Pěstování lanýžů počká, zimy jsme ještě neodepsali. Krkonošské středisko vyhlíží sníh klimatologům navzdory

Mrholí a na třech sjezdovkách v krkonošském lyžařském areálu Černý Důl leží mezi zelenajícími se loukami poslední zbytky technického sněhu. Parkoviště pod lanovkami a vleky je stejně jako celé prostranství zcela prázdné. „Zimní sezona 2023/24 ukončena,“ hlásí provlhlá cedule u pokladen.

Lyžařská sezona letos v horském městysu poblíž Janských Lázní skončila po rekordně teplém a deštivém počasí už poslední únorovou neděli. Tedy o celý měsíc dříve, než je zde obvyklé. A je to znát i na místních ulicích. V úterý dopoledne je všude pusto, až před polednem se na náměstí objeví první skupina pěších turistů s trekkingovými holemi a pláštěnkami.

„Letos u nás napadla spousta sněhu jen těsně před Vánoci. Tři dny před Štědrým dnem bylo právě tady nejvíce srážek z Česka, 151 milimetrů. Ale pak začalo hned pršet,“ vzpomíná starostka Alena Purmová (místní sdružení Tři pilíře) na začátek právě končící zimy.

Bývalé hornické městečko, kde před válkou žili převážně Němci a těžilo se tu zlato, stříbro a železná ruda, o svátcích dokonce zápasilo s hrozící povodní. Proudy vody ženoucí se podél místních komunikací se ale podařilo zvládnout. „Naštěstí se u nás voda nakonec v korytu Čisté udržela, ale pod námi v Rudníku už měli na Vánoce třetí stupeň povodňové aktivity,“ říká starostka v kanceláři úřadu, v jehož suterénu sídlí Muzeum podzemí Krkonoš.

Sníh padal jen třikrát. A nevydržel

V městysu se zhruba 700 stálými obyvateli, který býval zvyklý na přívaly sněhu a neprůjezdné silnice, prý letos vydržela bílá pokrývka jen pár dní. „Letos jsme zažili jen tři krátké vlny sněžení. Na konci listopadu, pak před Vánoci a v lednu, kdy jsme dětem jen těsně stihli udělat lyžařský výcvik v Dolním Dvoře. Dojezdily, začalo pršet a od té doby už jen tálo,“ popisuje ředitelka místní základní školy Naděžda Bachtíková.

Mimořádná absence sněhu ovlivnila i režim ve škole. Místní děti jsou podle ředitelky zvyklé chodit v zimě například při tělocviku ven. „Užívají si sníh, rádi se v něm válí, na zahradě dělají cestičky, tvoří koule, staví sněhuláky. Chodili jsme dříve i na běžky, na pekáče, takových dnů jsme ale letos spočítali na prstech jedné ruky,“ říká žena, která žije ve Vrchlabí a na škole v Černém Dole působí devátým rokem.

„I já tu ještě pamatuju zimy, že jsme byli doslova zahrnutí a abych mohla odjet domů, museli jsme hodinu odhazovat sníh z parkoviště,“ vybavuje si. Smutně dodává, že děti kvůli teplu a dešti přišly i o tradiční oblíbené lyžařské závody. „Školy z vesnic v okolí měly mít ve středu 6. března jako každý rok závod v obřím slalomu na sjezdovce Duncan v Janských Lázních. Letos byl ale samozřejmě zrušený.“

ROZHOVOR

Krkonoše dusí čtyřkolky i apartmány. Často jsme ale proti nim bezzubí, říká šéf národního parku

20. 10. 2023 ▪ 14 min. čtení

Ještě výrazněji teplé zimy posledních let dopadají na turistiku a lyžařský byznys. „Vím od místních podnikatelů, že lidé si už neobjednávají pobyty dopředu, až na poslední chvíli podle vývoje počasí. Majitelé ubytovacích kapacit tak ještě v říjnu a v listopadu nemají žádné rezervace. Lidé navíc jezdí většinou už jen na prodloužené víkendy a více vyhledávají rekreace v Alpách,“ tlumočí starostka.

To potvrzuje majitelka penzionu Alois v samém centru střediska Eva Kafková: „Lidi letos téměř nepřijeli. Od covidu se navíc klienti strašně změnili, už nejezdí na týden, ale jen na dva až čtyři dny a vzhledem k cenám vleků a lanovek už nechtějí ani všechny dny lyžovat. Stačí jim tři hodiny dopoledne a jen třeba dva či tři dny ze čtyř.“

Městys Černý důl v Krkonoších, 5. března 2024

Dalších 14
fotografií

Ceny v místním lyžařském areálu považuje za přehnané. Například dospělý tu koupil jednodenní permanentku na kase za 970 korun, online o stovku levněji. „Vzhledem ke kvalitě a službám je to úplně mimo realitu. Vánoce se jezdilo jen na jedné sjezdovce, i potom bylo lyžování kvůli nedostatku sněhu omezené, ale stále platily plné ceny hlavní sezony,“ stěžuje si.  A podobných hlasů je tu možné slyšet více.

Kafková ale uznává, že ceny nejsou jediný důvod menšího zájmu o lyžování. Druhým je prý upadající zdatnost dětí i dospělých. „Lidí, kteří jdou ráno na kopec a večer se vrátí, ubylo tak o 80 procent. Jsme línější, celodenní lyžování už nevydrží děti ani rodiče, fyzická kondice hostů šla během let strašně dolů,“ míní hoteliérka.

