Letecký průmysl v Česku zaměstnává kolem 20 tisíc lidí a působí v něm přes sto firem různé velikosti, často s velmi zajímavými příběhy. Podíl „aerospace“ na HDP sice není v tuzemsku takový jako ve Francii, kde výrobci letadel Airbus a Dassault Aviation nebo dodavatel motorů Safran tvoří pilíře ekonomiky, na které jsou navázané stovky dalších firem. Takovou pozici mají u nás automobilky, které jsou navíc pro letecké firmy velkým konkurentem v boji o technicky vzdělané lidi.
Obrat kolem 40 miliard korun ročně, který tuzemští výrobci letadel, motorů, bezpilotních prostředků, radarů, leteckých dílů a rovněž výcvikových služeb vytvoří, ale rozhodně není malý. Navíc je tady perspektiva, že výdaje na civilní a vojenské letectví porostou. V případě aerolinek pro to hraje očekávaný růst světové letecké přepravy, jenž se covidem jen zbrzdil. Vojenské výdaje zase celosvětově „nakopla“ ruská agrese na Ukrajině, která také posílila význam bezpilotních prostředků a radarů. V obou oblastech přitom mají tuzemské firmy co nabídnout.
Stálice v Kunovicích a Vodochodech
Tuzemské firmy sice nemají sílu vytvořit velké dopravní letadlo jako evropský Airbus, americký Boeing nebo brazilský Embraer (byť v minulosti tu snaha o letadlo pro více než 40 cestujících byla). Přesto Česko stále patří k několika málo zemím na světě, které takové schopnosti mají – od konstrukce přes montáž až po motory. Stačí se podívat na turbovrtulový dopravní letoun L-410NG od kunovického výrobce Aircraft Industries nebo cvičný podzvukový stroj L-39NG ze společnosti Aero Vodochody. Obě firmy teď spojuje stejný majitel, zbrojařská skupina Omnipol.
Nákup F-35 je pro české výrobce vstupenkou do vyšší ligy, říká Josef Kašpar z Asociace leteckého a kosmického průmyslu
Úspěch obou českých výrobců letadel na světových trzích je navíc klíčový i pro další navazující firmy jejich dodavatelského řetězce – ať už jde o Jihlavan, Jihostroj, Mesit či desítky dalších. Kunovický výrobce se po ztrátě ruského trhu, kam za předchozích ruských vlastníků mířila veškerá jeho produkce, začíná stabilizovat. Letos v březnu například zamířily do západoafrického Senegalu první dvě z pěti objednaných „čtyřistadesítek“. Orientace na Afriku a Asii má ruský trh, zablokovaný zřejmě na řadu let, nahradit.
Aero Vodochody zase od loňska sériově vyrábí cvičné L-39NG. Tento stroj, jehož vývoj a cesta k certifikaci stály několik miliard korun, si zatím objednalo Maďarsko a Vietnam (každý po 12 kusech) a čtyři stroje také český státní podnik LOM Praha pro svoje letecké výcvikové centrum. Celkově Aero potřebuje prodat asi 80 letadel, aby se mu vložené náklady vrátily. Jednou z možností, jak si pojistit případné zákazníky, je i modernizace starších strojů L-39 Albatros, které by v budoucnu mohla nahradit „engéčka“.
Vedle těchto tradičních značek jsou ale v Česku i další. Menší letadla úspěšně vyrábí BRM Aero (rovněž z Kunovic). Rodinná firma založená v roce 2009 Milanem Bříštělou prodá každý rok přes 100 letadel, což je nejvíc kusů ze všech českých producentů. Nebo výrobce bezpilotních prostředků Primoco z Radotína, který loni vytvořil 33 bezpilotních letounů, což bylo meziročně třikrát více. Letos jich má být přes šedesát. Zároveň firma v březnu oznámila stavbu nového závodu v Taškentu, a to ve spolupráci s vládou v Uzbekistánu. O Primocu, které není primárně zaměřené na Ukrajinu, je díky tomu, že je na pražské burze, nejvíce slyšet. V Česku se na dodávkách dronů podílí i řada dalších firem. Výrobu zde chystá rovněž ukrajinská společnost DeViRo.
