Již před volebním vítězstvím Donalda Trumpa v říjnu 2024 se předmětem veřejné debaty stala teze, že předpokladem ukončení rusko-ukrajinské války je změna vedení na Ukrajině. Před třemi lety začala média ovlivněná nebo blízká Kremlu šířit myšlenku, že ukrajinská legislativa a exekutiva musí být v říjnu 2023, respektive v březnu 2024 pravidelně znovu zvolena, jinak ztratí politickou legitimitu. V roce 2023 začali tento ruský postoj přejímat i vlivní západní komentátoři, počínaje tehdejší známou tváří Fox News Tuckerem Carlsonem po předsedu Parlamentního shromáždění Rady Evropy Tinyho Koxe.

Nebýt války Ruska proti Ukrajině, musely by se v roce 2023/24 skutečně konat řádné parlamentní a prezidentské volby. Ukrajinský zákon „O právním režimu ve válečném stavu“ přijatý v roce 2010 a obnovený v roce 2015 však prezidentské, parlamentní a místní volby během výjimečného stavu zakazuje. A to již čtvrt století. V souladu s tímto zákonem a ukrajinskou ústavou byly tedy řádné volby odloženy na dobu po ukončení bojů a zrušení válečného stavu. Takové pozastavení demokratických procesů v době výjimečného vojenského stavu bylo a je běžnou praxí po celém světě.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Co vše brání uskutečnění demokratických voleb na Ukrajině?
  • Jak se ruská propaganda pokouší o destabilizaci Ukrajiny?
  • Jaké jsou možné scénáře vývoje po válce?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.