Od aut ke zbraním. Rýsuje se nový tahoun českého průmyslu

Co mají poslední dobou společného manažeři německých a českých zbrojovek? O práci se u nich hlásí čím dál víc lidí z automobilového průmyslu. Trend přechodu zatím stovek lidí z chřadnoucího odvětví do průmyslu, který má do budoucna zajistit bezpečí Evropanů, začal být viditelný už  během minulého roku.

Řada dodavatelů automobilek začala mít problémy, v Německu se hovoří o uzavírání celých továren. Naopak, zbrojaři mají objednávky a potřebují navyšovat kapacity. A to i když jim pořád chybí dlouhodobé kontrakty, které by umožnily ještě větší investice a jistější plánování. To se ale může brzo změnit.

Evropany k větším investicím do obrany tlačí jak ruská agrese, tak americký prezident Donald Trump. Tento tlak byl patrný i na každoroční Mnichovské bezpečnostní konferenci, kde se hovořilo i o potřebě většího rozvoje evropského obranného průmyslu, protože velkou část zbraní a vojenského materiálu Evropané nakupují v USA a jinde.

Do obrany zřejmě v příštích letech budou muset evropští politici nalít velké peníze i kvůli tomu, že celé odvětví bylo desítky let na vedlejší koleji. Lze tedy očekávat, že důležitost firem obranného průmyslu v ekonomice poroste.  Potvrzuje to i studie Kielského institutu světové ekonomiky představená právě na mnichovské konferenci. Její autoři odhadují, že pokud by výdaje na obranu vzrostly z nyní Severoatlantickou aliancí doporučované hranice dvou procent HDP na 3,5 procenta, o čemž bude rozhodovat letošní summit NATO, rostl by evropský HDP o jedno až jeden a půl procenta. Zvýšení obranných výdajů na nejméně tři procenta přitom experti považují za téměř jisté.

Firmy mezitím budují nové výrobní kapacity. Například český producent dělostřelecké munice, firma STV Group, letos otevře druhou výrobní linku a plánuje výstavbu třetí. Největší česká zbrojovka Czechoslovak Group (CSG) podobně rozšiřuje výrobu dělostřelecké munice na Slovensku.

S expanzí ale souvisí nedostatek zkušených lidí. Třeba bavorská zbrojovka Hensoldt podle deníku Financial Times v lednu jednala s firmami Bosch a Continental o možném převzetí několika stovek jejich vysoce kvalifikovaných zaměstnanců, aby mohla splnit kupící se objednávky. HN zjistily, že podobný trend je možné pozorovat i v Česku.

„Hledáme lidi všude. Vlastně vyhlížíme propouštění v automobilovém průmyslu, to by nám mohlo pomoci,“ řekl Lukáš Kobolka, výkonný ředitel továrny PBS Group ve Velké Bíteši. Ta mimo jiné vyrábí velmi žádané motory do raket a dronů. Jen tato továrna potřebuje letos desítky nových lidí.

Trend většího zájmu lidí z automobilového průmyslu o práci ve zbrojovkách od poloviny loňského roku pozoruje zmíněná Czechoslovak Group. „Můžu potvrdit, že zaměstnanci z automobilového průmyslu, kteří čelí propouštění, skutečně nacházejí uplatnění v obranném průmyslu, včetně firem působících v České republice a na Slovensku,“ řekl mluvčí CSG Andrej Čírtek.

„Uchazeči z automotivu přicházejí především z technických a výrobních pozic. V Česku jde například o CNC operátory, obráběče, automechaniky, autoelektrikáře, lakýrníky, skladníky, provozní zámečníky, elektrikáře, ale také o technické a manažerské role, jako jsou konstruktéři, technici či projektoví manažeři.“

Evropa potřebuje peníze na obranu. Na obzoru se objevil zbrusu nový projekt vyzbrojovací banky

13. 2. 2025 ▪ 4 min. čtení

Ze zkušeností holdingu však vyplývá, že adaptace některých pracovníků z automotivu na práci ve zbrojovce může být náročnější. „Obranný průmysl často vyžaduje samostatnější a technicky kvalifikovanější pracovníky,“ zdůraznil Čírtek.

Další velká česká zbrojovka Colt CZ, jejíž hlavní výrobní závod je v Uherském Brodě, trend většího zájmu lidí z automotivu zatím nezaznamenala. Podobně jako v PBS by ale technické posily se zkušenostmi z výroby uvítala.

Masivnějším náborům zatím brání zmíněná odlišnost obranného průmyslu – oproti automotivu jde o menší série a velmi specializovanou výrobu.  Potvrzuje to například pardubická ERA ze skupiny Omnipol, mimo jiné i výrobce pasivního radaru VeraNG. „Vzhledem k velice úzké profilaci firmy jsme schopni některé kandidáty přicházející ze sektoru automotivu přijmout, ale spíše v řádech jednotek. Nábor je v tuto chvíli u nás zaměřen hlavně na role vývojářů softwaru a podobných pozic,“ zdůraznila mluvčí firmy Lenka Reichová.

I když zatím zbrojovky nabírají spíš nižší počty zaměstnanců, jejich role v českém průmyslu roste. Potvrdila to i studie poradenské firmy EY pro sekci obranného průmyslu Hospodářské komory. Vyplývá z ní, že toto odvětví zatím nevyužívá plně svého potenciálu.

V roce 2023 vygeneroval obranný průmysl podle studie tržby ve výši tří miliard eur, tedy 75 miliard korun, což představuje zhruba jedno procento českého HDP. Podíl automobilek na HDP je dlouhodobě zhruba devět procent.

Obranný průmysl zaměstnával v roce 2023 podle této studie zhruba dvacet tisíc lidí, zatímco automotive přímo zaměstnává necelých dvě stě tisíc lidí. Hlavně kvůli válce na Ukrajině obranný průmysl narostl od roku 2021 o 350 procent, ale zaměstnanost v sektoru téměř nestoupla.