První části stavby rychlodráhy na pražské letiště už se v severní části metropole zřetelně rýsují. Správa železnic po roce a čtvrt prací ohlásila, že má skoro hotovou hrubou stavbu mostů, na kterých bude nově veden úsek mezi nádražím Bubny a zastávkou Výstaviště. Celá estakáda má být hotová v zimě a během roku 2025 se počítá se zahájením provozu.

„Je vidět obrovský pokrok a není pochyb, že se vše stihne dokončit v příštím roce,“ uvedl ve čtvrtek při kontrolním dnu ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Naopak o termínech na stavbu tunelů pod Prahou 6 v poslední době moc slyšet není, i kvůli přetrvávajícímu odporu části místních. Správa železnic přitom stále operuje s termínem dokončení celé tratě v roce 2030.

„Všichni jim s tím termínem fandíme,“ řekl během letošního jara se zjevnou ironií středočeský radní pro dopravu Petr Borecký (STAN). Pokud by se termín nestihl, záložní varianty počítají s elektrifikací staré tratě, případně s nasazením bateriových vlaků. Podle Boreckého nejistota okolo termínů omezuje možnosti koncepčnější objednávky vlaků.

Úsek v pražských Holešovicích už ale z vizualizací přece jen přechází do reality. Stát má 4,7 miliardy korun. Staré náspy zmizely už v roce 2023, teď se místo nich objevila nová trasa, která je i při pohledu z výšky zřetelná. Dvě menší estakády o délce 197 metrů jsou už ve spodní části vybetonované, ta delší o délce 559 metrů už je taky skoro hotová.

A rýsují se i klíčové uzly: na zastávce Výstaviště už se dokonce staví ocelové zastřešení peronů, betonuje se nové čtyřkolejné nádraží Bubny.

Nové panorama. Správa železnic zřejmě střechu nové stanice Bubny zpřístupní jako vyhlídku.
Nové panoráma. Správa železnic zřejmě střechu nové stanice Bubny zpřístupní jako vyhlídku.
Foto: foto: HN – Jan Beránek 

Celkem 250 metrů dlouhá konstrukce je složena z nosných sloupů a na nich položených železobetonových deskách, zhruba podobným způsobem, jako se stavělo v antice. Tady jde ale jinak o přísně funkční stavbu: bude složena z pěti betonových krychlí, spojených za sebou – to kvůli tepelné roztažnosti.

„Už teď ta stavba pracuje, ty změny v délce jsou při běžných teplotách v řádu centimetrů,“ řekl HN jeden z techniků, kteří ministra provázeli. Přeložení tratě na estakádu by mělo zlepšit prostupnost celé čtvrti, kterou trať doteď poněkud rozdělovala.

Při kontrolním dnu dokonce vzali na střechu vznikajícího nádraží i ministra dopravy Kupku, kterého ohromil výhled na pražské panoráma. „Počítáme s tím, že by tu měl být i po dokončení stavby ochoz pro veřejnost,“ řekl HN během prohlídky generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

Z rychlodráhy na letiště a na Kladno je zatím hotová jen oprava Negrelliho viaduktu přes Vltavu, rozestavěný je také na opačném konci úsek přes Kladno. Ten už se také zřetelně rýsuje – tento týden tam končí jedna z klíčových uzavírek přilehlých silnic a bude znovu možný průjezd směrem k dálnici D6 přes Velkou Dobrou. Správa železnic zatím počítá s koncem výluk na konci července, termín je ale v zákulisí zpochybňovaný – na většině trasy ani nezačala pokládka kolejí.

Celý projekt rychlodráhy vyjde na částku kolem 40 miliard korun. Doprava po ní bude modernější, zároveň ale zanikne její unikátní historický charakter. Zrychlení? Pro dojíždějící z Kladna v řádu jednotek minut. Místo dřívějších 39 minut by měly jezdit vlaky do centra za půl hodiny.

Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.

Chcete dostávat investiční texty do e-mailové schránky?

Přihlaste se pravidelnému odebírání investičního newsletteru Peníze HN, kde naleznete naše původní analýzy, tipy na dobré čtení nebo glosy analytiků.

newsletter Peníze