Obce nemají dostatečnou finanční motivaci, aby usilovaly o velké podnikatelské projekty na svém území. Takzvané rozpočtové určení daní (RUD) neboli rozdělení části vybraných daní mezi samosprávy je totiž především navázané na počet obyvatel a rozlohu obce. Naopak počet místních zaměstnanců má podíl jen minimální. Česká města či vesnice tak z podniků na svém území dlouhodobě získávají méně peněz než třeba obce v sousedním Rakousku nebo Německu.
Sdružení místních samospráv potvrzuje, že fungování výrobního závodu se v podílu obce na sdílených daních odrazí ve většině případů zcela nepatrně. „Podle kritéria počtu zaměstnanců v obci se rozděluje pouze 1,5 procenta z celostátního výnosu daně z příjmů zaměstnanců,“ uvedla pro HN předsedkyně svazu Eliška Olšáková. Výhody z takového systému proto podle ní plynou pouze pro opravdu malé obce s velmi rozsáhlou průmyslovou nebo obchodní zónou.
Co se dočtete dál
- Jak se obcím vyplatí velké podniky na jejich území?
- Jak dopadne srovnání se sousedními zeměmi?
- Jak tomu bylo v minulosti?
- Co na to říkají obce?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
