Zkušenosti jsou jasné, AI se vyplácí. Proč je největší překážkou člověk

Čím dříve firmy začnou zavádět umělou inteligenci, tím rychleji mohou získat náskok před konkurencí. Z každé investované koruny přitom mohou očekávat návratnost dvě až pět korun. Musí se ale připravit na to, že největší překážkou při zavádění umělé inteligence nebudou její případné halucinace, ale obavy zaměstnanců, že kvůli ní přijdou o práci, vyplývá z debaty HN.

Jsou to jen necelé dva roky, kdy firma OpenAI představila svůj chatbot ChatGPT a ukázala tak široké schopnosti generativní umělé inteligence. Jak ji konkrétně využít ve firmách, jaké řešení lze nejrychleji a nejefektivněji zavést prakticky okamžitě?

„V Česku je spousta podniků, které působí na konkurenčních trzích velmi citlivých na cenu. A AI řešení dokáže zajistit, že i když se jim jen malinko sníží náklady, může to mít poměrně zásadní dopad na jejich ziskovost,“ popisuje Vojtěch Komenda, CEO společnosti AI Excellence.

Jako konkrétní příklad uvádí zefektivnění nákupního procesu – ať už podnik poptává třeba cartridge do tiskáren, nebo hliníkové plechy. „V takovém případě AI šéf s týmem AI agentů vyjednává podmínky s desítkami dodavatelů z celé Evropy. Multiagentní systém dokáže rychle analyzovat nabídky, porovnat ceny a najít ty nejlepší,“ popisuje Komenda. Oproti běžnému nákupnímu oddělení zaměstnanců lidí dokáže oslovit mnohem více dodavatelů ve výrazně kratším čase, pracuje ve dne v noci a výsledek jeho práce? Nákupní cena se dá snížit o pět až deset procent.

Další – nyní už stále běžnější – praktické využití umělé inteligence ve firmách přibližuje David Strejc, jednatel společnosti Apertia Tech: „U nás zákazníci nejčastěji poptávají automatizaci vyčítání dat z faktur, nabídek a dalších dokumentů. Dříve to musel dělat člověk manuálně, teď se dá celý proces automatizovat.“ I v tomto případě platí, že rychlost je ve srovnání se zaměstnanci lidmi nesrovnatelně vyšší. Navíc systém pracuje nonstop, tedy nemusí spát, nemá volné víkendy, neodjíždí na dovolenou.

Posbírejte nejníže visící jablka

Jan Pivovarník, AI Lead z EY Česká republika, zdůrazňuje, že umělá inteligence může firmám pomoci nejen s podobnými optimalizacemi procesů a snižováním nákladů, ale i s vývojem nových produktů a služeb. Jak a čím začít? „Když za námi přijdou firmy, vytipujeme nejprve třeba dvě stě věcí, na které by se dala AI využít. Pak jim přiřadíme priority a skončíme s patnácti či dvaceti ‚nejníže visícími jablky‘.“ S klienty pak konkrétně cílí na ta řešení, která při vložení jedné koruny slibují návratnost dvě až pět korun.

Na kolik firmy zavedení umělé inteligence vyjde? „V případě, že chcete použít stávající modely, třeba pro centrální nákup, je to ve stovkách tisíc korun. V případě složitějšího řešení s více vlastními daty, se pak částka zvyšuje na miliony,“ poznamenává Komenda. Shoduje se přitom s Pivovarníkem, že nejlepší je začít právě s „nejníže visícími jablky“, tedy s levnými řešeními, které zároveň slibují vysoké zisky.

Vystřízlivění z AI: Americe dochází energie, Evropa má šanci převzít iniciativu

10. 10. 2024 ▪ 6 min. čtení

Čím dřív firmy se zaváděním podobných řešení začnou, tím větší získají konkurenční výhodu. „Je to podobné jako v informačních technologiích před třiceti, čtyřiceti lety. Jen s tím, že AI adopce je mnohem rychlejší. Stejně jako získaly konkurenční výhodu podniky, které v minulosti digitalizovaly, tak ji nyní získají s umělou inteligencí,“ podotýká Pivovarník.

