Konec vydělávání na mařičích? Ministr navrhuje jejich zákaz, pokud nebudou zajišťovat efektivní využití elektřiny

Sněmovna možná zakáže používání zařízení na maření přebytečné energie pod hrozbou až pětimilionové sankce. Předpokládá to pozměňovací návrh ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN), který ve čtvrtek hospodářský výbor doporučil připojit k novele energetického zákona zvané lex plyn. Poslanecká předloha má přispět k rychlejší výstavbě paroplynových elektráren, povolovací procesy by mohla zkrátit až o pět let. Paroplynové zdroje by měly zajistit dostatečnou kapacitu pro výrobu elektřiny při útlumu uhlí.

Distributoři zaznamenali za poslední rok výrazný nárůst počtu žádostí o připojení takzvaných mařičů elektřiny do distribučních sítí, a to kvůli záporným cenám elektřiny na trhu. Mařiče mění elektřinu na teplo bez dalšího využití. Vlčkova úprava by zakázala používání elektrického zařízení, „pokud není zajištěno efektivní další využití elektřiny spotřebované v tomto zařízení“. Konkrétní možnosti tohoto využití elektřiny by stanovila vyhláška.

Bazény a zimní stadiony místo mařičů? Vlčkův recept proti mrhání přebytečnou elektřinou je mimo realitu, řešení ale existují

30. 1. 2025 ▪ 5 min. čtení

„Záměrem je postihnout zcela evidentní případy mařičů již v rámci procesu certifikace zařízení pro poskytování podpůrných služeb a sjednávání smluv o poskytování těchto služeb,“ napsal Vlček ve zdůvodnění. Úprava by podle něho měla zásadně ohraničit provoz neekologických samoúčelných zařízení a zajistit, aby přebytky elektřiny byly buď účelně využity, nebo akumulovány.

Plynové zdroje mají podle předkladatelů v čele s Vlčkem hrát klíčovou roli hlavně jako záloha schopná stabilizovat proměnlivou výrobu z obnovitelných zdrojů. „Všichni víme, že uhlí končí. Plyn řeší jen období, než vybudujeme nové jaderné bloky,“ řekl předseda hospodářského výboru Ivan Adamec (ODS).

Energetický regulační úřad (ERÚ) by podle novely mohl v případě naléhavé potřeby a ve veřejném zájmu uložit držiteli licence na výrobu elektřiny povinnost vyrábět elektřinu nad rámec licence. Autoři novely to zdůvodňují tím, že vzhledem k vysokému podílu uhelných zdrojů na výrobě elektřiny existuje riziko, že neřízené odstavení uhelných zdrojů by mohlo ohrozit spolehlivost dodávek elektřiny a snížit energetickou bezpečnost. Výrobce elektřiny, na kterého tato povinnost dopadne, bude mít právo na úhradu ztráty nebo přiměřeného zisku.

Kvůli možnosti údajného dotování „uhlobaronů“ protestovali ve čtvrtek na Malostranském náměstí u Sněmovny stoupenci ekologické organizace Greenpeace. Ekologové kritizují, že novela energetického zákona podle nich postrádá jasné časové omezení pro dotace a termín, kdy by měly uhelné elektrárny definitivně skončit. To by podle nich mohlo vést k tomu, že namísto postupného odklonu od uhlí bude Česko nadále financovat provoz zastaralých a neefektivních uhelných elektráren. Zároveň zůstávají nejasná pravidla pro ukončování licencí u elektráren, které již nejsou potřeba, uvedl vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jaroslav Bican.

„Nikdo nemá zájem prodlužovat provoz hnědouhelných zdrojů proto, aby na tom majitelé vydělávali. Je ale třeba zajistit dostatek energie,“ podotkl k tomu Adamec. Podle Radima Fialy (SPD) by dekarbonizace bez zajištění jiného zdroje energie končila pro Česko katastrofou. „Reálným řešením je odejít od pařížské klimatické dohody a zrušit emisní povolenky,“ uvedl.

Novela předpokládá, že investor do plynové elektrárny bude muset v žádosti o autorizaci uvést informaci o předpokládaném výběru dodavatele této elektrárny. Žadatel také bude muset po dobu výstavby a údržby takové elektrárny plnit požadavky na bezpečnostní zájmy státu, které mu stanoví ministerstvo průmyslu.

Hospodářský výbor podpořil několik pozměňovacích návrhů k předloze, reagují mimo jiné na výtky vlády. Kabinet doporučil vyřešit v novele rozpory se stavebním zákonem, správním řádem i vazbu na mezinárodní závazky týkající se ochrany životního prostředí.