Americký prezident Donald Trump požaduje, aby Dánové Spojeným státům odstoupili Grónsko, největší ostrov světa. Dokonce odmítl vyloučit, že by mohl dát rozkaz Grónsko obsadit vojenskou silou. Američané a Dánové jsou přitom spojenci v Severoatlantické alianci. „Potřebujeme ho pro ekonomickou bezpečnost,“ řekl Trump o Grónsku.
Jak ukazuje řada dokumentů z let 2017 až 2021, kdy byl Trump americkým prezidentem poprvé, ohledně Grónska nežertuje ani se nesnaží Dány provokovat či popichovat. Skutečně je přesvědčen, že by se Grónsko mělo stát součástí USA. V minulosti ale při všech příležitostech mluvil o tom, že by Washington Grónsko od Dánska odkoupil, podobně jako když v 19. století koupil Aljašku od Rusů. Nyní vůbec poprvé zmínil i vojenský útok.
„Můj přítel, opravdu velmi zkušený byznysmen, si myslí, že můžeme získat Grónsko. Jaký je váš názor?“ obrátil se Trump na svého tehdejšího poradce pro národní bezpečnost Johna Boltona. Ten zkraje roku 2019 ustavil zvláštní tým, který měl celou věc promyslet a – v utajení – o ní jednat s Dány.
Zisk Grónska byl pro Trumpa „utkvělou představou, kterou jeho spolupracovníci dokázali několik let udržet skrytou před veřejností“, jak na základě rozhovorů s Trumpovým okolím napsali v knize o jeho prvním prezidentství dva prominentní novináři.
Mužem, který Trumpa přivedl na myšlenku získat Grónsko, byl Ronald Lauder, miliardář, prezident Světového židovského kongresu a někdejší majitel české TV Nova. S Trumpem o tom jednal od samých počátků jeho prezidentství v roce 2017. Nabídl se, že začne rozhovory s Dány o prodeji Grónska.
Trump zatřásl světem, kde udeří příště? Po Venezuele by se mohli bát Kubánci i Dánové
Poradce pro národní bezpečnost Bolton považoval nějakou formu posílení americké přítomnosti v Grónsku za dobrý nápad. Ostrov má velké přírodní bohatství a především velmi strategickou polohu. Podle Boltona bylo na místě čelit snahám Číňanů a Rusů o posílení vlivu v oblasti Arktidy.
Bolton ale chápal, že koupě Grónska nepřipadá v úvahu, Dánsko by na to nikdy nepřistoupilo. Zmíněná zvláštní skupina, kterou ustavil, proto v utajení vyjednávala s dánským velvyslancem ve Washingtonu o jiných možnostech.
Na prvním místě šlo o posílení americké přítomnosti na ostrově. USA tam už dnes mají vojenskou základnu. Podle všeho by proti takovému řešení nebyla ani dánská vláda, ani zástupci Grónska, které je autonomní součástí Dánska a řada jeho politiků zvažuje nezávislost.
Jenže Trump v létě 2019 veřejně prohlásil, že chce Grónsko koupit. Tím jakákoliv vyjednávání s Dány zabil. Kodaň z vnitropolitických důvodů nemohla ustoupit takovému nátlaku, který připomínal koloniální doby.
Do stejné situace se přitom Trump dostal nyní. Dánští a grónští představitelé se netají tím, že by byli ochotni s Američany spolupracovat, protože větší využití a ochrana Grónska je v dnešní napjaté době skutečně namístě. Jenže nemohou připustit, aby vznikl dojem, že jsou do spolupráce s USA natlačeni Trumpovými výhrůžkami. Podobná jednání musí zůstat důvěrná.
Bolton tak má pro prezidenta jasnou radu, pokud chce americký vliv v Grónsku skutečně posílit: „Zavřete pusu,“ řekl v rozhovoru pro newsletter The Free Press.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
