Odmítání bezhotovostních plateb? Víc než cena neznalost či chuť zůstat v šedé ekonomice, říká nová šéfka Mastercard

Česko lepší Londýna? Podle nové šéfky Mastercard pro Česko a Slovensko ve většině ohledů ano. „Kvalita života je tady lepší než v Londýně, vidíme to třeba na dopravě nebo zdravotní péči,“ říká Jana Lvová, která téměř dvacet let pracovala v zahraničí. Loni na podzim se vrátila v nové roli a rovnou se naplno zapojila do byznysového života v Česku.

„Mezi podnikatelkami a manažerkami tady funguje relativně velká a silná ženská komunita, z čehož mám radost. Když se na něčem dohodneme, tak to platí, není to jen o mluvení,“ říká v prvním rozhovoru v nové funkci. Pro Hospodářské noviny dále mluví o bezpečnosti bezhotovostních plateb a věčných závodech s podvodníky, o tom, jak dobře vést tým a kdy je dobré přiznat, že člověk něco sám neví. 

Po 18 letech práce v Londýně jste se vrátila do Česka. Co jste tady našla?

Někteří lidé mě připravovali na to, že zažiji kulturní šok, ale opravdu se nedostavil. Česko se hodně posunulo, Anglii v mnoha věcech dohnalo, nebo dokonce překonalo, a to nejen v inovacích v platbách. Kvalita života je tady lepší než v Londýně, vidíme to třeba na dopravě nebo zdravotní péči. Když se tam chcete přesunout z místa na místo, trávíte tím obrovské množství času, průběžně se stávkuje v metru i na železnici, není dost řidičů na cokoli. Navíc jsem rychle zjistila, že mezi podnikatelkami a manažerkami tady funguje relativně velká a silná ženská komunita, z čehož mám radost. Když se na něčem dohodneme, tak to platí, není to jen o mluvení.

Dejte příklad?

Mnoho žen mi po návratu do Česka podalo pomocnou ruku, přijaly mě mezi sebe a zapojily do různých iniciativ, nejen v ženské komunitě. To mi pomohlo pracovně, ale také v podpoře smysluplných projektů, do kterých alokuji část své energie. Dává mi smysl podporovat často opomíjené skupiny, které ale hrají velkou roli v celé ekonomice. A snažím se propojovat ty správné lidi a projekty tak, aby pomoc byla reálná. Ať už jde o náš program Strive Česko, který otevírá dveře do digitální ekonomiky drobným podnikatelům, nebo aktivity byznys hubu Opero a platformy DoToho! Velmi si cením také aktivity start-upu Mumdoo, který zapojuje ženy na mateřské dovolené do pracovního života, či organizace Czechitas. A mohla bych pokračovat.

Proč jste se vrátila? Jak vznikla nabídka vést český a slovenský Mastercard?

Jana Lvová, CEO Mastercard

Foto: HN Lukáš Bíba

Byl čas na změnu a zároveň přišla skvělá nabídka. Nejsem jako většina expatů, kteří studovali v zahraničí a potom tam zůstali. Vyrůstala a studovala jsem tady a chtěla jsem se časem vrátit a svými zkušenostmi zemi přispět. Původně jsem myslela, že budu dělat něco zaměřeného na Česko a Slovensko ještě chvíli z Londýna, ale nabídka vést Mastercard to změnila.

Jak jste v Anglii pracovala?

Na poslední pozici jsem byla ve fintech společnosti GoCardless, která se zaměřuje v principu na pravidelné platby z účtu na účet bez prostředníků. Je to významná firma, i když v Česku není moc známá. Byla jsem tam přes dva roky a měla jsem na starosti obchodní partnerství a integraci našich platebních řešení do jejich systémů.

Měla jste ve firmě podíl?

Mám opci, kterou mohou uplatnit, pokud by se společnost například prodávala. Takže jim samozřejmě přeji vše nejlepší (smích).

Jaká je vaše mise v Mastercard?

Možná to vypadá nadneseně, ale chci pomáhat české ekonomice k růstu, a tedy celému Česku. Lidé nás mají spojené jen s platbami, ale neuvědomují si, že platby a finance zásadně ovlivňují celé hospodářství. Takže přesně řečeno, moje mise v Česku a na Slovensku je podporovat rozvoj inkluzivní a digitální ekonomiky prostřednictvím bezpečných, pohodlných a dostupných plateb.

Co to znamená?

Jde o to, aby platby kartami přinášely každému uživateli výhody a lidé, firmy i úřady je upřednostňovali před hotovostí. Chci se hodně zaměřit na segment menších a středních obchodníků, pro něž bylo přijímání digitálních plateb méně dostupné. Průběžně také zjišťujeme, jaké jsou bariéry zapojení do systému. Může to být cena, ale je to spíše technologická neznalost. Často zmiňované poplatky jsou v poslední době stále menší téma, běžně poskytujeme šest až dvanáct měsíců zkušebního provozu terminálu zdarma, například díky programu Česko platí kartou. Na podzim budeme v Praze pořádat Velký týden malých firem, který má být platformou pro prezentaci nejrůznějších malých podniků a chceme reálně pomoci sdílení know-how a dialogu mezi soukromým a veřejným sektorem.

Glosa Luďka Vainerta

Bar v Thermalu naučil ministra financí bojovat za platby kartou. A pak že hotel není strategický!

8. 7. 2024 ▪ 2 min. čtení

Přesto část obchodníků upřednostňuje hotovost, nebo aspoň platby z účtu na účet, kde nejsou poplatky.

