Říká se jim zápisoví turisté. Ve skutečnosti jsou to rodiče, kteří „jen“ chtějí pro své dítě dobrou základní školu nebo bydlí za Prahou, ale v hlavním městě pracují. Jediná cesta, jak se do vybrané školy dostat, je mít trvalé bydliště v její spádové oblasti. Rodiče tak často účelově přehlašují své děti jinam, než ve skutečnosti bydlí. A obcím už se zaběhnutou praxí dochází trpělivost. Stále víc jich upravuje pravidla pro přijetí tak, aby lépe ochránila ty skutečné místní.

Podmínky přitom zpřísňují i přesto, že na to podle ministerstva školství nemají právo. Soud už se jedním takovým sporem zabývá.

„Bydlíme pár ulic od vyhlášené Základní školy Londýnská, ale stejně jsme mimo. Všichni přitom vědí, že tam chodí děti z celé Prahy i ze středních Čech,“ popisuje například zkušenosti z pražských Vinohrad místní obyvatelka Kristýna. Do spádové oblasti rodiče přepisují své děti například ke známým, ale „vhodné“ adresy zařizují také specializované firmy.

Ředitel školy Martin Ševčík o situaci ví. „Upozorňujeme rodiče, že pokud takových dětí bude víc, rozhodne losování. Zatím se ale vždycky nakonec všechny děti s trvalým bydlištěm v naší spádové oblasti dostaly,“ popisuje. O zpřísnění kritérií ale neuvažuje. „Nechal jsem si zpracovat  právní posudky a většina se přiklání k tomu, že by dodatečné podmínky byly protizákonné,“ vysvětluje.

Stejný postoj má i pražský magistrát nebo ministerstvo školství. „Všichni uchazeči s trvalým pobytem ve spádovém obvodu mají stejný nárok na přijetí,“ potvrdila mluvčí resortu Tereza Fojtová. 

Zřizovatelé v jiných obcích a městských částech ale dodatečná kritéria, která mají účelovému přepisování trvalého bydliště zabránit, stanovují stále častěji. A vyplácí se jim to.

Například ve středočeských Říčanech je poprvé určili loni. Ten, kdo změnil trvalý pobyt před rokem a půl či kratší dobou nebo nebydlí se svým dítětem na stejné adrese, měl nevýhodu. „Účelově přepsaných dětí bylo méně, a ubylo dokonce i odvolání proti výsledkům zápisů. Letos tudíž kritéria necháváme stejná,“ řekla HN místostarostka zodpovědná za školství v Říčanech Hana Špačková.

A přidávají se další. Nová kritéria letos přidali například i v Brandýse nad Labem. Dobrou zkušenost s nimi mají i v Praze 6, kam se hlásí hodně rodičů z obcí za hranicí metropole. K zápisům loni přišlo dokonce méně dětí, než byla jejich skutečná kapacita. „Díky tomu si děti z Prahy 6 mohou vybrat i školu s jiným zaměřením, než je jejich spádová,“ říká místostarostka Mariana Čapková. Soudní spor řeší jeden. 

„Rodič s dítětem zapsaným na virtuální adrese podal odvolání k magistrátu, který mu vyhověl a dítě na školu muselo být přijato. My jsme ale podali správní žalobu proti magistrátu k Nejvyššímu správnímu soudu a čekáme na rozuzlení,“ uvedla Čapková. Úřad podle ní doufá, že jim dá soud za pravdu, protože tak rozhodl už dříve v případě účelově změněného bydliště kvůli volbám.

Praha 6 by se ráda zasadila o změnu zákona tak, aby se zápisová turistika omezila celorepublikově. „Stávalo se, že u zápisu bylo 36 dětí zapsaných v jednom bytě. Tomu chceme zabránit,“ vysvětluje senátor za tento obvod Jiří Růžička (TOP 09). Podle něj by se do zákona mohla dát například podmínka, že dítě musí bydlet se svým rodičem. 

Senátor už inicioval jednání s dotčenými úřady, ta ale podle Čapkové utichla. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) podle ní totiž zatím k plošnému omezování výběru škol nemá politickou podporu a vnímá ho prý jen jako záležitost velkých měst.

Mluvčí ministerstva na dotaz HN pouze uvedla, že úřad si problém se zápisovou turistikou uvědomuje. „Nyní zvažujeme možná řešení,“ řekla Fojtová . Jedním z receptů je podle ní zkvalitnění všech základních škol na stejnou úroveň. To je ale například podle ředitele vzdělávací organizace EDUin Miroslava Hřebeckého „běh na dlouhou trať“. 

Rodiče Hřebecký upozorňuje, aby při uvažování o volbě školy zvážili i faktor místní komunity. Pokud dítě budou dovážet mimo bydliště, budou mu třeba chybět kamarádi, s nimiž by se ve volném čase scházelo. „Pokud je spádová škola opravdu špatná, je dobré se snažit o změnu prostřednictvím ředitele, zřizovatele, angažovat se,“ radí Hřebecký.

Snahu rodičů dostat své dítě na dobrou školu podle svých slov považuje za pochopitelnou, chápe ale i postoj zřizovatelů. 

Některé školy nicméně účelovým přepisům aktivně brání i jinak. Například ředitel rovněž vyhlášené Základní školy Lyčkovo náměstí v Praze 8 Jan Korda zkouší zapůsobit na morálku rodičů. „Na dni otevřených dveřích jim na rovinu říkám, že s podvodníky spolupracovat nechceme. Vytvářím trochu nepříjemnou atmosféru, ale kde jinde než ve škole by se morálka měla dodržovat,“ vysvětlil HN. Při podezření na účelové přepsání bydliště si chce rodiče pozvat do školy a aktivně to s nimi řešit.

Kvůli nedostatku míst a přísným kritériím dochází v řadě oblastí k paradoxním situacím. Kvůli zájmu o vyhlášenější školu se například syn Petra A. z Prahy 10 před sedmi lety nedostal do své spádové školy a losem byl přidělen na školu nespádovou. Dnes, když by do stejné školy chtěl přihlásit mladší dceru, má smůlu, protože není spádová a škola jiná kritéria než spádovost už nepřipouští. 

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.