Tunisan, který loni v říjnu při teroristickém útoku v Bruselu zabil dva švédské turisty, na území Evropské unie už dávno neměl být. Belgie zamítla jeho žádost o azyl a podle pravidel ho měla vyhostit. Z řady důvodů k tomu ale nikdy nedošlo.

V zemích EU takto žijí stovky tisíc lidí, kteří tu požádali o azyl, ale nedostali ho. Jenže státům sedmadvacítky se daří vyhostit jen zhruba každého pátého. Důvodem je třeba skutečnost, že země původu své občany často nechtějí přijímat zpět. Případně fakt, že řada migrantů prostě zmizí a úřady nemají o místě jejich pobytu přehled – což byl případ Tunisana, který vraždil v Bruselu.

Zbývá vám ještě 90 % článku

Co se dočtete dál

  • Jak konkrétně chtějí země EU nelegální migraci omezit.
  • V čem chtějí doplnit nedávno schválený migrační pakt.
  • Jaká země by mohla být v omezování nelegální migrace vzorem, protože už to před pár lety dokázala.
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Vyzkoušet za 45 Kč
HN měsíční
90 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 329 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Koupit za 90 Kč
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Koupit na rok
Máte již předplatné? Přihlaste se

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.