Zahrada není jen kus zeleně za domem. Je to místo, kde můžete zvolnit tempo, načerpat energii a užít si chvíle s rodinou a přáteli. Aby se venkovní zóna kolem domu stala takovým prostorem, je potřeba věnovat čas jejímu plánování.

Podobně jako se mění nároky na funkci a vybavení domů, mění se i pohled na zahrady. Zatímco v éře reálného socialismu sloužily především k pěstování zeleniny a ovoce, dnes od nich majitelé chtějí více – aby dotvářely koncept domu, ideálně i okolí, byly co nejméně náročné na péči, ale zároveň plnily funkci prostoru pro setkávání a relaxaci. Součástí venkovního prostranství kolem domu tak už běžně bývají letní kuchyně, grily, pergoly, posezení i bazény. Každá zahradní realizace má ovšem svoje pravidla.

Prostor, kde se odpočívá i stoluje

Skoro by se v dnešní době dalo říci, že kdo v létě negriluje, není Čech. Někdo jde ale v touze po dokonalých gurmánských zážitcích ještě dále a zařadí do zahradního návrhu i venkovní kuchyni. Ta může zahrnovat nejen gril, ale i pracovní plochu, dřez, nebo dokonce malou lednici. Umístění by mělo být co nejpraktičtější, ideálně poblíž domu, abyste nemuseli pro každou maličkost chodit desítky metrů. V blízkosti by nemělo chybět ani stylové posezení, u kterého budete servírovat domácí speciality.

Důležitá je rovněž dostupnost elektřiny a vody. Zahradní architekti také doporučují myslet předem na zastínění a správné odvětrávání prostoru, ale také na to, aby vám do ní neviděli sousedi. Aby byla letní kuchyně odolná proti výkyvům počasí, je vhodné použít odolné materiály, jako jsou nerezová ocel, kámen, cihla nebo beton, které snesou venkovní podmínky. Orientace je vždy lepší na sever, kuchyni to zajistí celodenní stín. Ideální je, pokud zimní zahradu fixuje už nějaká vystavěná zeď.

Bloudivý stín na zahradě vytvoří správně zvolený strom.
Bloudivý stín na zahradě vytvoří správně zvolený strom.
Foto: archiv Radima Živockého

Nedílnou součástí funkčních zahrad, na které se nám bude chtít vracet, jsou i relaxační kouty. Ty by prakticky neměly chybět v žádném venkovním prostoru. Vytvořte si proto pohodlné útočiště od každodenního stresu. Ať už se bude jednat o stinný altánek, lehátko u bazénu, nebo posezení u krbu. Trendem jsou například pergoly porostlé zelení, které zajistí nejen stín, ale i příjemnou atmosféru. Nezapomeňte na kvalitní a pohodlný zahradní nábytek, který bude odolný vůči počasí.

Relaxační kouty koncipujte tak, aby nabízely výhled na to nejhezčí, co v zahradě máte. Podobných zákoutí, která vám umožní kochat se a chvíli „vypnout“, může být kolem vašeho domu více. Někdy stačí třeba jen umístit lavičku či židli do příjemného, stinného prostoru.

Osobitost vede

Abyste se v zahradě cítili dobře, nemusí být na druhou stranu vyloženě plná relaxačních koutků, altánků, různých posezení, pergol, venkovních kuchyní nebo míst pro grilování. Základem je vytvořit si zahradu na míru svým potřebám. Jen pozor, abyste příliš nesklouzávali k tomu, dát si na ni něco podobného, jako má váš soused.

Při volbě materiálů je důležité myslet i na to, jak na ně bude působit čas i klimatické jevy. S tím vším vám může poradit zahradní architekt.
Při volbě materiálů je důležité myslet i na to, jak na ně bude působit čas i klimatické jevy. S tím vším vám může poradit zahradní architekt.
Foto: archiv Radima Živockého
Při volbě materiálů je důležité myslet i na to, jak na ně bude působit čas i klimatické jevy. S tím vším vám může poradit zahradní architekt.

