svoje názory než u ANO nebo sociálních demokratů,“ uvažuje Čech.

Rajchl s Haškem by chtěli být čeští Orbán a Fico. Spoléhají i na Zemana

7. 2. 2024 ▪ 4 min. čtení

Jak on, tak Herzmann ale upozorňují, že vzorek veřejnosti, na němž lze pozorovat současný vzestup KSČM, je pořád v rámci možné statistické chyby a průzkumů není dostatek. Z relevantních agentur je řeč o posledních průzkumech Medianu a STEM – první agentura komunistům letos v lednu naměřila 4,5 procenta hlasů, druhá 4,8 procenta.

„I když je to v rámci statistické chyby, asi už nemůžeme mluvit o náhodě,“ říká Herzmann. Nadcházející volby do europarlamentu budou podle něho důležité, protože komunisté do nich jako lídryni nasadili předsedkyni strany Kateřinu Konečnou.

„Český volič volí hodně tváře. A její případný úspěch v eurovolbách by voliče mohl povzbudit v tom smyslu, že by si řekli: Komunisté tu tvář mají,“ popisuje Herzmann. Zároveň si myslí, že byť hnutí ANO je pro voliče KSČM málo radikální, spolupráci s ním by většina akceptovala.

„Asi by to pro ně bylo stravitelné. Určitě více než pokračování současné vlády. Její odchod do opozice je ostatně jeden z hlavních motivů posílení KSČM,“ říká.