Průměrnou domácí fotovoltaiku i s baterií teď lze pořídit za 250 tisíc korun, když pomůže dotace

Podle dodavatelů fotovoltaických elektráren zažívá trh znatelný pokles zájmu o tato zařízení, přesto se stále těší velké oblibě. Meziroční pokles se totiž srovnává s dobou solárního boomu odstartovanou energetickou krizí. Trh tedy jen přešel z extrémního zájmu do normálu. Schopné firmy to ustojí, ty méně kvalitní a zkušené odpadnou.

V Česku je už kolem 200 tisíc fotovoltaických elektráren s celkovým instalovaným výkonem čtyř gigawattů. To je téměř jako obě naše jaderné elektrárny dohromady. I když samozřejmě s tím rozdílem, že ty mohou vyrábět naplno i v zimě a v noci.

Další fotovoltaiky přibývají. Jen v prvním pololetí letošního roku bylo zprovozněno na 24 tisíc nových solárních elektráren. Jde sice o meziroční pokles téměř na polovinu, ale stále je to hodně. Drtivá většina fotovoltaik je na střechách rodinných domů. Solární boom se letos ale přesouvá na střechy firem.

Národní klimaticko-energetický plán počítá do roku 2030 s 10 gigawatty solárního výkonu, v Česku se tedy stále musí hodně fotovoltaických elektráren postavit. Cílem je, aby EU dosáhla uhlíkové neutrality v roce 2050. To znamená, že zelenou transformací ve všech členských zemích musí projít nejen energetika, ale také průmysl, doprava či bydlení.

„Pokles zájmu je cítit, klesl zhruba o 25 procent, ale pokračujeme dál. Podařilo se nám přejít také do sektoru bytových domů a firem. Rodinné domy teď u nás tvoří zhruba 60 procent zakázek,“ říká v debatě HN Tomáš Pektor, jednatel společnosti Green force.

Pro zákazníky má tato situace i pozitiva. Větší konkurence firem stlačila pořizovací ceny fotovoltaiky dolů, a stejně tak i čekací doby. „Zatímco dřív se na fotovoltaiky čekalo dvanáct patnáct měsíců, dnes je možné je mít za čtyři týdny hotové včetně revize. Stává se, že požádáme o dotaci a už druhý den ji máme schválenou. To samé je u distribuce, i u ní jsou naše žádosti do týdne schválené,“ popisuje Pektor.

Sdílení elektřiny se může prodražit. Když se moc rozjede, jsou obchodníci připraveni zakročit

16. 10. 2024 ▪ 5 min. čtení

Co se týče cen, lze nyní u Green force pořídit střešní elektrárnu o výkonu 10 kilowattů s bateriovým úložištěm 11 kilowatthodin za 250 tisíc korun, a to po odečtení dotace, která je pro domácnosti v maximální výši až 195 tisíc korun. Součástí této ceny je i nabíječka na elektromobil.

Podobné je to u společnosti Somi Applications and Services. „Fotovoltaiku s tímto výkonem nabízíme přibližně za 240 tisíc korun po dotaci. A k tomu dáváme bateriové úložiště s kapacitou kolem 15 kilowatthodin,“ uvádí Lukáš Zahradník, obchodní ředitel společnosti Somi.

Podle Zahradníka je dnes pro majitele domácích fotovoltaických elektráren důležité, aby neposílali elektřinu do sítě. „Snahou je vše spotřebovat v nemovitosti, proto i my nabízíme spíš větší úložiště a nabíječky na elektrovozy,“ říká Zahradník.

U bytových domů patří Česko k evropským premiantům v množství bateriových úložišť. Má je devět z deseti domácností s fotovoltaikami. U firemních instalací je to jiné. „Drtivá většina firemních fotovoltaik je bez baterie a vyrobenou elektřinu přímo spotřebují nebo počítají s dodávkami do sítě,“ uvádí Radim Gabriš, projektový manažer společnosti Fenix Trading. Obchodní skupina Fenix postavila svůj byznys na výrobě elektrických topných systémů, nabízí ale také vlastní bateriová úložiště, a to jak domácí, tak i velká kontejnerová pro firmy.

I pro firemní instalace je nyní široká nabídka dotací. Velmi oblíbená je aktuálně dotace na realizaci fotovoltaických elektráren s instalovaným špičkovým výkonem do 50 kWp. Na tento typ elektráren není potřeba stavební povolení a realizace může být velmi rychlá. „Ceny komponent jsou na historickém minimu. Majitelé společností tak mají ideální šanci pořídit si vlastní elektrárnu a šetřit náklady na elektřinu po následující dekády,“ radí Pektor. 