Lyžařský areál v Černém Dole je navíc orientovaný na jih a patří v Krkonoších mezi ty níže položené – vrchní stanice lanovky je v 820 metrech nad mořem. Spolu se skiareály v Peci pod Sněžkou a Janských Lázních ho provozuje společnost Mega Plus. Její jednatel Petr Hynek se i kvůli poloze areálu brání, že udržet sjezdovky v provozu je tu mimořádně nákladné: „Cena už nižší být nemůže. Lidé si neuvědomují, že jsme za posledních pět let měli jen dvě normální sezony. Jednu nám zrušil covid a dvě pak teplé zimy, letos navíc stále pršelo, což je pro nás nejhorší.“

Zlepšení přitom podle klimatologů v příštích letech očekávat nelze. „Domnívám se, že lyžařská střediska v našich podmínkách pod 1200 metrů jsou ztracená investice,“ řekl například nedávno v rozhovoru pro HN Miroslav Trnka z brněnského Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.

Ředitel správy Krkonošského národního parku Robin Böhnisch zase s jistou nadsázkou upozorňuje, že Černý Důl leží na vápencovém podloží. To by svědčilo například dubům nebo habrům, pod kterými se daří pomalu se v Česku rozšiřujícímu a lukrativnímu pěstování lanýžů. „Kdyby je ve spolupráci s námi zasadili, tak by to možná bylo do budoucna ekonomicky zajímavé, asi časem i více než lyžařské středisko. Plantáž by ale samozřejmě musela být oplocená, jinak by je sežrala divoká prasata,“ říká s úsměvem.

Stamiliony proti klimatu

Vzdávat podnikání v Černém Dole ale provozovatel lyžařského areálu v žádném případě nechce. Plánuje naopak zhruba za 100 milionů korun vybudování retenční vodní nádrže, díky které by měl k dispozici více vody. Zvýšil by tak na čtyřnásobek množství technického sněhu, který může během mrazových dní vyrábět.

„Rádi bychom měli nádrž do pěti let. Kdyby se to podařilo, tak bychom tím zajistili areálu stabilitu. Musíme ale nejdříve vyjednat s obcí, aby se pro ni vytvořila možnost v územním plánu Je to běh na dlouhou trať. Musíme například mít prozkoumáno, že se tam nenacházejí zvláště chráněné druhy rostlin, děláme hydrogeologický průzkum a další věci,“ uvedl Hynek.

Firma plánuje i obměnu staré lanovky. „Každý rok jdou přitom ceny o pět procent nahoru. To, co stálo před pěti lety 50 milionů korun, je dnes za 90.“

O tom, že by ustupovali od lákání hostů na zimu, nemůže být řeč ani v samotném městysu. „Máme specializaci na rodiny s dětmi a už několik let je pro nás letní sezona lepší než zimní, je delší a nejsou tak strašné náklady na energie. Ale naše zimní hory budou mít dál co nabídnout. I v Itálii se hodně zdražilo. Budoucnost je ale asi opravdu v kratších pobytech,“ míní podnikatelka Kafková.

Dál se tak rozrůstají bloky plné apartmánů. Například Residence Aurum v centru, na příjezdu od Janských Lázní se rozšiřuje i další Rezidence Černý Důl. V ní má v části obložené dřevem horský byt i bývalý český prezident a premiér Václav Klaus. „Požadavky na rekreační objekty apartmánového typu od developerů i přes teplé zimy stále přibývají. Ale tenhle zájem je u všech obcí blízko velkým centrům, my jsme hned pod Janskými Lázněmi, podobné je to u Špindlerova Mlýna. Střediska už jsou plná, výstavba se stěhuje do nižších partií,“ říká starostka. Připomíná ale, že pro městys znamenají podobné komplexy spíše jen přítěž.

Zájem o převážně investiční byty mohl povzbudit zatím odložený záměr vybudovat v Černém Dole osmnáctijamkové golfové hřiště. Nyní jsou ale apartmány po většinu sezony prázdné. Majitelé pro ně jen stěží hledají kvůli nedostupnosti například úklidových služeb i teplým zimám nájemce. A sami je využívají jen po několik dní do roka. „Do obecní kasy nám to nic nepřináší. Každá výstavba přitom přináší dopravní zátěž, nároky na infrastrukturu, opravy. Navíc nám nestačí vodovodní síť, máme velké ztráty. Hledáme proto nové zdroje vody, té povrchové z potoka ubývá a bývá v případě extrémních srážek znečištěná. Noví stavebníci tak získají stavební povolení, jen když si hledají vlastní zdroje vody,“ vysvětluje starostka.

Ta se vyjádřila i k napůl vážně míněnému návrhu na pěstování lanýžů. „Přizpůsobit se přírodě asi budeme muset, nelámat věci přes koleno. Jenže my svoje lesy prakticky nemáme, jsou prodané. Plánujeme spíše, jestli budou peníze a pomoc od státu, výstavbu bytových domů s byty k pronájmu, abychom sem přilákali nějaké stálé obyvatele. To je pro nás klíčový úkol, protože nás stále ubývá,“ poznamenala Pumrová a připomněla, že například v roce 1930 žilo v horském městysu 1100 obyvatel.