Tomu rozumím, třeba se rozhodnou, že nebudou platit daně. Často si ale neuvědomují naopak výhody spojené s bezhotovostními platbami. Mohou je například napojit na různé firemní systémy, které rovnou vyhodnocují úspěšnost byznysu nebo připravují účetnictví. A hlavně, většina zákazníků chce platit kartami a přijímání bezhotovostních plateb zvyšuje tržby. Málo se mluví i o nákladech – obsluha hotovosti je drahá. Vznikají chyby při vracení, musíte chodit do banky či na poštu, je tu nebezpečí krádeže.

Platí vůbec ještě, že bezhotovostní placení je bezpečnější než hotovost? Banky s nástupem AI upozorňují na velký nárůst podvodů a pokusů o ně.

Bezhotovostní placení je bezpečnější, jsme a musíme být před podvodníky. A pokud nesete po ulici v peněžence pár tisíc korun, je daleko větší pravděpodobnost, že vám peníze někdo ukradne, než že dešifruje naši tokenizovanou transakci.

Sama jste zmínila, že část obchodníků či řemeslníků chce zůstat řekněme v šedé části ekonomiky, aby nemuseli přiznat všechny příjmy. O kolik tak Česko přichází?

Máme studie dopadů nepřijímání karet na ekonomiku, konzultujeme je s úřady, které by měly mít zájem vybírat více daní, ale jen my ten samotný fakt šedé ekonomiky pochopitelně neovlivníme. Jen dodáváme informace a je fakt, že akceptace bezhotovostních plateb šedou ekonomiku omezuje. Podle různých studií z posledních let se podíl šedé ekonomiky pohybuje zhruba v rozmezí devět až 14 procent HDP, což je opravdu hodně.

Lze ve vaší branži ještě vymyslet něco nového? Platíme čipy pod kůží, hodinkami, co dál?

Základ je, že platby musejí být bezpečné, okamžité a nonstop dostupné po celém světě. Za tím je obrovská práce a celá globální síť spolupracujících firem. Do oblasti bezpečnosti tak jde velká část našich investic, pořád musíme být před útočníky. Naproti tomu jde požadavek na stále větší jednoduchost. Jedno mávnutí mobilem či hodinkami nad terminálem a víc už zákazník řešit nechce. To dohromady znamená stálý tlak na inovace. Mimochodem, placení mobilem je teď mimořádně bezpečné, protože se uživatel ověřuje biometricky. Například když odemyká obrazovku mobilu přes otisk prstů nebo telefon reaguje na obličej. Plus se stále vymýšlejí s obchodními partnery benefity pro uživatele. Prémiové karty umějí vracet část peněz, pojišťují, seženete přes ně jednodušeji různé lístky či slevy.

Co se dá dělat s daty o placení, kterými disponujete?

Je to další přidaná hodnota našeho byznysu. Umíme například radit agenturám cestovního ruchu nebo i krajům, jak vypadají turistické koridory, které na jejich území lidé hledají a využívají, a jak jim tedy lépe vyjít vstříc. Nedávno jsme podepsali memorandum s Karlovými Vary. Data o návštěvnících jim pomáhají s rozhodováním, ve kterých zemích se mají více propagovat, na koho mají cílit. S Prahou zase sledujeme pohyb dopravy. Kde se kupují jízdenky nebo kde se platí za benzin. Informací máme hodně a mohou se kombinovat s různými poznatky od dalších partnerů a tím jsou ještě užitečnější, a tudíž cennější.

Kolik lidí v Česku vůbec nemá kartu?

Podle různých dat se jedná jen o jednotky procent, jde v podstatě o lidi bez běžného účtu. V Británii i v Česku tento počet klesá, vliv na to mají různé sociální faktory. A právě v Británii v tomto fenoménu sehrály důležitou roli fintechy. Ty v rámci různých programů zvýšily dostupnost účtů v části populace, která do té doby nebyla součástí bankovního systému.

Jak vám konkurují fintechové služby včetně Revolutu?

Je to konkurence i partnerství. Když se první fintechy někdy před deseti lety poprvé objevily, tak se řešilo, kdo vyhraje. Jestli ony, nebo tradiční finanční hráči. Nakonec se ukázalo, že mohou a budou fungovat vedle sebe. Debata se teď vede více o spolupráci. Ale fintechy určitě velmi napomohly zlepšení finančních služeb pro klienty, a to nejen zlevněním některých služeb, ale také zrychlením vývoje a lepší uživatelskou zkušeností. Ve finále přitáhly k bankovnictví nové uživatele a tradiční instituce začaly zase více investovat do inovací.

Znamená pro vás nástup fintechu také nižší zisky?

Nemyslím. Spíše hledáme nové cesty, spolupracujeme s nimi, některé jsme i koupili. Fintech je v něčem konkurence, ale čím dál víc jsme také partneři a jeho nástup prospěl všem.

Loni jste poprvé stanula v našem ocenění TOP ženy Česka. Jaká jste manažerka?

Snažím se vést tým tak, jak by se mně samotné líbilo, aby mě někdo řídil. Chci sdílet vizi napříč týmem a respektovat odbornosti, které má každý trochu jiné. Věřím ve společné rozhodování. Každého člena týmu aktivně zapojuji, často spolu diskutujeme a dávám jim prostor a kompetence, které potřebují k samostatné práci. Je dobré být jako lídr také autentický, nemá smysl si na něco hrát.

Co byste poradila ženám, které jdou do nejvyšších firemních pozic?

Pro mě je důležité se každý den dobře vyspat (smích). Pokud mám být vážnější, tak nebát se požádat o radu. Pokud něco nevím, tak si nemyslet, že žádost o pomoc či konzultaci je něco, co sníží mou hodnotu. Je to naopak podstatně efektivnější než se snažit přijít na všechno vlastními silami.