Prezident Donald Trump si v Los Angeles zkouší scénář, který by se mu mohl hodit za rok, až bude potřeba pomoci republikánům, aby neprohráli volby do Kongresu. Vyslal jednotky Národní gardy na ochranu federálních agentů bojujících proti nelegálním migrantům a na potlačení nepokojů proti vůli místních samospráv. Ty mají ale dost policistů a prostředků, aby protest zvládly.

Za kontroverzním krokem tak může být politická strategie k posílení moci prezidenta na úkor jak místní vlády, tak opozičních demokratů.

Trump má totiž v Los Angeles vše, co potřebuje, aby se v médiích svým voličům ukázal jako silný lídr a překryl i potíže způsobené svojí dosavadní ekonomickou politikou: Spor se silným politickým rivalem – guvernérem Gavinem Newsomem, který může být v roce 2028 kandidátem na prezidenta – v tradičním demokratickém státě ohledně Trumpova zásadního tématu, tedy imigrace.

Situace v Los Angeles, kde lidé protestují proti zatýkání domnělých i skutečných nelegálních migrantů federálním úřadem ICE, není podle kalifornských úřadů tak dramatická, jak vypadá na televizních obrazovkách. Guvernér Newsom od neděle vyzývá Kaliforňany, aby se nedali vyprovokovat rozmístěním jednotek Národní gardy a nepomáhali tak Trumpovi situaci zbytečně eskalovat.

„Prezident se pokouší vyvolat ještě větší emoce a vyprovokovat reakci. Chtějí násilí. Myslí si, že je to pro ně politicky dobré,“ napsal Newsom v neděli Kaliforňanům podle deníku Los Angeles Times. „Neumožněte jim dělat divadlo, které chtějí.“ Oficiálně pak požádal prezidenta, kterého na sociální síti přirovnal k diktátorovi, aby federální jednotky stáhl, a jejich rozmístění označil za nezákonné.

Podle kritiků Donalda Trumpa je od počátku jeho návratu do úřadu vidět jednoznačná politická strategie: Na podzim 2020 prohrál volby a zahrával si s myšlenkou použít armádu, aby úřad nemusel opustit. Tehdejší ministr obrany Mark Esper to ale dokázal zarazit. Trump i proto vyprovokoval útok davu na Kapitol 6. ledna 2021, ten ale neuspěl.

Tentokrát ale Trump podle kritiků nechce připustit pochybnosti a ztrátu moci v případě, kdyby v roce 2026 republikáni směřovali k prohře v kongresových volbách a v roce 2028 měl větší šanci vyhrát prezidentské volby člen demokratické strany.

David Frum, komentátor magazínu The Atlantic, proto maluje následující scénář: Bílý dům použije federální jednotky způsobem, který vyprovokuje velké nepokoje, které budou přenášet televizní stanice. Tyhle nepokoje vystraší Američany a umožní vyhlásit výjimečný stav a nasadit federální jednotky. To pak umožní ovládnout místní úřady, které si v USA tradičně zakládají na decentralizaci, a prosadit vlastní politické zájmy potlačením politických oponentů, kteří tím budou zdiskreditováni a zbaveni možnosti reagovat.

A pokud by se něco takového odehrálo během voleb, prezident by mohl podle Fruma i nařídit volby odložit – což by kupříkladu mohlo umožnit republikánům podržet si většinu v obou komorách Kongresu, o kterou budou na podzim v roce 2026 bojovat.

Pozice republikánů teď vypadají slabší jak kvůli ekonomické politice vysokých cel označované experty za nesmyslnou, tak kvůli roztržce s jedním z hlavních sponzorů Elonem Muskem, který hrozí, že přestane republikány financovat a pomůže jejich soupeřům.

Tomuto scénáři nasvědčují například vyjádření viceprezidenta J. D. Vance nebo Stephena Millera, který je v administrativě odpovědný za tvrdou protiimigrační politiku, z posledních dní. Ve svých postech na sociálních sítích používají výrazy „vzpoura“ a „vzbouřenci“, aby tím připravili půdu pro aktivaci zákona o vzpouře z roku 1807, který by takové nasazení federálních jednotek umožnil.

Trumpovi naprosto loajální ministr obrany Pete Hegseth už prohlásil, že je také možné nasadit námořní pěchotu, která má hlavní výcvikovou základnu na jihu Kalifornie u San Diega.

Naposledy poslal prezident na základě zákona o vzpouře z roku 1807 do Kalifornie Národní gardu v roce 1992. Vypukly tam nepokoje po soudním verdiktu, který zprostil viny policisty obviněné z brutálního zákroku proti černošskému motoristovi Rodneymu Kingovi. O vyslání Národní gardy tehdy požádal prezidenta George Bushe staršího kalifornský guvernér Pete Wilson.

Demokraty ovládaná Kalifornie je v očích Donalda Trumpa a jeho příznivců baštou odporu, který je potřeba zlomit podobně jako třeba v případě univerzit, které vidí jako centra politického odporu. Bílý dům vyhrožuje, že nejlidnatějšímu a třetímu největšímu státu USA co do rozlohy škrtne příspěvky na vybudování vysokorychlostní železnice nebo prosadí zrušení zákonů o ochraně životního prostředí.

Už před pár týdny si dal Trump několik podmínek za federální pomoc, kterou stát dostal po velkých požárech, jež zasáhly Los Angeles. A další spor o federální peníze vypukl v květnu, když Kalifornie odmítla omezit účast transgender sportovců v ženských sportech.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam