Jak se ve sněmovně peče zákon uplatňující kolektivní vinu. Tentokrát proti Rusům

Zastávat se ruských občanů je z pohledu emocí těžké vzhledem k tomu, co režim jejich rodné země páchá za zvěrstva na Ukrajině. A vzhledem k historické zkušenosti českých zemí s Ruskem je pochopitelné, že jakákoliv opatření namířená vůči Rusům jsou vnímána jako vítaná. Není divu, že tomu tak je i u blížícího se faktického zapovězení českého občanství mnoha Rusům žijícím v Česku. Když se ale podaří odložit emoce stranou, je zřetelné, že se tu chystá značný precedent, proti čemuž je třeba se ozvat.

Poslaneckou sněmovnu právě čeká třetí čtení zákona zvaného lex Ukrajina VII, v němž se skrývá pozměňovací návrh z pera poslance Martina Exnera z hnutí Starostové a nezávislí, podle kterého by se ruští občané žádající o české občanství museli vzdát toho ruského. Návrh má podporu ministerstva vnitra. Má jít o bezpečnostní opatření s cílem omezit Rusům možnost vstoupit do bezpečnostních složek, respektive je infiltrovat.

Návrh má ale hned několik potíží: má retrospektivní prvky, míří jen na úzkou skupinu lidí s aplikací kolektivní viny nebo nastavuje podmínky, které jsou pro ruské občany těžko splnitelné. Vzdát se ruského občanství je totiž často nemožné nebo nebezpečné.