O plánu na výstavbu nových jaderných bloků se hovoří jako o největší zakázce v novodobé historii Česka. Ještě než v Dukovanech v předpokládaném roce 2036 najede do provozu první nový reaktor, vyžádá si však tuzemská energetika investice, které hodnotu jednoho bloku vysoce přesáhnou. Řeč je o nutné modernizaci elektroenergetických sítí.

Současná přenosová soustava a distribuční sítě jsou koncipovány na centrální model energetiky, kde několik velkých zdrojů dodává elektřinu milionům odběrných míst. S rozvojem obnovitelných zdrojů, domácích fotovoltaik, elektromobility či komunitní energetiky však naráží tato forma na své limity. 

Marian Rusko, předseda Českého sdružení regulovaných elektroenergetických společností (ČSRES), která spojuje provozovatele sítí, srovnává současnou soustavu s jednosměrnou dálnicí. „Díky decentralizovaným zdrojům se energetika mění, dálnice nám nestačí a musí být větší. Směr nemůže být jenom jeden, ale budou rozdílné a měnit se v čase,“ nastiňuje Rusko. 

Za poslední tři roky se připojilo 170 tisíc nových zdrojů, připomíná Rusko. Dalších 50 tisíc solárních zdrojů je již zasmluvněno, ovšem s vyšším výkonem než ty střešní z předchozích let.

„Zatížení naší distribuční soustavy je na úrovni 12 tisíc megawattů. A když se sečte, co už máme připojeno a co je zasmluvněno, tak je to řádově až 30 tisíc megawattů,“ vyčíslil Rusko, čímž poukázal na nutnost posílení soustavy. Fotovoltaika však není jediným důvodem, investice jsou nutné i kvůli rozvoji dobíjecích stanic pro elektromobily, tepelných čerpadel či instalaci chytrého měření.

Náklady budou přitom značné. Podle studie poradenské společnosti Deloitte pro ČSRES dosáhnou investice do roku 2035 výše 475,7 miliardy korun v cenách z roku 2023. „V rámci této sumy připadá 51 procent na pracovní činnosti, 46 procent na fyzickou infrastrukturu a tři procenta na digitální infrastrukturu,“ popsal hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Dodal však, že do digitální infrastruktury je započítán pouze hardware a velká část investic do digitalizace spadá pod pracovní činnosti. Právě „zchytření“ sítí si vyžádá nemalou část nákladů. Vzniká například Elektroenergetické datové centrum, kde se mají sbíhat veškerá data z energetiky. Nemalé prostředky spolkne i zabezpečení vůči kybernetickým útokům.

Ročně tak investice provozovatelů sítí stopnou zhruba o 10 miliard korun na celkem 40 miliard. Tato částka se promítne na fakturách odběratelů v regulované složce. V jaké to bude výši, není zatím zřejmé. Předseda představenstva přenosové soustavy ČEPS Martin Durčák hovořil o deseti korunách na megawatthodinu ročně, šlo však o průměr za všechny typy odběratelů. Podle Ruska může jít až o stokoruny.

Klíčové je, zda se na modernizaci elektroenergetické infrastruktury podaří čerpat peníze z evropských fondů. To by mohlo celkové dopady na spotřebitele značně snížit. Doposud se skrze dotace financovaly investice do sítí minimálně.

Podle vrchního ředitele sekce ochrany klimatu na ministerstvu životního prostředí Petra Holuba je v současnosti k dispozici minimálně 14 miliard korun do roku 2030. „Celkový objem Modernizačního fondu závisí na ceně povolenky, a pokud bude cena povolenky růst, tak to může být i více,“ řekl Holub s tím, že další možnosti financování se mohou ještě objevit.

Úsměvným detailem je, že v loňském roce proběhla mezi vládou a opozicí, ale i v rámci koalice vyhrocená debata, když někteří politici chtěli využít příjmy z povolenek na zadotování cen elektřiny pro odběratele. To se ukázalo jako neprůchozí. Nakonec však peníze z povolenek skutečně faktury za elektřinu sníží, jen to nebude přes poplatek na podporované zdroje, jak zněl loňský návrh, ale skrze podporu investic do sítí. Ty se pak neprojeví v regulované části ceny elektřiny v plné míře.

Podle studie Deloitte se navíc realizované investice příznivě projeví v tuzemské ekonomice a v jednotlivých letech přispějí k HDP podílem 0,4 procenta. Hodnota tuzemské výroby vzroste o 763 miliard a stát vybere na daních zhruba o 120 miliard korun více.

Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.