Populární, ale hrubě nepřesné výrazy jako „ukrajinská krize“ nebo „ukrajinská válka“ mnohé zavádějí k domněnce, že rusko-ukrajinská válka je výhradně východoevropskou záležitostí. Podle tohoto mylného názoru by se takové ukrajinské vedení, které by se více podřizovalo Rusku, mohlo nešťastné válce vyhnout. A nejen to, Kyjev prý stále může zastavit nárůst globálních rizik přelévajících se z „války na Ukrajině“ do dalších sfér a regionů.

Pokud se na rusko-ukrajinskou válku podíváme z historické perspektivy, vypadá jinak. Pak je pouze jednou z několika permutací postsovětského imperialismu Moskvy a pouze jedním z aspektů širšího regresivního vývoje od konce 20. století. Ruský útok na Ukrajinu je opakováním či předobrazem patologií známých nejen z východní Evropy, ale i z jiných světových regionů. Údajná „ukrajinská krize“ není ani ojedinělou, ani lokální záležitostí. Není ani tak spouštěčem, jako spíše projevem větších destruktivních trendů.

Zbývá vám ještě 90 % článku

Co se dočtete dál

  • Proč se Putin bojí samotné existence Ukrajiny.
  • Co bude výsledek války znamenat pro souboj mezi pro- a protidemokratickými silami.
  • Jaké ukrajinské reformy mohou být inspirací pro další země.
  • Jaké by byly dopady vítězství Ruska.
  • Co se svět z obrany Ukrajiny proti mnohem silnější agresorské zemi naučil.
  • Boj Ukrajiny za nezávislost je tak nejen obranou mezinárodního práva a pořádku, ale také bojem za věc celosvětové demokracie.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.