„Často přicházím na poptávku pro rekonstrukci zahrady, která je postavena na centrálním trávníku s vegetací po periferii na vnitřní straně kolem plotu. Klient se v ní dlouhodobě necítí dobře, ale nedokáže vyjádřit proč. Nakonec přijde s tím, že si zahradu dělal sám a měl ji takto založenou soused,“ říká zahradní architekt Radim Živocký.

Podle něj je až překvapivé, jaký vliv má na nás to, co vídáme každý den při cestách do práce a z práce. Jenže pro inspiraci je někdy nutné jít dál. Živocký radí vyhledat práce soudobých mistrů, jako jsou Dan Pearson, Nigel Dunnett nebo James Hitchmough, nebo si zajít pro inspiraci do britského magazínu Gardens Illustrated.

Zahrada je komplexní dílo, o jehož kvalitě se rozhoduje ve fázi plánování, realizace a následné péče. Podcenění jakékoliv fáze se negativně projeví ve výsledné kvalitě. „Při práci se živým materiálem se však nedostatečná kvalita může projevit až za několik desetiletí,“ zdůrazňuje Živocký.

Voda jako život

Voda v zahradě přináší život a jedinečnou atmosféru, v době tropických letních teplot i příjemnou vláhu. Proto vodní prvky v zahradě bývají dnes už běžnou součástí architektonických návrhů. Ať už jde o elegantní koupací jezírko, nebo drobné pítko pro ptáky, vodní hladina dokáže zrcadlit okolní nebe i stromy a přirozeně propojit všechny prvky zahrady do harmonického celku.

„Vyvarujte se ale použití šmoulově modré izolační fólie v bazénu s chlorovanou vodou. Je to přežitek, který navíc vizuálně strhne veškerou pozornost na nepřirozenou modř. Zkoušejme soudobé způsoby biologické filtrace vody. Taková voda zůstane živá,“ radí zahradní architekt.

Pokud vám prostor velkou vodní hladinu neumožňuje, dejte vodě šanci v podobě malé nádrže s přítokem. „Takto do zahrady dostaneme zvuk tekoucí vody, čímž jsme schopni odfiltrovat hluk z rušného okolí. Voda nám tedy pomůže dotvořit zahradu i akusticky,“ doporučuje Živocký.

Patina je vítána

Zahradní architektura je podle Živockého práce s časem, na což by měl každý, kdo se jí chce věnovat, myslet už s předstihem. V čase se nevyvíjí pouze rostliny, ale i neživé materiály. Ty je vhodné volit kvalitní a počítat s jejich přirozeným stárnutím, které je u každého materiálu jiné. „Modřín zašedne, dub téměř zčerná, cor‑ten rychle zarezne výraznou oranžovou barvou a na kameni se časem objevují lišejníky,“ říká. „S procesem přirozeného stárnutí je třeba počítat a obrátit jej ve svůj prospěch. Zahrada začíná být opravdu hotová tehdy, když se ustálí přirozené procesy rozrůstání rostlin a na neživých materiálech se objevuje zub času,“ dodává.

Inspirace severem

Čím ušlechtilejší a poctivější materiály v zahradě použijete, tím lépe se v ní budete cítit. „S typicky českými nešvary, tedy například betonovou imitací dřeva, plastovým lemováním záhonů či plochou zamulčovanou textilií a barevnými oblázky, jsem se na svých stážích opravdu nesetkal,“ zdůrazňuje zahradní architekt, který prohluboval svoji praxi ve Finsku a Norsku. Styl severských zahrad vyniká čistotou forem, střídmostí v barvách a kvalitou v použitých materiálech, a to zvláště přírodního původu. „Seveřani na nich nešetří a tyto principy si naléhavě potřebujeme osvojit i u nás, kde se teprve učíme odborníkům důvěřovat,“ uvádí.

Zatímco zahrady na severu Evropy využívají každý moment oslunění a natáčí pobytové plochy tak, aby lidé ze slunečního záření vytěžili maximum, zahrady střední Evropy pod vlivem měnícího se klimatu před sluncem schovávají alespoň část svých ploch a vytváří chladivý stín. „Stín může být hluboký, který tvoří například ořešák, nebo velmi jemný, zajištěný lesní borovicí, která slunce propouští hojně,“ radí expert.