Špičkovými firmami, které nelze pominout, jsou výrobci radarů a sledovacích zařízení. Přitom za nimi stojí dvě největší skupiny v českém leteckém byznysu. Zmíněnému Omnipolu patří výrobce pasivních sledovacích zařízení ERA. Dalšími výrobci radarů jsou firmy Eldis a Retia. Ty jsou zase součástí aerospace divize obří zbrojařské skupiny CSG. Kromě vojenských zakázek, o nichž prakticky nemluví, dodávají tyto podniky i řídicí systémy pro letiště.
Ruský trh nahrazuje Asie
Jak se tuzemským firmám v letectví daří, je dobře vidět na exportních statistikách. Desetimilionové Česko je totiž nemůže uživit – přestože armáda je důležitý zákazník a ani majitelů letadel zde není úplně málo. Drtivá většina produkce firem ale končí v zahraničí. Hodnota vývozů letadel a dílů do nich byla v roce 2023 podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) lehce přes 15 miliard korun. Po třech předchozích hubenějších letech je to dobrý výsledek, jen o miliardu nižší než dosud rekordní rok 2019.
K tomuto číslu je nutné za minulý rok ještě přidat dalších 11,6 miliardy korun, které podle statistik připadají na výrobce leteckých proudových a turbovrtulových motorů a hlavně dílů do nich. Nižší miliardy korun pak ještě přidávají dodavatelé radarů a systémů řízení letového provozu. Menší položkou 200 milionů jsou třeba výrobci padáků.
Velkou změnou oproti minulosti je úplné vyřazení ruského trhu kvůli sankcím EU zavedeným v roce 2022. Ty se letectví týkají až do posledního šroubku. V roce 2019, což byl poslední rok neovlivněný covidem či válkou na Ukrajině, se do Ruska vyvezlo letecké zboží za 2,3 miliardy korun. Šlo o třetí největší trh. Další více než miliardu korun představoval vývoz leteckých motorů. Oproti dřívějšku narostl naopak význam Ukrajiny, což je dané hlavně transfery a opravami vrtulníků a dodávkami dronů.
A jak si tedy český letecký průmysl v roce 2023 vedl? Viditelně rostly prodeje menších strojů s váhou do 2000 kilogramů, kam patří ultralighty a menší letadla. Produkce těchto strojů, jejichž největším trhem jsou Spojené státy a Německo, se zvyšovala i za covidu. Od roku 2020 se v Česku zdvojnásobila na loňských 1,3 miliardy korun. Šíře nabídky tuzemských firem byla dobře vidět na dubnovém veletrhu v německém Friedrichshafenu, který je největší přehlídkou ultralightů v Evropě. Kromě BRM Aero se objevily letadla od Shark Aero, Zlín Aviation, JMB Aircraft nebo Evektor.
Naopak u větších letadel do 15 tisíc kilogramů, kam patří i zmíněné L-410 a L-39, je vidět orientace na jiné než čistě západní trhy. Do statistik se započítaly úspěšné prodeje Aircraft Industries do Kazachstánu (460 milionů) a Uzbekistánu (322 milionů). Vedle Německa a Spojených států uzavíraly pětici hlavní trhů pro tuto kategorii v loňském roce ještě Spojené arabské emiráty (175 milionů).
Statistiky také ukazují, že výroba dílů do letadel představuje kolem 60 procent exportů (9,3 miliardy korun). Podobné je to u leteckých motorů. Díly a součástky míří většinou do Německa, Francie, Velké Británie a USA – tedy do zemí, kde sídlí finalisté nebo jejich klíčoví dodavatelé.
Subdodavatelská role je přitom důležitá i pro české výrobce letadel. Třeba zmíněné Aero Vodochody vyrábí 17 metrů dlouhé náběžné hrany křídel pro dopravní letoun Airbus A-220 nebo podobný produkt pro vojenská transportní letadla C-390 od brazilského Embraeru. K tomu se ještě ve Vodochodech do letounu C-390, o jehož pořízení uvažuje česká armáda, vyrábí dveře, nákladní rampa a zadní část trupu.
