Nebojte se dát zvířeti chemoterapii. Není tak agresivní a má méně vedlejších účinků

Rakovina se nevyhýbá ani lidem, ani zvířatům. Pokud se na těle mazlíčka objeví nezvyklý útvar, není dobré nechat se u veterináře odbýt tím, že se bude jen sledovat. „Žádnou bouličku jen nesledujte, vždy ji nechte vyšetřit,“ apeluje veterinářka Renata Kratochvílová, se zaměřením na klinickou onkologii, která v rozhovoru také prozrazuje, jak psi a kočky zvládají chemoterapii a jaké jsou možnosti prevence a léčby nádorů.

Jaké možnosti léčby zhoubných nádorů dnes veterinářství má?

Přístup k léčbě nádorů se liší podle jejich charakteru. Většinou se jako první krok provádí lokální léčba, tedy léčba nádoru v místě jeho vzniku. Chirurgicky odstraňujeme například kožní nebo podkožní nádory, u kterých je při operaci nutné odebírat i okolní zdravou tkáň, abychom zajistili, že se nádorové onemocnění nevrátí. Pokud není možné nádor kompletně odstranit chirurgicky, přistupujeme k ozařování nebo elektrochemoterapii. Je to nová metoda kombinující chemoterapii s aplikací elektrických impulzů do místa nádoru nebo jizvy po jeho odstranění. Zvyšujeme tím účinnost chemoterapie a dosahujeme vyléčení v místě vzniku nádoru. Některé nádory ale mají vlastnosti, které umožňují jejich šíření do dalších částí těla, a proto lokální léčba nemusí být dostatečná.

Pak nastupuje chemoterapie?

Ano. Chemoterapie může být klasická, kdy pacient dostává tabletky nebo pravidelně chodí nejčastěji na nitrožilní aplikace léků. V poslední době se také ve veterinární medicíně objevila možnost genetického testování nádorů, což rozšířilo naše terapeutické možnosti. Odstraněný nádor posíláme na specializované vyšetření do americké laboratoře, která vyhodnotí genetické poruchy vedoucí k jeho rozvoji. Na základě výsledků používáme cílenou léčbu, většinou ve formě tablet.

Jak cílená léčba zvyšuje pravděpodobnost uzdravení zvířete?

Oproti klasické chemoterapii má několik efektů navíc. Klasická chemoterapie funguje na principu poškozování genetické informace, v různých fázích života buněk. Vede to k zastavení jejich růstu, smrti nebo neschopnosti se rozdělit. Jenže když se nádorové buňky zrovna nedělí, nemusí být chemoterapie účinná. Naproti tomu cílená léčba zabraňuje nejen dělení buněk, ale také snižuje jejich schopnost putování dál po těle a vytváření metastáz. Navíc může mít vliv na okolí nádoru. Nádor je často sobec, který si kolem sebe vytváří bohatou cévní síť, jejímž prostřednictvím získává pro sebe všechny živiny a zároveň se zbavuje odpadních látek. Právě díky cílené léčbě můžeme snížit tvorbu krevních cév v jeho okolí a tím omezujeme jeho růst.

V oboru působíte 15 let, z toho šest se specializujete na onkologii. Kde vidíte největší posun?

V první řadě se změnil pohled majitelů, kteří začínají být ochotni udělat pro svého mazlíčka víc. Už si neříkají, že s nádorem nebudou nic dělat. Zvyšuje se povědomí o léčbě nádorových onemocnění, která nemusí znamenat utrpení. A pak tu máme zmíněné moderní metody. Již nejsme odkázáni pouze na chirurgické odstranění, ale můžeme ozařovat, využívat cílenou léčbu nebo elektrochemoterapii, která ještě před dvěma lety nebyla dostupná.

Když měla moje fenka Šejmi agresivní nádor a já řešila, zda jít na chemoterapii, mnoho lidí v okolí mě od toho odrazovalo. „Budeš psa týrat, bude trpět, zničíš mu poslední dny života,“ říkali. Velké množství lidí žije v představě, že zvířecí chemoterapie je stejná jako lidská.

Chemoterapie se hodně bojí majitelé, kteří mají osobní nebo rodinnou zkušenost. Mezi lidskou a veterinární onkologickou léčbou je ale podstatný rozdíl. Zatímco cílem lidských onkologů je pacienta vyléčit nebo léčbou prodloužit jeho život o desítky let, ve veterinární medicíně takové ambice nemáme. Už z principu, že naši pacienti tolik let nežijí. Proto se v lidské medicíně podává výrazně vyšší dávkování léků a léčba je agresivnější, a tím pádem i s větším množstvím vedlejších účinků. Naší filozofií ve veterinární onkologii je zlepšit kvalitu života pacientů a udržet ji co nejdéle. Tedy používáme nižší dávky stejných léků a aplikujeme je méně často, což snižuje vedlejší účinky. Většinou se nesetkáváme ani s výraznými problémy, jako je zvracení nebo průjem, které by vyžadovaly hospitalizaci. Zvířecí chemoterapie je obecně velmi dobře tolerována a vedlejší účinky jsou mnohem mírnější než u lidí.

