Americká centrální banka (Fed) v září poprvé za čtyři roky přistoupila ke snížení klíčových úrokových sazeb o 0,5 procentního bodu na pět procent. Trh se tak konečně dočkal toho, co vidí jako začátek cyklu uvolňování monetární politiky v největší ekonomice světa. Stejně jako americká, tak i evropská nebo čínská centrální banka snižuje úrokové sazby. Jinými slovy, globálně právě probíhá uvolňování úvěrových podmínek, což by mohlo s časovou prodlevou a v závislosti na intenzitě snižování podpořit globální ekonomiku. Specifické na tomto cyklu je, že k tomuto uvolňování monetární politiky dochází v době, kdy je ekonomika Západu v poměrně dobrém stavu. V posledních dekádách centrální banky přistoupily k rapidnímu snižování sazeb pouze v recesích.
Silné zářijové údaje pracovního trhu v USA v kombinaci se snížením sazeb Fedu výrazně přispěly ke změně narativu investorů. Ti nyní ještě méně očekávají recesi v USA a začínají se bát opačného scénáře – reinflace. Inflační očekávání v září výrazně stoupla a výnosy na amerických státních dluhopisech napříč celou křivkou začaly strmě růst. Strmější snížení sazeb Fedu tedy přispělo k inflačním obavám. Trh se začal bouřit a Fed ztrácí důvěru investorů. Tedy místo uvolnění úvěrových podmínek v reakci na nižší sazby došlo na trhu k pravému opaku – ke zpřísnění.
Nejdůležitější sazba na trhu totiž není ta, kterou stanovuje centrální banka, ale ta, kterou stanovuje trh, běžně se tak jedná o výnos 10letých státních dluhopisů. Po snížení sazeb Fedem se pohnuly výnosy na 10letých amerických státních dluhopisech o zhruba stejnou hodnotu, ale opačným směrem. Narostly o 0,5 procentního bodu z 3,6 na 4,1 procenta. Dluhopisoví investoři tak opouštějí svá recesní očekávání ve prospěch očekávání silnější ekonomické aktivity v USA a vyšší inflace.
Na rozdíl od dluhopisového trhu akciový trh s recesním scénářem příliš nepočítal (indexy na historických maximech), snížení úrokových sazeb tedy mělo na akcie malý efekt. Ze dvou trhů se tak zatím pletl ten dluhopisový, který začíná zaceňovat to co ten akciový. V důsledku toho se začíná hovořit o tom, zda má smysl i nadále snižovat sazby na dalším listopadovém zasedání Fedu. Trhy se nyní kloní k tomu, že dojde ke snížení o 0,25 procenta, ale pravděpodobnost, že k žádnému snížení nedojde, v posledních dnech roste. Pokud tento narativ bude pokračovat, vedení na trhu akcií se změní a ke kormidlu se zase pravděpodobně dostanou větší společnosti.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist