Celý tento rok se vede debata o tom, zda by Evropská centrální banka a Fed měly snižovat úrokové míry, či ne. A celý rok se tato debata tak trošku točí v začarovaném kruhu, přičemž zastánci a odpůrci stále vedou svou argumentaci. Vezměte si třeba situaci v USA, kde je to nejlépe vidět na tom, jaké otázky si každá strana klade. Odpůrci snižování se ptají, proč by si měli sazby snižovat, když inflace zůstává nad cílem a ekonomický růst je více než solidní. Zastánci snižování se naopak ptají, proč by měly sazby zůstávat takto vysoko, když inflace je již nedaleko od svého cíle.
Jinými slovy, obě strany si kladou jinou otázku a odmítají odpovědět na otázky druhé strany. Která je ale ta správná otázka? Jedná se spíš o otázku odpůrců snižování. To lze poznat na tom, že zastánci snižování jednoduše berou za dané, že úrokové míry jsou moc vysoké a že by se měly vrátit k normálním hodnotám. Problém je, že nic jako stabilní normální úroková míra neexistuje – co bylo normální minulou dekádu, nemusí být normální tuto dekádu. Ekonomové proto mají koncept neutrální úrokové míry, která se mění v čase. A je dosti možné, že je v současnosti docela vysoká.
Centrální bankéři aktivitou nehýří, vysokými sazbami tlumí nejen inflaci, ale také veškerou ekonomickou aktivitu
Toto však neznamená, že odpůrci mají pravdu: i když se zeptáme, proč snižovat sazby, můžeme najít pádné argumenty. Obecně neplatí, že by centrální banky musely čekat na to, až inflace poklesne k cíli. Ba naopak, ve většině případů by to znamenalo, že centrální banka čekala moc dlouho. Příklad ČNB je ukázkou, jelikož začala snižovat ve chvíli, kdy inflační výhled naznačoval pokles k cíli v relevantním horizontu. Držet sazby vysoko v takové situaci by znamenalo pokles inflace pod cíl. Efekty vysokých úrokových měr se jednoduše projevují se zpožděním.
K tomuto lze v USA přidat argument o zvyšující se (ačkoliv pořád nízké) nezaměstnanosti a v Evropě stále velmi pomalý ekonomický růst. A tak je nějaké snížení sazeb spíše namístě. Větší otázkou je, o kolik se sazby sníží. To bude diktováno vývojem inflace a je dosti možné, že se centrální banky k „normálním sazbám“ jen tak nevrátí.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