Život se zvířaty

Není to jen zvíře. Truchlit za zvířecího mazlíčka je v pořádku

13. 3. 2025 ▪ 7 min. čtení

A co ztráta srsti?

Majitelé se nemusí obávat, že jejich kočička nebo pejsek přijdou o srst. Některá plemena, jako jsou například pudlíci nebo maltézští psíci, mohou během chemoterapie zažít řídnutí srsti, ale tento stav je vratný a srst po ukončení léčby během dvou tří měsíců doroste. U koček se často setkáváme s dočasnou ztrátou hmatových vousů.

Jak zvládají zvířata chemoterapii psychicky?

Psi lépe než kočky, protože jsou povahově odlišní, lépe spolupracují a jsou zvyklí na manipulaci, hlazení a ošetřování. Bohužel nejsme ještě v Česku tak daleko, že by majitelé připravovali své mazlíčky na manipulaci u veterináře. Říká se tomu husbandry training a jeho součástí by mělo být například otevírání tlamy, sahání na tlapky nebo odebírání krve. Doufám, že se jednou dostaneme do fáze, kdy příprava na veterináře bude součástí výcviku, protože pomůže výrazně snížit stres zvířecích pacientů. Na klinice se proto snažíme mazlíčky obměkčit různými pamlsky. Často vidím, že psi, kteří zpočátku přijdou ostražití a ustrašení, po druhé či třetí návštěvě už táhnou své majitele do ordinace. Jen málo pacientů si na manipulaci nezvykne a musí dostávat uklidňující léky před plánovanou návštěvou.

Jaké jsou možnosti prevence?

V poslední době se zvyšuje kvalita života zvířat. Zlepšuje se nejen veterinární péče, ale i ochota majitelů dávat chlupáčům kvalitní stravu, doplňky a vitamíny. Díky tomu se délka jejich života protahuje. Jenže ve středním a vyšším věku se většina psů a koček nádorového onemocnění dočká. Proto bych doporučila u psů středního věku aspoň jednou za rok preventivní prohlídku.

V rámci prevence doporučuji provádět nejen klinické vyšetření, ale také pořizovat rentgenové snímky hrudníku, protože některá onemocnění a problémy se na první pohled nemusí u psa projevit. Vzpomínám si na pacientku s metastázovaným nádorem mléčné žlázy do plic, která neměla žádnou část plic bez nádoru, přitom z jejího chování nebylo na první pohled vůbec nic poznat.

Větší plemena nad 25 kilo by měla podstoupit prevenci od pátého roku věku, menší od osmého. Doporučuji provádět kompletní vyšetření krve a moči. Čím dříve se případné problémy odhalí, tím snazší může být jejich řešení.

Život se zvířaty

Stáhněte si přílohu v PDF

Někdy to z chování zvířete poznat je. Jakých signálů si máme všímat?

Je to náročné, protože příroda naprogramovala kočky a psy tak, aby neprojevovali své problémy, protože jinak by se stali lehkou kořistí pro predátory. Varovných příznaků je u našich pacientů málo, ale můžeme si všimnout drobných změn v jejich chování. Například mohou být méně kontaktní nebo naopak ti, kteří nebyli kontaktní, se začnou více družit. Menší aktivitu na procházkách bychom také neměli pouze přisuzovat věku. Problém by mohly naznačovat i ztráta radosti z procházek nebo výkyvy hmotnosti. U nekastrovaných fen mohou zdravotní problémy naznačovat poruchy cyklu.

Vidíte v ordinaci i zázraky?

Určitě. Například před rokem a půl za námi přišla majitelka, která si osvojila čtrnáctiletou fenečku Viktorku. Dva měsíce po adopci byla Viktorce diagnostikována leukemie. Obě byly naprosto úžasné a Viktorka rok zvládala chemoterapii a její onemocnění zcela zmizelo. Léčbu jsme ale v době zdravotních komplikací souvisejících s chemoterapií přerušili. Nyní je Viktorka půl roku bez léčby a stále bez nádorového onemocnění, i když prognóza pro její typ leukemie byla jen dva měsíce. Je to opravdová bojovnice a zázrak, který mi připomíná, že naše práce má smysl.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Život se zvířaty.