Vydělávání na spotovém trhu

Bateriová uložiště kromě uchování vlastní vyrobené elektřiny nabízí také možnosti dalšího snížení provozních nákladů výhodným využíváním rozdílů ve spotové ceně elektrické energie na denním trhu.

Fotovoltaiky a bateriová úložiště také vedou k soběstačnosti a nezávislosti. To společnost Fenix z Jeseníku prokázala sama na sobě, když i její areál v září zasáhly povodně.

Společnosti, která je hned vedle řeky Staříč, zaplavila voda výrobní haly. Zásadní problém byl ale v tom, že povodeň strhla vysokonapěťovou přípojku. „Ve firmě ale provozujeme 900kWp fotovoltaiku a 3MWh úložiště. To jsme byli schopni zprovoznit hned druhý den a zajistit si tak energii pro nastartování provozu,“ říká Gabriš. Kdyby byla firma odkázaná jen na elektřinu ze sítě, dostala by se k nim po provizorním připojení až po nějakém desátém jedenáctém dni.

„Jen za loňský rok jsme díky našemu bateriovému úložišti ušetřili ve srovnání s fixním tarifem přibližně 50 procent nákladů. V našem případě to bylo nějakých sedm milionů korun za nákup elektrické energie. To by pro nás znamenalo návratnost do sedmi let,“ vypočítává Gabriš.

Životnost bateriového úložiště je obecně 6000 až 8000 cyklů nabití a vybití. Tedy minimálně deset patnáct let. „Ani potom ale není ta technologie mrtvá. Jde jen o snížení její účinnosti a kapacity,“ upozorňuje Gabriš.

Pomáhá i umělá inteligence

I podle Zahradníka ze společnosti Somi se dá s bateriovými úložišti velmi dobře šetřit, a dokonce vydělávat, když se jim dopřeje chytré řízení ve spolupráci s fotovoltaikou, spotem a spotřebou. Somi se na takové řízení specializuje. „Používáme k tomu umělou inteligenci, kterou vyvíjíme už přes dva roky. Díky tomu, že máme spoustu zákazníků, máme od nich i tvrdá data a umíme je promítnout do vývoje produktu,“ říká Zahradník. Svým zákazníkům už v Somi standardně doporučují přechod na spotový tarif, což dělají i jiné dodavatelské firmy.

„Na 90 procent našich zákazníků je na spotu a ti, kteří na něm nejsou, většinou jen čekají, až jim skončí smlouva s jejich současným dodavatelem elektřiny, aby na něj mohli přejít,“ uvádí Zahradník.

„V Green force jsme si s naším obchodním partnerem, společností Delta Green, udělali analýzu, ze které nám vyšlo, že spotové ceny v roce 2023 porazily ty fixní o 52 procent. Jdeme tomu naproti. Do všech domácností dáváme chytré prvky. Jsou to chytře řízené fotovoltaiky predikovatelné pro obchodníky,“ říká Pektor.

„Ve Fenixu s tím pracujeme obdobně. V letním období zákazníci dosahují i záporných faktur. U nás ve firmě jsme díky tomu schopni srazit cenu pod dvě koruny za kilowatthodinu včetně distribuce. Takovou cenu na trhu nedostanete,“ podotýká Gabriš.

Bateriová úložiště brzy budou hrát v české energetice ještě významnější roli. V Poslanecké sněmovně se nyní projednává novela energetického zákona lex OZE III, která v Česku zavádí akumulaci, agregaci a flexibilitu. Tyto tři pojmy v sobě skrývají velké baterie a takzvané agregátory, tedy systémy flexibilně řídící nejrůznější zdroje s cílem udržovat stabilitu v síti.

„Do budoucna určitě dojde i k využívání baterií elektromobilů pro stabilizaci sítě,“ uvádí Zahradník. I proto už dnes dodavatelské firmy nabízí k fotovoltaikám i nabíječky na elektrovozy. „Lidé, kteří si u nás fotovoltaiky pořídili bez nabíječky, nám často třeba po roce volají a chtějí je dodělat, protože si elektromobil koupili,“ dodává Zahradník.

Partnery debaty jsou skupina Fenix a společnosti Green force a Somi Applications and Services.