Populární, ale hrubě nepřesné výrazy jako „ukrajinská krize“ nebo „ukrajinská válka“ mnohé zavádějí k domněnce, že rusko-ukrajinská válka je výhradně východoevropskou záležitostí. Podle tohoto mylného názoru by se takové ukrajinské vedení, které by se více podřizovalo Rusku, mohlo nešťastné válce vyhnout. A nejen to, Kyjev prý stále může zastavit nárůst globálních rizik přelévajících se z „války na Ukrajině“ do dalších sfér a regionů.
Pokud se na rusko-ukrajinskou válku podíváme z historické perspektivy, vypadá jinak. Pak je pouze jednou z několika permutací postsovětského imperialismu Moskvy a pouze jedním z aspektů širšího regresivního vývoje od konce 20. století. Ruský útok na Ukrajinu je opakováním či předobrazem patologií známých nejen z východní Evropy, ale i z jiných světových regionů. Údajná „ukrajinská krize“ není ani ojedinělou, ani lokální záležitostí. Není ani tak spouštěčem, jako spíše projevem větších destruktivních trendů.
Co se dočtete dál
- Proč se Putin bojí samotné existence Ukrajiny.
- Co bude výsledek války znamenat pro souboj mezi pro- a protidemokratickými silami.
- Jaké ukrajinské reformy mohou být inspirací pro další země.
- Jaké by byly dopady vítězství Ruska.
- Co se svět z obrany Ukrajiny proti mnohem silnější agresorské zemi naučil.
- Boj Ukrajiny za nezávislost je tak nejen obranou mezinárodního práva a pořádku, ale také bojem za věc celosvětové demokracie.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
