Donald Trump udělal z cel jeden z pilířů své politiky. Umí je dobře využívat jako páku na partnerské země, když chce získat výhodný výsledek jednání pro USA. To je cíl i nejnovějších cel, která Trump uvalil na dovoz aut do své země.
Pro amerického prezidenta však cla nejsou jen prostředkem k dohodě. Ve správnost cel jako takových uvěřil nejpozději v 80. letech, kdy japonské automobilky zahlcovaly americký trh levnějšími vozy a tématem americké politiky se stala nevyrovnaná obchodní bilance mezi oběma zeměmi. Trump tehdy říkal: Ostatní nás obírají (dovážejí k nám moc) a nikdo s tím nic nedělá. Nelze mu vyčítat nekonzistenci v čase – loni ve volební kampani říkal úplně totéž.
Ekonomie používá termín hra s nulovým nebo nenulovým součtem. Ve hře s nulovým součtem je výdělek či prospěch jednoho hráče nutně kompenzován ztrátou druhého. Ve hře s nenulovým součtem mohou oba získat i oba tratit. Svobodný trh je hrou s kladným součtem. Do každé směny totiž kupující a prodávající vstupují právě proto, že z ní mají oba prospěch. Jinak by do ní nevstoupili.
Je přitom nepodstatné, zda jsou protistrany obě na domácím trhu nebo jsou odděleny hranicí mezi zeměmi. Princip je stejný. Kladná či záporná obchodní bilance je pouze statistikou o rozdílu mezi hodnotou vývozů a dovozů jedné země vůči druhé. Záporná bilance může indikovat, že země má nekonkurenceschopný průmysl, a proto málo vyváží a hodně dováží. To ale nijak nepopírá vzájemnou výhodnost tohoto obchodu mezi jednotlivými účastníky. Kdyby neobchodovali vůbec nebo pokud by jim cla omezila objem obchodů, byli by na tom hůře.
Trumpova dlouhodobá fixace na „my versus oni“ vychází z představy, že obchod je hra s nulovým součtem. Buď vyhrajeme my, nebo oni, ale nikdy ne všichni. Ekonomie ukazuje, že to je omyl. Navíc vysvětluje, že „ochrana“ domácích výrobců prostřednictvím cel na dovoz ze zahraničí je vykoupena poškozením domácích spotřebitelů, případně jiných domácích výrobců, jimž se zdražuje dovážené zboží. Ve skutečnosti jsou cla jen redistribucí domácího bohatství od jedné skupiny k druhé.
Jenže stejně tak, jak Trump cly poškozuje domácí spotřebitele, poškozují odvetná cla od Kanady, Číny, evropských zemí a EU jejich vlastní spotřebitele. Odvetné clo nevyruší původní clo, ale pouze postihne další společenské skupiny. Je zvláštní podívanou, když představitelé Evropské unie vysvětlují Trumpovi, že cla jen poškodí americké spotřebitele, a poté oznámí uvalení proticel, která udělají stejnou škodu na domácí půdě. Ekonomie vysvětluje škody napáchané cly srozumitelně, ale představa o souboji mezi námi a jimi je pro politiky často lákavější.
Autor je analytik J&T Banky
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
