Hned několik okolností spojuje jakoby „stříbrnou nití“ dva významné koncerty Pražského jara. Na obou vystoupí přední rakouské soubory, uvedou je úspěšní čeští dirigenti a program bude až bytostně spojený s Vídní.
První z nich, který se koná 24. května ve Dvořákově síni Rudolfina, láká na Mozartovo Requiem. Dílo, dnes tak slavné, si u skladatele objednal neznámý klient v roce 1791, hned na místě zaplatil polovinu sjednaného honoráře a nemocný skladatel se pustil do horečnaté práce. Poháněly jej přitom obavy, že tajemný muž je poslem z „onoho světa“, a tak Mozart psal ve dne v noci – s myšlenkou, že komponuje svou vlastní zádušní mši. Jeho Requiem se stalo doslova posledním výkřikem génia, modlitbou za sebe samého.
Záhadný zadavatel, jímž byl ve skutečnosti hrabě Franz von Walsegg, původně zamýšlel vydávat tuto Mozartovu skladbu za vlastní kompozici. Jenže 5. prosince 1791 zasáhla skutečně smrt. Pětatřicetiletý skladatel stihl dokončit pouze první dvě části Requiem a několik dalších načrtnout. Jeho vdova Constanze pak nejenže nemohla předpokládat, že cizinec doplatí slíbený honorář, ale celkem oprávněně se obávala, že naopak bude chtít všechny peníze vrátit, a tak požádala o pomoc skladatele Josepha Eyblera, kterého si Mozart velmi vážil. Zásadní podíl na dokončení Requiem však měl nakonec Mozartův žák Franz Xaver Süssmayr.
Dílo se stalo slavným ještě před svou vídeňskou premiérou v roce 1792. Inu, fámy vždy probouzejí v lidech zvědavost. První provedení však potvrdilo i jeho mimořádnou kvalitu a nadčasovost. Dnes patří Requiem mezi Mozartovy nejhranější duchovní skladby, nicméně i přes svou popularitu (nebo možná právě kvůli ní) nebývá často uváděno na velkých světových festivalech. Toto další „prokletí“ se na Pražském jaru pokusí prolomit přední vídeňský soubor Concentus Musicus Wien, který se specializuje na historicky poučenou interpretaci a jehož řízení se ujme Tomáš Netopil. Přední český dirigent v předloňské sezoně završil své desetileté působení na pozici hudebního ředitele Essenských filharmoniků.
Harnoncourtův orchestr
Světoznámý orchestr Concentus Musicus Wien založil a více než šedesát let vedl proslulý rakouský dirigent a cellista Nikolaus Harnoncourt. „Jde o kombinaci vídeňské hudební tradice s revolučním přístupem k interpretaci,“ vysvětluje Tomáš Netopil a evidentně se na spolupráci s vídeňskými kolegy těší. „Requiem patří mezi nejhranější a nejmystičtější díla. Prostřednictvím této hudby se můžeme dotýkat samotného Boha, nebo chcete-li vesmíru!“
Concentus Musicus Wien vystoupí na Pražském jaru s pěveckým sborem Silentium! a se sólisty Markétou Klaudovou, Václavou Krejčí Houskovou, Dmitrijem Ivančejem a Peterem Kellnerem. Jejich společný koncert začne pravým opakem mysteriózního Requiem, a to Mozartovým sólovým motetem Exsultate, jubilate, jež je živelným, energickým a radostným chvalozpěvem k oslavě Boha. Skladatel moteto složil o osmnáct let dříve v Miláně, po úspěchu své opery Lucio Silla. Tam jej přitom svým zpěvem naprosto okouzlil kastrát Venanzio Rauzzini, na pražském festivalu se sopránového partu zhostí Markéta Klaudová.
„Co může být krásnější než mít rodinu a žít hudbou?“ říká respektovaná houslistka Lisa Batiashvili
Dvě Mozartovy skladby doplní ještě kompozice Františka Xavera Richtera Sinfonia con fuga g moll, již Tomáš Netopil charakterizuje jako „důkaz obrovské muzikality Čechů v 17. a 18. století“. Ostatně z tohoto období také pochází známý výrok Charlese Burneyho, že Čechy jsou konzervatoří Evropy. „Richterova symfonie je velké hloubky, má temnou, až zádumčivou atmosféru, mnoho komplikovaných kontrapunktických pasáží, ale i výrazný smysl pro melodiku a tanec. Tento kompoziční arzenál dokazuje autorovu obrovskou hudební znalost,“ dodává dirigent.
