Nejsme ani na desetině potenciálu. Zájem o fotovoltaiku poroste

Poptávka po domácích solárních elektrárnách v Česku klesá. Zakladatel společnosti Sun.Energy Group Martin Michalíček však věří, že tato situace je pouze přechodná a že fotovoltaika má v Česku obrovský potenciál. „Do roku 2040 bude většina střech pokryta solární elektrárnou s vlastní baterií, většina nově prodávaných aut bude elektrických a budeme mít skutečně fungující energetický trh.“ Jeho firma se věnuje obnovitelným zdrojům energie se zaměřením na fotovoltaiku.

Výrazné zdražení energií a štědré státní dotace vyvolaly předloni v Česku solární boom. Minimálně u domácích fotovoltaických elektráren se zdá, že narazil na svůj strop. Jaké jsou hlavní důvody zpomalení poptávky?

Poptávka vytvořená energetickou krizí předchozích let narazila na strop díky snížení a stabilizaci cen elektřiny, úpravě dotačních podmínek a krachu mnoha neprofesionálních firem. V Česku je kolem 1,5 milionu přijatelných střech. Dosud nainstalovaných přibližně 150 tisíc malých solárních elektráren v posledních letech netvoří ani deset procent celkového potenciálu.

Jak vnímáte současný energetický trh a dodavatelský řetězec?

Za poslední roky se toho u nás událo poměrně mnoho, přesto byla hlavním důvodem pro obnovení zájmu o fotovoltaiku energetická krize. Česko má připravené vyšší desítky miliard v Evropských dotačních fondech, jednu z nejlepší distribučních a přenosových soustav elektřiny a stále ještě má vyrovnanou bilanci výroby a spotřeby. Klíčové bylo přijetí zákonů OZE I, II a III, které po deseti letech přinesly standardní právní prostředí umožňující aplikovat jednoduché pravidlo – pokud se to vyplatí a dává to smysl, mohu investovat. Nejen díky posledním deseti letům takzvané „obnovitelné doby temna“ z Česka zmizeli investoři a instalační firmy nebo dostatečný počet lidí, kteří mají zkušenosti a jsou schopni v novém prostředí působit na trhu obnovitelných zdrojů. Je logické, že pokud se každý rok instaluje přibližně 5000 projektů, z ničeho nic nebude možné jich instalovat desetkrát víc. Osobně vidím jako největší nedostatek nepřipravenost Česka na vstup do dynamického energetického trhu. Dostupné technologie v kvalitě a množství již dávno nejsou tím, co by rozvoj brzdilo.

Co aktuálně nejvíce brzdí rozvoj fotovoltaiky?

Krátkodobě nás brzdí nedotažené regulatorní prostředí. Dlouhodobě potřebujeme změnu myšlení uživatelů a investorů ve směru k návratnosti investic. Je nutné akceptovat fakt, že tento druh investic má svá rizika a návratnost nemůže být tři roky. Dále potřebujeme nastavení dotačních programů na období alespoň tří až pěti let s dostatečně flexibilními podmínkami. Tedy ne otevřít program na jeden rok, kdy většina investorů ani nestačí projekty připravit, a po uzavření jednoho programu čekat na otevření dalšího bez jasného plánu. Potřebujeme také zrovnoprávnit spotřebitele, provozovatele distribuční soustavy a obchodníka s energiemi, umožnit rozvoj elektromobility a zapojit všechny moderní prvky do provozování a řízení distribuční soustavy. Skutečně regulovat ceny a společnosti provozující distribuční soustavu, které přispívají k tomu, že máme jednu z nejdražších cen regulované složky elektřiny nejen v Evropě, ale i ve světě. Zásadní je připravit prostředí pro dynamické tarify cen elektřiny, které budou reflektovat typ spotřebitele, výrobního zdroje a nahradí téměř 30 let starý přístup.

Vysoké ceny energií byly jedním z hlavních motivátorů k pořízení fotovoltaiky pro mnoho domácností. Co je teď, když došlo k jejich poklesu, hlavním motivátorem?

Jedním z nich je návratnost investic. Jak už jsem říkal, nemůže být tři roky, investujeme do energetické infrastruktury. Do solárů investuji s výhledem 15 let, a když se investice vrátí dříve, je to v pořádku. Dalším motivátorem je společenská odpovědnost. Mnoho lidí chce přispět k dekarbonizaci a vyrábět z obnovitelného zdroje. Další skupina lidí se dívá na technologický rozvoj, propojení s elektromobilitou, energeticky pasivní domov nebo skvělou aplikaci na mobilu. V neposlední řadě je motivátorem soběstačnost, kdy chci být výrazně nebo úplně soběstačný a nevyužívat centrální zdroje elektřiny nebo plynu.

