Obce po Stanjurově výzvě ukládají do ČNB miliardy, její termínované vklady už konkurují komerčním bankám

Loni v září vyzval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) obce, aby držely své volné prostředky na účtech vedených u České národní banky (ČNB). Peníze v takovém případě stále patří městům, ale jsou v rukou státu, který s nimi může hospodařit. O to méně si pak musí půjčovat, což zároveň snižuje náklady na státní dluh. Část starostů jej vyslyšela a objem uložených peněz na obecních účtech v ČNB vzrostl o miliardy korun. Stejně tak starostové stále více využívají možnost termínovaných vkladů. Podíl na tom má i samotná ČNB, která svými podmínkami dokáže konkurovat i komerčním bankám.

Nyní mají obce v ČNB uloženo celkem zhruba padesát miliard korun. Z toho deset přibylo za loňský rok a jen za letošní leden pak další tři miliardy. „I nadále doporučujeme, aby územní samosprávné celky ponechaly co nejvíce prostředků ve státní pokladně, nicméně je to stále na dobrovolné bázi,“ uvedla mluvčí ministerstva financí Gabriela Krušinová. 

Většinu peněz drží obce na běžném účtu, 16 miliard však mají na termínovaných vkladech, kde mohou své prostředky zhodnotit. Takzvané peněžní plnění nahrazující úrok totiž dokáže komerčním bankám konkurovat. Využívá toho například radnice v Litvínově, která má v ČNB necelých 400 milionů korun. „Z poptávkových řízení nám vychází, že nástroje u komerčních bank už mnohdy nejsou konkurenceschopné,“ uvedla vedoucí finančního odboru Jana Lanková. Město už podle ní chystá další poptávkové řízení na správu obecních peněz a očekává, že i to skončí dalším přesunem prostředků do ČNB.

Přesuňte miliardy do ČNB, tlačí Stanjura na starosty. Stát by se pak nemusel tolik zadlužovat

25. 9. 2024 ▪ 5 min. čtení

Národní banka na svých stránkách uvádí dle délky vkladu zhodnocení od 3,5 do 3,7 procenta. Například Česká spořitelna nabízí úroky v rozsahu od 2,0 do 2,5 procenta.

Konkurenceschopnost ČNB tak začíná být zajímavá i pro malé obce. Potvrzuje to například starosta Nekmíře na Plzeňsku Josef Urbánek. „Komerční banky šly s úroky hodně dolů,“ řekl starosta obce, která má zatím v centrální bance uloženu asi čtvrtinu z volných dvou a půl milionu korun.

ČNB uvedla, že zmíněných 16 miliard korun na termínovaných vkladech má celkem 341 obcí. Před půl rokem to bylo 235 obcí s deseti miliardami a před rokem 175 obcí a s 2,4 miliardy. „Celkový nárůst obcí aktivně využívajících termínované vklady se mezi koncem roku 2023 a koncem ledna 2025 zvýšil na dvojnásobek,“ potvrdila trend Krušinová.

Uvedená čísla však nejsou nijak závratná vzhledem k tomu, že obce a kraje drží celkově na svých účtech kolem půl bilionu korun. Nejvíce se na tom podílí Praha, která disponuje částkou kolem 70 miliard. Hlavní město říká, že v centrální bance drží kolem čtyř procent z této sumy.

Ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Petr Zahradník připomněl, že už před dvaceti lety se vedly debaty o tom, že by ČNB spravovala finance všem státním a veřejným organizacím, což by zajistilo větší transparentnost jejich hospodaření. „Já si ale nejsem jist, že by to mělo být obecné pravidlo, každá obec má svou odpovědnost a strategii,“ řekl Zahradník pro HN.

Zároveň připomíná, že z hlediska solidarity obce sice mohou pomoci s financováním státního dluhu, ale jsou to autonomní celky, které svými přebytky státní dluh nijak nezatěžují a nejsou tedy povinny se na něm podílet. „Na straně obcí bych byl klidně sobec a doporučil bych státu, aby se choval stejně fiskálně odpovědně jako ony,“ dodal Zahradník. Rozpočty obcí jsou však dlouhodobě v přebytku také proto, že od jim od roku 2008 stát opakovaně zvýšil příjmy ze sdílených daní, tedy z vybrané DPH a daní z příjmů.