Vídeňský šarm
Do klasicistní Vídně zavede i koncert, který se uskuteční 27. května ve Smetanově síni Obecního domu. Vídeňští symfonikové zahrají na Pražském jaru poprvé pod vedením nového šéfdirigenta Petra Popelky. „Žiju splněný sen. Vídeňští symfonikové jsou pro mě hudebním ztělesněním Vídně, orchestrem, který zachycuje a vyvolává atmosféru města, ansámblem s bohatou tradicí, ale především tělesem, jež si vždy pěstovalo moderního a průkopnického ducha – jak v repertoáru, tak v rámci své role ve společnosti,“ říká Popelka, který stojí v čele tohoto souboru od začátku sezony 2024/2025.
Orchestr letos oslaví 125 let od svého vzniku. V roce 1900 byl založen s cílem „nabízet dobrou hudbu v co nejlepším provedení, ale za co nejnižší cenu“. Vedle fundovaného pěstování klasicko-romantického repertoáru měla tedy v jeho podání ve Vídni dostat šanci i soudobá hudba, což se mimo jiné projevilo tím, že orchestr na jeden ze svých prvních koncertů zařadil také Vltavu Bedřicha Smetany. Na Pražském jaru ale uvede výsostně vídeňský repertoár, který koneckonců takřka koluje v jeho hudební DNA.
Vídeňský večer bude zahájen předehrou Zasvěcení domu, kterou Ludwig van Beethoven napsal v roce 1822 k otevření Theater in der Josefstadt, dnes nejstarší vídeňské scény. Během komponování této skladby Beethoven intenzivně studoval díla J. S. Bacha a G. F. Händela, což se promítlo například do ouvertury, v níž vůbec poprvé uvedl stejné téma ve dvou různých tóninách. Tenhle „trik“ převzal od Händela, zatímco poklonu Bachovi vystřihl kompozičně dokonalou fugou ve střední části Allegro.
Další „položkou“ vídeňského koncertu na Pražském jaru bude Beethovenův Klavírní koncert č. 5 Es dur, zvaný též Císařský. Když v květnu roku 1809 obléhala Napoleonova armáda rakouskou metropoli, ukrýval se osmatřicetiletý skladatel ve sklepě. Těžce snášel – kvůli problémům se sluchem – bombardování, navíc trpěl jako většina Vídeňanů nedostatkem jídla, ale přesto pracoval na svém posledním klavírním koncertu. Napoleonovi sice předtím dedikoval svou Třetí symfonii, svůj názor na francouzského vojevůdce ale změnil poté, co se mocichtivý válečník nechal korunovat císařem. Obsazení Vídně francouzskou armádou pak definitivně umocnilo ideový rozpor mezi těmito dvěma osobnostmi.
Císařský koncert je napsán v tónině Es dur jako Eroica. Jeho prvním interpretem byl klavírní virtuos a pedagog českého původu Carl Czerny (mezi jehož žáky patřil například i Franz Liszt), na Pražském jaru jej teď zahraje jeden z nejúspěšnějších současných českých pianistů Jan Bartoš.
S Vídní jsou neodmyslitelně spjaty také valčíky Johanna Strausse a jeho syna Josefa. V druhé polovině večera tedy zazní valčík, který Josef Strauss nazval Dynamiden, vydavatel jej ovšem později přejmenoval na Geheime Anziehungskräfte (Tajné síly přitažlivosti). Zaprvé tak učinil asi proto, že se zdá, jako by Straussova hudba vyjadřovala i cosi tajemného, skrytého pod „základní barevnou texturou“. A zadruhé se v názvu valčíku promítá okolnost, že jej Josef Strauss složil pro ples vídeňských průmyslníků. K těm patřil i Ferdinand Jakob Redtenbacher, zakladatel vědy o strojírenství, který zavedl termín „přitažlivost“, čímž rozuměl základy molekulárních sil, které jsou zodpovědné za soudržnost a přitažlivost látek.
Mimochodem, valčík Dynamiden, neboli Geheime Anziehungskräfte, zaujal posléze i Richarda Strausse, který nebyl nijak spřízněný s vídeňskou rodinou Straussových, zato na počátku 20. století byl spolu s Giacomem Puccinim považován za nejslavnějšího a nejbohatšího hudebního skladatele. Richard Strauss složil řadu úspěšných orchestrálních děl a písní, až se také prosadil v opeře – se Salome, Elektrou a Růžovým kavalírem. Úvodní valčíkové téma z této opery je – pouze s malými obměnami – citací právě valčíku Dynamiden.
Růžový kavalír se těšil na počátku 20. století velké oblibě, autor z něj proto vybral pro koncertní provedení dvě valčíkové sekvence, z nichž vznikla později suita. A právě ta uzavře program Vídeňských symfoniků na Pražském jaru. Bude to jistě působivá výprava do časů rakousko-uherské monarchie.
Mozartovo Requiem
Concentus Musicus Wien, dirigent Tomáš Netopil, Rudolfinum, 24. května
Wiener Symphoniker
dirigent Petr Popelka, Obecní dům, 27. května
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