Zažil jsem dva druhy lidí, kteří v energetické krizi investovali ve svém rodinném domku do poměrně drahého bateriového úložiště. První z nich se bál, že Rusko odpojí plyn, vše zkolabuje a on bude bez elektřiny. Druhý chtěl využít vysokých cen a při levné elektřině nakupovat a při drahé prodávat. Oba přístupy jsou fér, ale určitě nejsou dlouhodobé a určitě nebudou fungovat déle než pár let.

Jakým způsobem předejít nástrahám, které hrozí s vývojem trhu?

Pokud bychom mluvili jen o nástrahách, tak to není nic složitého a platí to pro rodinný domek nebo velkou elektrárnu. Vždy jde o investici, a to investici v řádu statisíců nebo milionů korun. Je naivní si myslet, že taková investice bude bez rizika, starostí, opečovávání, neovlivněná budoucím vývojem a udělá ze mě boháče bez i třeba základních znalostí. Při rozhodování se tedy zamyslím, najmu si odbornou firmu na přípravu, realizaci a nastavím si jasný parametr, proč to chci. Podle své volby se rozhodnu investovat, nebo ne a budu se tak chovat další roky.

A co když majitel nechce nést žádná rizika?

Přesně na tuto potřebu reaguje náš model Build Own Operate. Pronajmeme si od majitele rodinného domu jeho střechu, nainstalujeme potřebnou technologii solární elektrárny, akumulace a nabíjení a upravíme elektroinstalaci tak, aby vše bylo možné kvalitně provozovat alespoň 20 let. Majitel budovy se zaváže odebírat vyrobenou elektřinu za výrazně nižší cenu, než nakupuje u obchodníka s elektřinou, nebo si vybere úplně nový tarif dodávek elektrické energie, který mu zajistí dodávku vyrobené elektřiny a elektřiny z distribuční soustavy. Tento model mu umožní investovat volné prostředky do jiných věcí a využívat všechny výhody fotovoltaické elektrárny.

Jak se podle vás bude vyvíjet trh v následujících pěti letech?

Podle všech predikcí bude pokračovat rozvoj obnovitelných zdrojů nastaveným tempem. V roce 2026 se začne opět rozvíjet trh, na kterém nebude investice do solární elektrárny motivována hlavně tím, že je dotace 160 tisíc, a ne 140 tisíc. A konkrétně v příštích letech dramaticky poroste počet solárních elektráren ve městech, bytových domech a ve firmách. Dojde k obnově zájmu o fotovoltaiky pro domácnosti. To bude významně podporováno rozvojem elektromobility a zvyšováním poplatků za distribuci elektřiny. Velké solární elektrárny se budou ještě dlouho vzpamatovávat z problematického povolovacího procesu, nerealistických očekávání návratností, velkých denních výkyvů cen elektřiny a v podstatě nemožnosti elektřinu prodat komukoliv. Jeden gigawattpeak ročně tedy nebude problém.

Po pár měsících fungování komunitní energetiky zájem o ni roste. Jak tento vývoj hodnotíte?

Komunitní energetika je pouze část mozaiky. Mě osobně velmi překvapilo téměř bezproblémové spuštění a provoz Elektroenergetického datového centra a zahájení vytváření a připojování společenství. Osobně jsem odhadoval vytvoření 250 společenství a nižší tisíce aktivních zákazníků do doby kompletního spuštění centra v roce 2027 a vyladění porodních bolestí. Ale za první měsíce došlo k podání žádostí o zapojení více než 12 tisíc přípojných míst s tím, že nyní je připojeno přibližně 2500 výroben a 5000 odběratelů.

Fotovoltaika

Stáhněte si přílohu v PDF

Jaký dopad sdílení očekáváte na nákup a dodávku energií od obchodníků? Jaké změny očekáváte v tarifech sdílejících odběratelů?

V loňském roce došlo k předložení návrhu skutečně nových tarifů pro nákup elektřiny. Výsledkem bylo zaparkování diskuse. Skutečné řešení osobně očekávám v řádu následujících tří až pěti let. Do té doby se budeme muset poprat s již aktuálním přístupem „druhé strany“. Obchodníci již dnes využívají, ale i zneužívají situace a vytvářejí speciální ceníky pro účastníky sdílení, nebo jim dokonce zakazují nakupovat nebo sdílet. Výsledkem dokonce může být, že člen společenství bude mít roční cenu elektřiny nakonec vyšší, než kdyby nesdílel. Nikoliv jediným, ale významným řešením je zavedení dynamických tarifů a účtování sdílení, které budou regulovat trh, spotřebu a výrobu v daném místě. Nadneseně řečeno, bude pouze na mně, jestli si v danou chvíli nakoupím, nasdílím, vyrobím nebo uložím elektřinu, a to podle aktuální situace. To vše ale bude řízené s jasnými pravidly. Všem je zřejmé, že kabel, který do domu vede, musel někdo zainvestovat, musí se o něj starat a v případě potřeby mi musí zajistit dodávku i sto procent elektřiny.

Článek vznikl ve spolupráci s firmou Sun.Energy.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Fotovoltaika.