V Evropě silně zakořenilo přesvědčení, že k nastartování hospodářského růstu vede cesta skrze větší objem veřejných výdajů, tedy skrze větší objem vládního (a ideálně společného) dluhu. Otázky fiskální rovnováhy jsou prý jen jakýmsi nedůležitým účetnictvím, které si zaslouží místo nejvýše na patnácté koleji společenského zájmu.

Jenže jednoduchá rovnice – více veřejných výdajů povede k ekonomické prosperitě – platit nemusí. Přestože to ekonomická věda i empirie vědí už několik dekád, společnost opět podléhá líbivým ekonomickým zkazkám o nakopávání růstu skrze vyšší vládní výdaje.

Zbývá vám ještě 90 % článku

Co se dočtete dál

  • Jaké efekty mají veřejné výdaje?
  • Proč je v současnosti problémem nedostatek pracovních sil?
  • Proč není dobré se příliš spoléhat na fiskální stimuly?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.