Pokud by si člověk dělal čárku za každé slovo „inflace“ v projevu guvernéra Aleše Michla po středečním měnovém jednání, za chvilku by mu dopsala tužka. Centrální bankéři sice snížili základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu v poměru pěti radních ku dvěma (ti navrhovali pokles o 75 p. b.), z následující tiskové konference člověk ale mohl nabýt dojmu, že – s jistou nadsázkou – je skoro překvapením, že nakonec úrokové sazby nevzrostly. Protože jak se říká jazykem ekonomů, pravděpodobnost, že odkudkoliv vyskočí riziko inflace, je daleko větší než to, že potkáte masového vraha v noci v lese.

Stále platí, že inflace klesla ke dvěma procentům a že měnová politika se základní úrokovou sazbou ve výši 5,75 procenta je silně restriktivní, extrémně tlumí poptávku a dusí ekonomiku, která se stále ještě nedostala na předpandemickou úroveň. Přesto všechno mají centrální bankéři velké obavy, že se inflace vrátí.

Zbývá vám ještě 70 % článku

Co se dočtete dál

  • Čeho se centrální bankéři bojí nejvíc?
  • Jaká je optimální úroková sazba, která vyhovuje růstu ekonomiky i nízké inflaci?
  • Čeká měnovou politiku zásadní změna?
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
Máte již předplatné? Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.