Technologická mezera mezi průkopnickými a zdrženlivými firmami bude výrazně narůstat. „Firmy, které budou chtít ve svém oboru něco dokázat, nebudou mít jinou možnost než AI řešení zavést,“ předpovídá Strejc. Časem tak umělou inteligenci podle účastníků debaty HN ve větší či menší míře zavede valná většina firem. „Určitě přežijí i firmy bez AI, ale budou v naprosté minoritě. Stejně jako nyní existují podniky zaměřující se na ruční výrobu, které nepřeválcovala průmyslová výroba. Ale budou muset zákazníkovi nabídnout něco navíc – příběh, kvalitnější výrobek, osobnější přístup,“ poznamenává Komenda.

Firmy, které budou chtít ve svém oboru něco dokázat, nebudou mít jinou možnost než AI řešení zavést.

David Strejc, Apertia Tech

Jak se vyvarovat halucinacím

Kdokoli experimentuje s veřejně dostupnými aplikacemi velkých jazykových modelů, zajisté se setkal s jejich halucinováním – tedy s přesvědčivě znějícími, nicméně nepravdivými odpověďmi. Tento problém lze při nasazení ve firmách řešit například takzvaným tlačítkem na konci, kdy výstupy umělé inteligence posoudí, zkontroluje a potvrdí člověk.

Pomoci může také „počet běhů AI“. Zjednodušeně řečeno: informace vyhledávají různí roboti z různých zdrojů a výstupy pak porovnávají a vyhodnocují další roboti. „AI robota dokážeme naučit dělat to samé, co dělá člověk,“ říká Komenda. Výsledek nemusí být ani v tomto případě stoprocentně pravdivý, ale lze jej poskytnout s vysokou mírou pravděpodobnosti.

Jednorázovým natrénováním a zavedením umělé inteligence do firmy proces rozhodně nekončí. „Stejně jako do auta musíte dolévat olej, občas dofouknout pneumatiky, tak nikdy nekončí implementace AI. Je třeba monitorovat, zda umělá inteligence i po roce stále dělá správné věci,“ doplňuje Pivovarník.

AI robota dokážeme naučit dělat to samé, co dělá člověk.

Vojtěch Komenda, AI Excellence

AI a budoucnost práce

Největším rizikem při zavádění umělé inteligence do firmy jsou lidé – především zaměstnanci v ohrožených profesích. „Existuje velká lidská bariéra. Lidé tomu nevěří a bojí se, že budou nahrazeni,“ popisuje zkušenosti svých klientů Strejc. Firmy by proto měly zaměstnancům vysvětlit, že i když jim „stroje“ vezmou část neustále se opakující nudné práce, bude po nich chtít, aby ušetřený čas věnovali kreativnější a hodnotnější části jejich profese. „Při zavádění AI buďte k lidem maximálně otevření. Říkejte, co umí a neumí a jakou má firma v této oblasti strategii,“ radí Komenda.

Stejně jako získaly konkurenční výhodu podniky, které v minulosti digitalizovaly, tak ji nyní získají s umělou inteligencí.

Jan Pivovarník, EY Česká republika

Pivovarník navrhuje ještě jeden přístup: „Firmy nás často ptají, o kolik díky AI řešení sníží náklady. My jim odpovídáme, že by na to měly pohlížet z druhé strany. Když dokážu zvýšit výkon týmu deseti lidí o třicet procent, tak to neznamená, že bych si měl nechat jen sedm z nich. Protože moje konkurence si pravděpodobně nechá všech deset a ti pro ni budou dělat zajímavější část práce a ve finále bude konkurence o těch 30 procent rychlejší, výkonnější.“

Nicméně i tak se očekává, že některé profese zaniknou a lidé se budou se muset přeškolit na jinou práci – stejně jako v minulosti například spojovatelky z telefonních ústředen. Ohrožení jsou podle Strejce například překladatelé.

Tento text vznikl s využitím nástrojů AI, konkrétně ChatGPT, Gemini a Whisper.

Partneři projektu jsou Apertia Tech, AI Excellence, EY Česká republika