Většina německých firem působících v Číně cítí nekalou konkurenci v porovnání s místními společnostmi, které mají lepší přístup k informacím, licencím a místním vládcům. I tento výsledek průzkumu německé obchodní komory v Číně bude nepochybně v podkladech, které dostane na svoji sobotní cestu do Pekingu německý kancléř Olaf Scholz.

Je to jeho první cesta do Číny od loňského přijetí strategie „de-riskingu“, která by měla omezit závislost německé (a tím pádem i české) ekonomiky na čínské ekonomice. Pro německé podniky je to ale možná ještě bolestnější a těžší proces, než bylo odepínání se od zdrojů levného ruského plynu. Přitom právě závislost na autoritářském a nevypočitatelném režimu je něco, co si Němci v ekonomické rovině uvědomili právě až po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Jak reagují německé firmy na změnu politického vztahu k Číně?
  • Proč se Čína potřebuje s EU nějak domluvit.
  • Proč má EU na Peking slabé páky?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.