Podobné kooperace, jež končí hlavně v Airbusu a Boeingu, mají také další firmy. A stojí za připomenutí, že třeba závod francouzského koncernu Safran v Plzni a nově v Rokycanech měl předloni čistý zisk 627 milionů korun při tržbách čtyři a půl miliardy korun. Přitom vyrábí „jen“ kuchyňky a skříně pro letadla Airbus A320. Přesto šlo o nejziskovější letecký podnik v Česku.
Zajímavou kooperací je také průnik českého výrobce Charvát AXL do Spojených arabských emirátů. Konkrétně do dodavatelského řetězce tamního leteckého koncernu Calidus, který vyvíjí vlastní turbovrtulové bitevní stroje Calidus B-350 a příbuzné B-250. Česká firma do nich dodává podvozky a podílí se od počátku na vývoji prototypu tohoto letadla, jež bylo loni vidět na tamní Dubai airshow.
Příležitosti s americkými F-35
Do budoucna je pro české firmy velkou příležitostí rozšíření dodávek do dodavatelských řetězců spojených s bojovými letouny F-35 od amerického Lockheed Martin. Celkem 24 těchto strojů si objednala i česká armáda. A české firmy od loňska vyjednávají o možnostech zapojení do subdodávek a také podílu na budoucím vývoji.
Průmyslová spolupráce je součástí loni v září podepsané smlouvy. Podle ministerstva obrany je připraveno 11 projektů se společností Lockheed Martin a tři projekty s firmou Pratt & Whitney, která vyrábí letecké motory. Hodnota spolupráce má přesáhnout 15 miliard korun.
Vůbec první smlouvu s Lockheed Martin podepsal v květnu státní podnik LOM Praha. Je zaměřená na budoucí výcvik pilotů a také výstavbu simulačního centra na proudové letouny L-39NG, které ve výcviku poslouží jako předstupeň letounů páté generace.
Druhou veřejně oznámenou smlouvu podepsal český výrobce leteckých motorů PBS Velká Bíteš s americkým výrobcem Pratt & Whitney. Tato firma z Vysočiny patří mezi pouhé čtyři firmy na světě, které mají u takzvaných pomocných pohonných jednotek (APU) všechny potřebné certifikace. Těmi dalšími jsou obří koncerny jako francouzský Safran a americké Pratt & Whitney a Honeywell. Tyto motory zažívají boom kvůli rostoucímu trhu bezpilotních strojů, pro něž jsou určené.
Stáhněte si přílohu v PDF
Češi ve Farnboroughu
Ukázkou toho, co český letecký průmysl nabízí, bude pravidelná letecká přehlídka ve Farnboroughu, která se koná v červenci. Přehlídka je zaměřená hlavně na „defence“, a proto zde lze čekat viditelnou prezentaci Aero Vodochody i LOM Praha. Tento podnik nabývá v rámci obranného průmyslu na významu. A to proto, že přes něj stát řeší kooperace pro F-35, ale také pro obrněnce CV-90. Klíčová je také jeho role při přechodu české armády od ruských vrtulníků Mil k americkým helikoptérám Bell.
Veletrh ve Farnboroughu bude mimo jiné i další airshow, kde bude k vidění jednotný český stánek. Ten už byl na dřívějších leteckých přehlídkách v Paříži a Dubaji. I na únorové airshow v Singapuru, kam české firmy zamířily vůbec poprvé. Jde přitom o klíčový veletrh pro jihovýchodní Asii, která patří v rámci letectví k velkým trhům. Pro zástupce států i armád z tohoto regionu jde o jedinou přehlídku, kde jsou úplně všichni. Národní expozici doplnila ukázka letounu L-410 NG, který na cestě z Kunovic do Singapuru urazil přes 11 tisíc kilometrů. Všechny tyto akce se konají díky podpoře ministerstva průmyslu a obchodu a zastřešuje je Asociace leteckého a kosmického průmyslu.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Letecký průmysl.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
