Jak se ve sněmovně peče zákon uplatňující kolektivní vinu. Tentokrát proti Rusům

Zastávat se ruských občanů je z pohledu emocí těžké vzhledem k tomu, co režim jejich rodné země páchá za zvěrstva na Ukrajině. A vzhledem k historické zkušenosti českých zemí s Ruskem je pochopitelné, že jakákoliv opatření namířená vůči Rusům jsou vnímána jako vítaná. Není divu, že tomu tak je i u blížícího se faktického zapovězení českého občanství mnoha Rusům žijícím v Česku. Když se ale podaří odložit emoce stranou, je zřetelné, že se tu chystá značný precedent, proti čemuž je třeba se ozvat.

Poslaneckou sněmovnu právě čeká třetí čtení zákona zvaného lex Ukrajina VII, v němž se skrývá pozměňovací návrh z pera poslance Martina Exnera z hnutí Starostové a nezávislí, podle kterého by se ruští občané žádající o české občanství museli vzdát toho ruského. Návrh má podporu ministerstva vnitra. Má jít o bezpečnostní opatření s cílem omezit Rusům možnost vstoupit do bezpečnostních složek, respektive je infiltrovat.

Návrh má ale hned několik potíží: má retrospektivní prvky, míří jen na úzkou skupinu lidí s aplikací kolektivní viny nebo nastavuje podmínky, které jsou pro ruské občany těžko splnitelné. Vzdát se ruského občanství je totiž často nemožné nebo nebezpečné.

Do roku 2013 platilo, že žadatelé o české občanství se museli zbavit svého původního. Posledních deset let pak tato podmínka již neplatí, a to plošně pro všechny žadatele. Pokud by nešlo o plošné opatření, byl by takový zákon diskriminační. Pokud tedy český stát nyní chystá vrátit pravidlo jen pro Rusy, dopouští se svým způsobem diskriminace a navrch aplikuje prvky kolektivní viny, když odmítá posuzovat případy individuálně. Jedinou výjimku z podmínky mají mít lidé, kteří získali azyl nebo pro Česko představují významný přínos.

Úředníci dnes sice oficiálně žádosti o udělení občanství ještě přijímají, ale v praxi už předem ruské žadatele upozorňují, že jejich šance získat jej je nízká právě vzhledem k chystanému zákonu. Počítá se totiž s tím, že zákon automaticky zmrazí všechny v minulosti (ještě před samotnou platností zákona) podané žádosti (příprava a proces k získání občanství trvají měsíce až roky) až do doby pozbytí účinnosti ustanovení upravujících institut dočasné ochrany ukrajinským uprchlíkům (tedy samotný lex Ukrajina VII). Po rozmrazení sice bude mít Rus šanci se vzdát svého občanství a tím se pokusit potíže vyřešit. Problémem je, že ruského občanství se nelze vzdát jen prohlášením na zastupitelském úřadě, jako je tomu v českém případě.

Rusové musí dokázat, že nemají vůči své vlasti žádné dluhy, těmi se přitom myslí i dluhy nefinančního charakteru – třeba vojenská služba. Už jen tímto vznikají hypotetické situace, kdy pro získání českého občanství by ruský občan musel nejdříve absolvovat vojenskou službu, což by mohlo skončit v podobě jeho nasazení ve válce na Ukrajině. Vzdáním se svého občanství také Rus ohrožuje své příbuzné, kteří v Rusku žijí a kteří pak mohou čelit perzekucím. Nemělo by se  zapomínat, že v zemi vládne autoritářský režim.

komentář Ondřeje Housky

Nová data o náladě Čechů: Jsme mistry v nadávání na všechno a na Ukrajině nám přestává záležet

4. 12. 2024 ▪ 4 min. čtení

Je pravda, že těchto věcí si všimla pirátská poslankyně Olga Richterová a předložila pozměňovací návrh, který by měl na podobné případy pamatovat. Pokud by se podle ní Rus pokusil vzdát svého občanství, ale tamní režim mu to neumožnil, měl by mít i tak možnost se ucházet o občanství české. Získat české občanství není mimochodem jednoduchý proces ani sám o sobě. Je potřeba prokázat znalost českého jazyka, doložit příjmy, bezúhonnost. Uchazeč prochází prověrkami ministerstva vnitra i zpravodajců. Musí žít v Česku nejméně 10 let.

Návrh od Richterové se tak zdá být alespoň nějakým rozumným kompromisem, nicméně sněmovní výbor pro bezpečnost schválení této změny nedoporučil.

Proč se ale Rusů vůbec zastávat? Hlavní důvody již byly řečeny. Pokud projde změna mířená proti Rusům bez povšimnutí a známky odporu, pak je otázka, jaký další zákon uplatňující kolektivní vinu projde příště a na koho bude cílit. My Češi bychom měli být vzhledem k naší historii v této věci citliví.

A dalším důvodem je také fakt, že není obecně dobré dopouštět se křivdy. Soudě podle výsledků hlasování v posledních prezidentských volbách jsou čeští Rusové silně protirežimní.  Současnému prezidentovi Vladimiru Putinovi dalo hlas jen 16 procent z nich, což je podle původně ruského zpravodajského webu Meduza jeden z nejhorších výsledků pro Putina na celém světě. Zmíněný server je jednak na ruském seznamu zahraničních agentů a jednak má status nežádoucího média. Lze navíc předpokládat, že řada Rusů pak k volbám už ani nechodí, protože to nemá reálně smysl a jde pouze o gesto.

5.12.2024 – 16:55 – V pátem odstavci došlo k upřesnění podmínek, kdy ruští občané budou moci znovu žádat o občanství.