Pokud by si člověk dělal čárku za každé slovo „inflace“ v projevu guvernéra Aleše Michla po středečním měnovém jednání, za chvilku by mu dopsala tužka. Centrální bankéři sice snížili základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu v poměru pěti radních ku dvěma (ti navrhovali pokles o 75 p. b.), z následující tiskové konference člověk ale mohl nabýt dojmu, že – s jistou nadsázkou – je skoro překvapením, že nakonec úrokové sazby nevzrostly. Protože jak se říká jazykem ekonomů, pravděpodobnost, že odkudkoliv vyskočí riziko inflace, je daleko větší než to, že potkáte masového vraha v noci v lese.
Stále platí, že inflace klesla ke dvěma procentům a že měnová politika se základní úrokovou sazbou ve výši 5,75 procenta je silně restriktivní, extrémně tlumí poptávku a dusí ekonomiku, která se stále ještě nedostala na předpandemickou úroveň. Přesto všechno mají centrální bankéři velké obavy, že se inflace vrátí.
Co se dočtete dál
- Čeho se centrální bankéři bojí nejvíc?
- Jaká je optimální úroková sazba, která vyhovuje růstu ekonomiky i nízké inflaci?
- Čeká měnovou politiku zásadní změna?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
