Většina německých firem působících v Číně cítí nekalou konkurenci v porovnání s místními společnostmi, které mají lepší přístup k informacím, licencím a místním vládcům. I tento výsledek průzkumu německé obchodní komory v Číně bude nepochybně v podkladech, které dostane na svoji sobotní cestu do Pekingu německý kancléř Olaf Scholz.
Je to jeho první cesta do Číny od loňského přijetí strategie „de-riskingu“, která by měla omezit závislost německé (a tím pádem i české) ekonomiky na čínské ekonomice. Pro německé podniky je to ale možná ještě bolestnější a těžší proces, než bylo odepínání se od zdrojů levného ruského plynu. Přitom právě závislost na autoritářském a nevypočitatelném režimu je něco, co si Němci v ekonomické rovině uvědomili právě až po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022.
Co se dočtete dál
- Jak reagují německé firmy na změnu politického vztahu k Číně?
- Proč se Čína potřebuje s EU nějak domluvit.
- Proč má EU na Peking slabé páky?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