Stavba

Stáhněte si přílohu v PDF

Zajímavých výsledků podle něj dosáhneme, když použijeme dřeviny, které slunce nepropustí ani málo, ani moc. „Například taková bříza himálajská světla propustí tak akorát a v jejím podrostu začne stín bloudit a přesouvat se z místa na místo. Takovou hru světla a stínu miluje většina podrostových hajniček a i pro člověka je to efekt velmi zajímavý,“ doplňuje.

Stylově zařízená zahrada je investicí nejen do vašeho domova, ale i životního stylu. Nepodceňujte proto čas věnovaný jejímu plánování, nebojte se experimentovat. Díky tomu si vytvoříte prostor, na kterém budete chtít trávit každou volnou chvíli. Nezapomeňte také, že realizací to nekončí, a i když jsou všechny fáze tvorby zahrady stejně důležité, v praxi bývá velmi podceňována následná péče.

„Nechybí už klienti, kteří jsou ochotni do projektování i realizace investovat nemalé prostředky, ale jen pár z nich je ochotných investovat do rozvoje své zahrady dále. Absence následné péče má potenciál veškeré předchozí úsilí a investice zmařit. Její kvalitní prezence naopak ze zárodku zahrady po jejím čerstvém vzniku udělá v čase dílo, jehož hodnota pozvolna stoupá,“ upozorňuje Živocký, že realizací rozhodně starost o venkovní prostranství nekončí.

4 zásady dokonalé zahrady

Radí: Radim Živocký, zahradní architekt

1. Textury a struktury

Zkušený zahradní profesionál pracuje kromě barev také s texturou a vlastnostmi konkrétních rostlin. Například pavlovnie bude mít vizuálně přirozenější podrost z hosty než z violky, která by v kontrastu s velikostí listů dřeviny docela zanikla. Vstupní branou do světa textur a struktur je pro laika pozorování přírody v šeru navečer. Za zkoušku také stojí přimhouřit oči a nakreslit základní hmotu a obrysy rostlin pomocí měkké tužky nebo uhlu.

Textury a struktury
Foto: archiv Radima Živockého

2. Střídmost nade vše

Čím menší zahrada, tím jí bude podle zahradního architekta slušet menší počet použitých materiálů a rostlin. Jednotný koncept a design je to, co dělá zahradu příjemnou pro pobyt. Pokud tedy nemůžete vytvářet prostory zahrady, které jsou od sebe vzájemně oddělené, uděláte lépe, když použijete například pouze jeden druh kamene pro zpevněné plochy, jednu dřevinu na více místech a pět trvalek, které se budou v pravidelném rastru opakovat. Malá zahrada má mít pouze jedno motto, kolem kterého se bude zbylá kompozice odvíjet. Může jím být třeba kovová plastika nebo designová nádoba na rostliny.

Střídmost nade vše
Foto: archiv Radima Živockého

3. Spektrální barvy

Někdy je žádoucí vytvořit silný kontrast. Pokud však komponujete malou či středně velkou zahradu, dosáhnete lepších výsledků, když se silným kontrastům vyhnete a celou zahradu budete ladit do jedné až tří barev, které jsou na světelném spektru blízko u sebe. Představte si duhu. Spektrální barvy budou tedy například červená, oranžová a žlutá nebo v jiném případě bílá, modrá a fialová.

Spektrální barvy
Foto: archiv Radima Živockého

4. Rytmus

Pro pocit klidu a harmonie v zahradě je vhodné stanovit rytmus a opakovat určité prvky či rozměry ve stejných intervalech, kdy platí, že žádný z nich nemá být použit pouze jednou. V trvalkovém záhonu si rytmus zvolíme tak, aby byly rozestupy mezi opakujícími se skupinami trvalek stejné. Pro naše podvědomí tím vytvoříme iluzi řádu v prostoru, i když použijeme divoce působící rostliny.

Rytmus
Foto: archiv Radima Živockého

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Stavba.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist