Česká národní banka bude ve středu opět snižovat sazby, a jedinou otázkou tak zůstává o kolik. Po prosincovém snížení o 0,25 procentního bodu a únorovém zrychlení na půl procentního bodu se nabízí další akcelerace tempa. Silným argumentem je především návrat inflace ke dvouprocentnímu cíli, kdy v takové chvíli více než šestiprocentní úroková sazba působí značně restriktivním dojmem. Přesto vše nasvědčuje tomu, že bankovní rada zopakuje únorové rozhodnutí a sazby sníží „jen“ o půl bodu.
Důvody lze hledat na více místech, kromě slabšího kurzu koruny hraje roli i samotná struktura inflace. Pod únorovou dvojkou se skrývá nerovnoměrné rozložení, přičemž směrem k cíli pomohl inflaci zejména vývoj cen potravin. Sjednocení sazeb DPH spolu s tlakem na potravináře přispělo k nejvýraznějšímu meziročnímu poklesu cen potravin v rámci EU. Dlouhodobější pohled na vývoj od začátku pandemie ale ukazuje, že jde spíše o korekci nafouknutého růstu, čímž se Česko dostalo zhruba do průměru zemí EU.
Kolik bere šéf ČNB Michl? Relativně málo, ale už s tím něco dělá
Takový pokles patrně nebude ovlivňovat inflaci dlouho, a zásadní je proto vývoj méně volatilních složek, které lze obecně hledat ve službách, kde podle Českého statistického úřadu v únoru rostly ceny stále více než pětiprocentním tempem. Takřka desetiprocentní nárůst proti loňskému únoru lze vysledovat u stravovacích a ubytovacích služeb, silný zůstává růst i u rekreace a kultury. I přes pokles poptávky po zboží tak ochota utrácet „za zážitky“ zůstala u Čechů relativně silná a řada spotřebitelů si i nadále vynahrazuje pandemickou pauzu.
To s přihlédnutím k pokračujícímu napětí na trhu práce může i do budoucna přiživovat inflační tlaky a vést spíše k vyšší míře úrokových sazeb, než na jaké bylo Česko v předcházejících 15 letech zvyklé.
Zajímavá tak bude i květnová diskuse o výši neutrálních úrokových sazeb, na kterou se bankovní rada chystá – tedy o vhodné úrokové sazbě, která dlouhodobě nepovede k přehřívání ani k přílišnému zpomalování ekonomiky. Většina členů zastává názor, že neutrální sazba by měla být spíše výše, než se původně předpokládalo, neboť dřívější nastavení přispělo k prohloubení inflačního šoku. Návrat do éry levných peněz nás tak v nejbližších letech patrně nečeká.
