Je to paradox, kterému čelí většina evropských ekonomik: celková inflace se více než rok pohybuje poblíž ideálních dvou procent, ale běžný Evropan při placení oběda, dovolené či kadeřníka dál nevěřícně kroutí hlavou. Ceny služeb jsou totiž mnohem výše, než jsme byli zvyklí. Třeba v Česku stále rostou téměř dvojnásobným tempem, než bylo obvyklé před pandemií. V březnu byly podle HICP indexu konstruovaného Eurostatem služby o 4,9 procenta dražší než před rokem.
Poslední data sice ukazují jasné zlepšení, ještě loni v červnu služby zdražovaly meziročně o 6,5 procenta, dnes jsme ale o jeden a půl procentního bodu níž. Část tohoto poklesu však byla jen „daňovým optickým klamem“. Loňské změny DPH u řady služeb pronikly do statistik, zvýšily je zhruba o jeden procentní bod, aby po dvanácti měsících na začátku letošního roku vypadly ze srovnání, a opticky tak letos naopak inflaci ve službách snižovaly.
Co se dočtete dál
- Jaké faktory brzdí růst cen služeb?
- Co způsobuje, že ceny služeb zůstávají vysoké i přes nízkou inflaci?
- Jaké změny struktury české ekonomiky ovlivňují ceny?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
