Evropané oproti Američanům nechtějí moc pracovat a bojí se inovací, zní z byznysu. Jak je to doopravdy?

Tváře evropského byznysu i politiky v posledních týdnech kritizují Evropany, že méně pracují a ztrácí efektivitu. Kvůli tomu přitom podle nich země zaostávají za Amerikou. Co ve skutečnosti ale stojí za zaseknutým trhem práce na našem kontinentě?

Tématu pracovitosti Evropanů se mimo jiné minulý týden dotkl Jiří Šmejc, generální ředitel skupiny PPF, v současnosti největší české soukromé firmy. Evropě podle něj nejvíce škodí, že nemá delší politickou vizi, na základě níž by dělala větší ekonomické změny. Nestíhá proto dostatečným tempem inovovat. „A stejně tak trpím tím, že se nám v Evropě chce míň a míň pracovat.“ 

Podobně dlouhodobě hovoří i německý ministr financí Christian Lindner, který se mimo jiné staví proti konceptu čtyřdenního pracovního týdne. V dubnu dokonce v místním televizním programu zmínil, že například Italové či Francouzi pracují více než Němci a to ekonomiku země táhne dolů.

A oproti Evropě vyzdvihl Ameriku minulý měsíc i ředitel Norského státního investičního fondu Nicolai Tangen. V rozhovoru pro britský deník Financial Times označil rozdíl v pracovitosti národů za „znepokojující“. Američané totiž podle něj pracují daleko tvrději, jsou ambicióznější a nebojí se riskovat a inovovat. Na druhé straně Evropa jen přidává další regulace a rozdíl mezi ní a USA prohlubuje.