Snížení úroků nezlepší dostupnost bytů. Slabá koruna bude i nadále alibi

Centrální banka snížila klíčovou úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 4,75 procenta. Bylo to trochu víc, než se z opatrných vyjádření jednotlivých členů rady očekávalo.

Ale nešlo o šok. Důvodem byl podle guvernéra Aleše Michla pokračující pokles inflace i mizerná situace v ekonomice, která se na rozdíl od hospodářství ostatních zemí unie stále ještě nedostala na úroveň před pandemií koronaviru. A to přes oživení růstu domácí poptávky a růstu mezd. Obojí je pod úrovní roku 2019 a průmysl a stavebnictví stále hledají dno.

Guvernér také upozornil, že je to letos naposledy, kdy centrální banka sáhla k takto radikálnímu kroku. Nevyloučil sice další poklesy sazeb, ale v daleko menším rozsahu. Stejně tak je možné, že se sazba nezmění. Což v podstatě znamená, že i když inflace s největší pravděpodobností klesne v závěru roku ke třem procentům, úroky zůstanou podstatně výš. A budou i nadále tvořit betonovou zeď proti inflačním vlnám.

Michl opět připomněl, že eldorádo nulových sazeb skončilo. Bez ohledu na to, zda centrální banka bude dál snižovat úroky, rozhodně je nechce snižovat pod úroveň inflace. A už vůbec ne k nule, jak bylo běžné v letech před pandemií.

ČNB se sice bude orientovat podle rozhodnutí velkých zahraničních centrálních bank, ani zde ovšem návrat k experimentům s výprodejem peněz zřejmě nehrozí. Inflace, kterou způsobila kombinace pandemie, opatření proti jejímu šíření a fiskální politiky, která uplácela všechno a všechny, ještě nějakou dobu zůstane strašákem centrálních bank. Což ovšem znamená, že se ekonomika vyšším úrokům postupně přizpůsobuje. A lidé i firmy pomalu přehodnocují svoje plány.

ČNB opět skokově snižuje hlavní úrokovou sazbu. Guvernér Michl ale říká, že nyní snižování zvolní

28. 6. 2024 ▪ 5 min. čtení

Nejvíc je to vidět v segmentu nemovitostí. Propad jejich cen se zastavil už před několika měsíci. Prudký růst mezd na vyšších pozicích (odměny manažerů a dobře placených zaměstnanců rostly podstatně více než u nízkopříjmových skupin, a to nejen absolutně, ale i v procentním vyjádření) vedl k obnovení zájmu o nákup především luxusnějších bytů.

Developeři dnes mluví o nových projektech a na rozdíl od minulých dvou let se zdá, že je mají v plánu i uskutečnit. Za ceny, které byly v posledních dvou letech nemyslitelné. Určitě se nedá předjímat, jestli se 200 a více tisíc korun za metr čtvereční v nové výstavbě ve velkých městech stane normou. Každopádně tato cena přestává šokovat. Což znamená jisté upevnění inflačních očekávání minimálně na bytovém trhu, o kterém samotná centrální banka dlouhodobě tvrdí, že je cenově přestřelený. A také návrat k představě, že byt je jediná investiční jistota, která dává smysl skoro za každou cenu.

Vysoké, resp. kladné úrokové sazby mohou udržet korunu na uzdě, naopak jejich pokles korunu i nadále sráží. I po posledním snížení sazeb trh reagoval dalším oslabením. Otázkou je, jak se měna bude vyvíjet v dalších měsících. Pokud by měla zůstat slabá, pomůže českým exportérům, současně ale bude tlačit ceny zboží vzhůru. Ani ne tak kvůli reálnému znehodnocení (většina zboží se dováží podle dlouhodobých kontraktů, velcí dovozci se navíc chrání před pohybem kurzu), ke kterému nyní nijak výrazněji nedochází. Ale jako výmluva pro to, aby v Česku ceny, které jsou už tak v případě mnoha služeb a zboží vyšší než v zahraničí, dál neklesaly. Což ovšem bude z hlediska inflace kontraproduktivní.

A konečně, vysoké úrokové sazby se nutně budou i nadále promítat do vládní politiky. Cena dluhu, který hrozivě stoupá bez ohledu na to, kdo je zrovna ve vládě, poroste dál, byť ne tak skokově. To omezuje manévrovací prostor pro vládní podporu ekonomiky a zvyšuje pravděpodobnost dalšího zadlužení státu, protože žádná vláda si nenechá splátkami úroků pokazit rozdávání předvolebních dárků. Naopak drahé projekty, včetně infrastrukturních, které platí či kofinancuje z rozpočtu, nikdo urychlovat nebude.

Centrální banka snížila sazby, dala možnost ekonomice, aby se trochu nadechla. Bohužel aktuální kombinace stále přísné měnové politiky a počínajícího předvolebního sestavování rozpočtu moc šancí na zlepšení nedává.