Seniorního IT konzultanta AI nenahradí. Mění ale fungování firemních softwarů

Technologie založené na umělé inteligenci se ve výrobě a průmyslu používají už dlouho, v poslední době se ale rychle rozšiřují generativní modely, které usnadňují práci s velkým množstvím textu nebo audiovizuálních dat. To zrychluje a zefektivňuje procesy ve všech odvětvích a přináší nové příležitosti i hrozby také do oblasti řízení firem.

Mezi očekávané výhody patří větší zájem o controlling. „Umělá inteligence by mohla zapojit více uživatelů do procesu plánování,“ předpokládá Filip Ježek, produktový ředitel společnosti GIST Consulting. Nástroje, které lidem pomohou porozumět stávajícím datům a interpretovat je, mohou podle něj prolomit určité bariéry a motivovat uživatele k efektivnímu plánování. „Určitě se dá očekávat, že to ušetří velké množství práce,“ dodává ředitel společnosti Versino Petr Bříza.

V debatě Hospodářských novin o proměnách firemních systémů po nástupu AI se pozvaní experti snaží vyjádřit, o kolik procent se mohou firmám díky umělé inteligenci snížit náklady. Nakonec se ale shodují na tom, že vyčíslit to nejde. „Přínos totiž může být ještě jiný než jen ušetřené náklady. Projeví se v tom, že společnost bude lépe informovaná a manažeři budou přijímat lepší rozhodnutí,“ vysvětluje Ježek.

Odborníci ale zároveň upozorňují na nová rizika. Především na to, že se AI technologie dostávají do firem rychleji než ochranná opatření na zabezpečení dat. „Když něco pošlete do překladače nebo generátoru textů, tak tím dáváte k dispozici svoje data, na kterých se jazykové modely učí. Mnohé velké firmy už kvůli tomu mají tyto nástroje zakázané, protože zaměstnanci si to neuvědomují a pouštějí ven kódy nebo citlivé údaje,“ varuje CEO společnosti Coding Bear Miroslav Fuksa. Firmy by proto měly mít využívání těchto aplikací pod kontrolou, důsledně anonymizovat data, vědět, s jakým modelem pracují, a stanovit si odpovídající pravidla.

„V poslední době zažívají velký rozmach i malé jazykové modely, které si můžete rozběhnout ve své infrastruktuře. Stačí k tomu mít dobrou grafickou kartu, nepotřebujete žádné obrovské datacentrum,“ říká softwarový architekt a zakladatel firmy RIGANTI Tomáš Herceg. Současné malé jazykové modely už mají podobnou úspěšnost jako starší verze ChatGPT a podle Hercega by právě kvůli ochraně dat mohly být v budoucnu stále žádanější.

O práci, kterou umělá inteligence ušetří, mohou podle účastníků debaty některé specifické profese úplně přijít. „V celém spektru pracovních pozic jsou některé reálně ohrožené téměř ze sta procent,“ připouští Bříza. Jedná se podle něj o zaměstnance, jejichž náplní práce je rutinní zadávání určitých dat do systému. Nárůstu nezaměstnanosti se ale šéfové vývojářských společností neobávají. „Firmy potřebují lidi, nebudou se jich zbavovat. Spíš je využijí pro činnosti, které nejde automatizovat,“ domnívá se Herceg. Nejcennější přidanou hodnotou zůstanou zkušenosti seniorních IT odborníků, kterých je stále na trhu práce velký nedostatek.

Drahý software? Spíš drahá neefektivita

Na otázku, jak na IT systémech ušetřit, když firmy potřebují snížit náklady, experti zdůrazňují efektivitu investic. „Nejdůležitější je mít velmi dobře rozmyšlené zadání. Mnoho softwarových projektů se zpomaluje nebo prodražuje, protože není jasně určeno, co je součástí a co není, a tak se do toho pořád přidávají další nápady a funkce,“ uvádí jako příklad Herceg.

Důležité je také systémy průběžně revidovat. „U softwaru existují skryté náklady, na které nepřijde žádná faktura. To jsou náklady na jeho neefektivní využívání,“ připomíná Ježek.

Zvláště pro malé firmy je pak zbytečné vytvářet si vlastní software, mnohem levnějším a výhodnějším řešením je pro ně využití existujících nástrojů na trhu. „Pokud nějaké ERP existuje, nevyvíjejte si vlastní, protože to je extrémně drahé,“ radí Fuksa. Kombinovat interní vývoj s outsourcingem se ale vyplatí i velkým firmám, pokud nechtějí své vývojářské týmy zahlcovat činnostmi, které by pro ně externí firma udělala rychleji, a tudíž levněji. Navíc je třeba počítat s tím, že investice do softwaru se nevztahuje jen k jeho vývoji, ale také k následné podpoře. Tu může externí tým specialistů zajistit výrazně efektivněji a firma ji využije jen tehdy, když je to potřeba.

Efektivita je klíčovým pojmem i pro takzvaná business intelligence řešení, tedy ke zpracování firemních dat za účelem zlepšování řízení všech procesů v rámci firmy. Podle Ježka je taková analýza přínosná pro všechny typy firem, i když ne všechny si to uvědomují: „Jednou z výmluv, se kterými se setkávám, je ta, že firma říká: Nám se daří, my business intelligence nepotřebujeme.“ Taková firma ale podle něj nemůže svůj úspěch prokazatelně vysvětlit a udržet si ho, takže do budoucna nad ním nemá kontrolu.

Jedním z dalších zmíněných trendů je stěhování řídicích systémů do cloudu. „Dřív zákazník jásal, když si mohl ve svém ERP systému programovat vlastní funkce, dnes naopak vidíme, že je to nejdražší způsob z hlediska údržby i rozvoje,“ hodnotí Bříza. Jakékoli vlastní úpravy ERP systému ze strany uživatele je následně problematické sladit s vývojem a aktualizacemi výrobce, proto se od tohoto přístupu upouští a do budoucna bude výhodnější nechávat jádra ERP systémů bez razantnějších zásahů.

Partnery debaty jsou GIST Consulting, Versino, Coding Bear a Riganti.