Proč je diskuse o euru obtížná. Pokládáme si ty správné otázky?

Mnoho let trvající veřejná debata o výhodách a nevýhodách přijetí eura dokládá, že jde o velmi složitou problematiku. Existují oprávněné důvody, proč tomu tak je a být musí. Které to jsou a co z nich vyplývá?

Nemáme (bohužel) možnost řízeného experimentu

Neexistuje možnost prožít si v reálném čase nějakou skutečnost dvakrát a poté pohodlně porovnat výsledky obou alternativ. To lze jen ve vědeckofantastických románech nebo v počítačových simulacích, ale nikoliv v reálném světě, ve kterém daný děj nelze vrátit zpět a přehrát si ho znovu a jinak. Ekonomické analýzy (a nejen ekonomické) si musí „tu druhou realitu“ zkusit co nejpodrobněji představit, co nejlépe namodelovat, a přitom použít co nejvěrohodnější předpoklady. Bohužel neumíme dostatečně spolehlivě říct, v jakém stavu by se česká ekonomika dnes nacházela, pokud bychom euro již nějakou dobu používali, a na základě toho vyslovit silné a podložené závěry.

Stejně tak nelze dost dobře určit, v jaké situaci by dnes bylo například Slovensko, pokud by v roce 2009 euro nepřijalo a ponechalo si svoji korunu. Jako určité východisko z nouze se jeví možnost srovnat dvě země, které jsou si podobné, a z toho vyvodit dopady, které by přijetí eura mohlo mít.

Česká a slovenská ekonomika se k tomuto srovnání nabízejí. Podrobnější pohled na ně však ukazuje, že v období po přijetí eura Slovenskem by bylo třeba vzít do úvahy jeho mnohem expanzivnější fiskální politiku, než jsme měli u nás, jinou strukturu obou ekonomik, pokud jde o typickou velikost firem v průmyslových odvětvích, a další odlišnosti. I ta nejlepší dostupná analogie tak může posloužit jen jako ilustrace, ale ne jako důkaz. Svízelnost výpočtu nákladů a přínosů eura ovšem neznamená, že žádné nejsou. To, že černá kočka není ve tmě vidět, neznamená, že tam není.