Soumrak mařičů elektřiny. Zájemci chtěli připojit výkon Temelína, pro nemálo z nich to skončí spíš „zmařenou“ investicí

Energetický poradce Tomáš Kubina zhruba před rokem zaznamenal zvýšený zájem investorů o poskytování takzvaných služeb výkonové rovnováhy (SVR) pro provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Nezřídka šlo přitom o takové, kteří s energetikou do té doby neměli žádné zkušenosti. „Bavil jsem se třeba s lidmi, kteří vydělali na bitcoinu, nebo s různými právními kancelářemi,“ popisuje Kubina, který působí také jako technický poradce ve sdružení pro akumulaci AKU-BAT.

Mezi investory se tehdy rozšířil názor, že na stabilizaci sítě lze rychle vydělat. Jelikož však stát dlouho neumožňoval výstavbu samostatně stojících velkokapacitních baterií, lze právě v tomto momentu hledat počátek fenoménu mařičů, tedy zařízení, která vydělávají na prosté likvidaci nadbytečné elektřiny v době, kdy je jí nadbytek a její cena spadne do záporu.

Až na pár výjimek z řad těch, kteří stihli takzvané load bank zprovoznit a zcertifikovat u ČEPS mezi prvními, se však příležitost pro většinu z nich již uzavřela. Kvůli státem připravované sérii regulatorních kroků i čistě tržním podmínkám čeká byznys s mařením elektřiny brzký útlum. „Pokud mařič nemáte připojený teď, tak to neznamená, že pro něj bude místo na trhu i na podzim,“ míní ředitel Sdružení agregátorů a poskytovatelů flexibility (SAF) Petr Řeháček. A minimálně za částí žádostí o připojení mařiče jsou ve skutečnosti jen maskované baterky.